Expedice Itálie – ke Svatým branám

08.10.2016, článek vložil P. Milan Vavro

Výběr z poznámek o putování Itálií mládeže s o. Milanem.

Neděle 10. 7. - po půlnoci dojíždíme do Florencie, vjíždíme do centra města, kde parkujeme na zapadlém dvoře, dělíme se na dvě skupiny: první hlídá auto a spí, druhá se prochází po městě - pak se vyměníme. Naše kroky vedly především k dómu Santa Maria del Fiore – monumentální stavbě v gotickém stylu a zároveň 4. největší katedrále na světě, její stavba byla započata ve 13. století, exteriér je zdobený mramorovými panely růžové a zelené barvy s bílým obložením. Vedle dómu stojí Giottova zvonice, která byla zapsána na světové dědictví UNESCO, nedaleko nalezneme také Baptisterium San Giovanni, do baptisteria vedou troje bronzové dveře, které jsou zdobeny výjevy ze Starého zákona i Nového zákona.

Pondělí 11. 7. - před osmou hodinou přijíždíme do Pisy a procházíme si ještě liduprázdné náměstí Piazza dei Miracoli „Náměstí zázraků", na kterém se nachází jedny z nejvýznamnějších italských památek - šikmá věž, baptisterium a dóm. Kupujeme si lístky na prohlídku šikmé věže (18 euro) – musíme odložit veškeré batohy a projíždí nás detektory. Šikmá věž je kruhového půdorysu, postavená z bílého mramoru, slouží jako zvonice - je vysoká téměř 56 metrů a její vychýlení je v současné době asi 4 metry. Procházíme první Svatou branou v Baptisteriu z roku 1153, které je největší křtitelnicí na území Itálie, s prohlídkou jsme pokračovali v Dómu Panny Marie Nanebevzaté – katedrále.

Úterý 12. 7. – zastavíme se v Bazilice svatého Pavla za hradbami - procházíme podruhé Svatou branou, těsně před uzavřením si stihneme celý komplex prohlédnout. Přijíždíme do české koleje Nepomucenum, kde budeme ubytovaní následující dva dny. V malinké kapličce Nepomucena, ve které sloužil v římském exilu mše kardinál Beran, máme mši, rychlá večeře, pak metrem jedeme do centra na noční prohlídku vykopávek starověkého Říma kolem Kolosea. Po půlnoci se vracíme pěšky, míjíme baziliku svatého Klementa, kde je pohřben svatý Cyril.

Středa 13. 7. – ráno nás čekalo velmi brzké vstávání, protože jsme měli domluvenou mši u sv. Petra a potřebovali jsme to stihnout dříve, než se na Svatopetrském náměstí vytvoří fronty. Mši svatou jsme slavili pod bazilikou svatého Petra v podzemních kryptách a to přímo v kryptě, kde je hrob kardinála Berana, měli jsme sice český misál, ale jen španělský lekcionář, tak Eliška přečetla čtení a evangelium ve španělštině a pak nám ho přeložila. Potom zase chyběl kalich, to se o. Milan musel v polovině mše domluvit svou italštinou o 7 lekcích a vrátit se pro něj zpět do sákristie. Celé dopoledne jsme strávili prohlídkou této baziliky: pomodlili jsme se u oltáře sv. Václava (ke kterému nás pustil černošský hlídač specielně proto, že jsme Češi), pohladili nohu sochy sv. Petra a porovnali délky různých kostelů z délkou tohoto chrámu podle vyobrazení na dlažbě a prošli další branou milosrdenství. Pak jsme se pěšky vydali na kopuli chrámu (6 euro) a z výšky pozorovali domy papeže Františka a emeritního papeže Benedikta XVI. Jedním z několika poslání naší pouti bylo předat děkovný dopis Svatému otci Benediktovi, ve kterém jsme mu děkovali za požehnání základního kamene pro křížovou cestu na Urbánek a sdělili, že byl tento projekt uskutečněn. Otec Milan byl tento dopis předat, musel projít kontrolou, podepsat různé formuláře, ale podařilo se mu to (švýcarská garda mu salutovala). Poté jsme dostali rozchod v odpolední siestě – někteří ochutnali pravou italskou pizzu, jiní zmrzlinu, bruschettu nebo aperol. Po prohlídce města v okolí Piazza Navona, a Fontany di Trevi jsme autobusem přejeli z k Lateránské bazilice, kterou jsme si stihli prohlédnout těsně před zavíračkou a projít další Svatou bránou. Když jsme se vrátili do Nepomucena, pustili jsme se do dvouhodinové přípravy večeře a ta dnes byla opravdu slavnostní! Měla několk chodů: mozzarellu s rajčaty a bazalkou, bruschettu s rajčatovou oblohou, smažený lilek se žampiony a nakonec italské penne s polevou pomodore... to vše jsme zapíjeli vínem a cítili jsme se naprosto královsky.

Čtvrtek 14. 7. – po včerejším náročném dni jsme spali dlouho, nabírali síly a vstávali až po osmé. Ještě jsme se zastavili u kostela Quo Vadis, krátce jsme se prošli pro starořímské cestě Via Appia a nakoukli do kostela sv. Sebestiana u katakomb. Poté jsme opustili Řím a vyrazili na jih. Přijeli jsme do městečka Nettuno, kde zemřela sv. Marie Goretti, jejíž ostatky jsou uloženy v oltáři ve slavkovském kostele. Odpoledne jsme slavili mši svatou v kryptě u hrobu sv. Marie Goretti v novém kostele Panny Marie. Na stěnách krypty byly vyobrazeny výjevy z života světice a vzadu v museu byly nejdůležitější události znázorněny postavičkami a domečky, ve stylu betléma. Cestou z Nettuna jsme navštívili nedalekou vesnici Ferriere, kde žila sv. Marie Goretti a podívali jsme se do jejich rodinného domku, kde byla sv. Marie smrtelně pobodána (zemřela druhý den v Nettunu). Dům je nyní poutním místem, které navštívil i Svatý Otec Jan Pavel II. a velmi silně nás to oslovilo. V šest hodin vyrážíme znovu na cestu a v devět večer se již ubytováváme v kempu Spartakus v Pompejích.

Pátek 15. 7. – dopoledne prší, až se kolem třetí hodiny vyjasní počasí, vyrážíme na Vesuv (10 euro). Přijdeme až na vrchol kráteru, z kterého je vidět do okolí i dovnitř, sopka se vypíná 1281 metrů nad Neapolským zálivem, máme výhled na Neapol i Pompeje. Ještě stihneme prohlídku starých Pompejí (7 euro), města které bylo v roce 79 n.l. zničeno při výbuchu sopky. Komplex vykopávek je obrovský, jsme ohromeni tím, kolik věcí, budov, fresek, atd. bylo zachováno, historie na nás z toho úplně dýchá ... zdržujeme se co nejdéle, až do 19.30.

Sobota 16. 7. – vyrážíme dále na jih směrem na Amalfi, přímořské městečko jihoitalského regionu Kampánie v provincii Salerno, jedeme klikatými cestičkami po kraji útesů. Navštívíme dóm sv. Ondřeje (z 9. století) ke kterému vede monumentální schodiště, stavba má bohatě zdobený portál, bronzové dveře a arabskou zvonici s barevnou stříškou, v kryptě jsou uloženy kosti sv. Ondřeje apoštola, pomodlíme se u jeho ostatků. Klikatými uličkami dojdeme na vyhlídku nad město. Potom nabíráme směr zpáteční cesty a jedeme až do noci, hledáme místo k přespání, ubytujeme se v kempu u Castel di Sangro až za tmy, rychle stavíme stany, je strašná zima (15°C) a fouká silný vítr, který nám stany opět boří.

Neděle 17. 7. – vstáváme brzy a     jedeme do města Castel di Sangro, kde je v kostele v 9 mše svatá - připojíme se již na ranní chvály, které zpívají chlapi - terciáři dominikánů. Otec Milan slouží s místním farářem mši, čteme jim čtení v češtině, po mši jim zazpíváme Tobě patří chvála – moc nám děkují, loučí se s námi a pan farář nám dává peníze (20 euro) na zmrzlinu. Vydáváme se do Národního parku reservace Orientata Feudo, kolem poledne stavíme u jezera v kamenném městečku Barrea, navštívíme tvrz, muzeum, amfiteátr a malebné uličky. V okolí máme asi hodinu a půl výšlap na okraj hor – značky medvědů, koně u pojítka, stádo ovcí a honáčtí psi.

Pondělí 18. 7. – dělíme se na dvě skupiny: první část odjíždí brzo ráno malým autem do San Marina, zbytek vstává později a ještě po snídani spěcháme k moři, ale nemůžeme najít pláž. Slézáme strmými cestičkami v chábí k vodě, kemp je totiž na vysokém útesu nad mořem, což v noci nebylo vidět. Pláž je velmi kamenitá, a poté, co ke vší smůle Terku žahne medůza do nohy, všichni spěšně opuští moře… Vracíme se tím šíleným kopcem zpět do kempu a jdeme se koupat do bazenu, odtud nás ale vyhodí, protože nemáme koupací čepice. Při zastávce v Padově si dáme zmrzlinu, procházíme renesanční náměstí a navštívíme baziliku sv. Antonína, kde procházíme pátou Svatou branou, dotýkáme se desky jeho hrobu a svěřujeme mu své prosby. Do Slavkova dorazíme 2 hodiny po půlnoci.


Bazilika sv. Antonína, Padova

Za celou posádku Terka a Vašek


 


Komentáře k článku:

K tomuto článku nebyl vložen žádný komentář.
Buďte první, kdo napíše svůj názor !