Postní Urbánek 1/2011

25.03.2011, článek vložil P. Milan Vavro

Nabízíme Urbánek 1/2011 v elektronické podobě.

Urbánek 1/2011

Milí přátelé,

začíná postní doba, období, které prožíváme každý rok a které se nám může stát něčím stereotypním. Letošní postní doba pro nás může být jiná. Jak jsme slyšeli v pastýřském listě, je zároveň spojena s tématem svatého křtu v rámci očekávání cyrilometodějského jubilea. Připomíná se nám náš vlastní křest a pokud směřujeme k velikonoční obnově křtu, máme poznat, jak kvalitně svůj křest žijeme. Křest se nazývá zlomovým okamžikem v životě člověka. Od něj má vše směřovat ke Kristu.

Můžeme si dát několik otázek: Jak jsem já přijal Krista do svého života, případně jak plním svůj úkol kmotra? Křest je první svátost, ale ne poslední. Snažím se děti vést ke Kristu a do společenství církve? Vidím v nedělní mši svaté nejen povinnost víry, ale také možnost, jak být v kontaktu s Ježíšem a věřícími? Učím se naslouchat Pánu Ježíši v Božím slově a chci se každý den podle něho řídit?

Pokřtění tedy neznamená jen polití vodou, ale hlavně pokristění – být s Kristem, žít v Kristu. To je cesta pro nás všechny na celý život. K uznání svých nedostatků a hříchů je křest spojen s další svátostí, zpovědí, neboli svátostí smíření. Jak dalece v ní vidím Krista posilujícího, uzdravujícího a odpouštějícího? Jak často tuto svátost přijímám? A nejsme už daleko od svátosti Eucharistie, ke které křest i zpověď směřují.

K prožití obnovy křtu se nabízí brožurka Novéna o křtu, která bude k dispozici v kostele. Také si můžeme zjistit datum svého křtu a osobně obnovit svůj křest u své křtitelnice. Několik dalších podnětů nabízí další články v tomto čísle Urbánku. Přeji nám všem plodné prožití postu, aby se nás dotkl Duch Svatý a obnovil v nás křestní milost.

o. Milan, farář

Modlitby živého růžence:

Březen: za manžele, kteří nemohou mít děti a očekávají jejich příchod

duben: za prohloubení života ze svátosti křtu pro všechny pokřtěné v naší farnosti

květen: za přípravu a návštěvníky Noci kostelů

Rok křtu

Svědectví několika konvertitů o významu křtu v jejich životě.

Když jsem začal chodit s mojí manželkou na její přípravu k biřmování, byl jsem tehdy ještě nevěřící člověk. Po krátké době mě ale začaly oslovovat a upoutávat přednášky pana faráře Milana Vavra a já jsem začal pomalu nacházet cestu k Bohu. Křest pak byl a je to významným zlomem v mém životě, kdy se loučím se svým starým životem a vstupuji do života nového – žití s Bohem. Naplňuje mě pocit znovunarození a velkého štěstí. Stal jsem se součástí křesťanské kultury a všech věřících lidí. Významnou událostí je pro mě svatá zpověď, ve které se mohu vyznávat před Pánem Ježíšem Kristem ze svých osobních hříchů. Cítím přítomnost Boha a vím, že už nejsem na tomto světě sám. Bůh je ten, který je zde se mnou a provází mě na mé životní cestě, přes množství překážek až do království nebeského a života věčného.

Radim Joza pokřtěný v 33 – ti letech

Já sám o sobě mohu říci, že se plně ztotožňuji s podáním svatého křtu tak, jak je definován v Katechismu katolické církve. Svatý křest se pro mě skutečně stal „základem celého mého křesťanského života", stal se opravdu pro mě „vstupní branou k životu v Duchu", branou, která mi „otevřela přístup k ostatním svátostem". Křtem jsem byl „osvobozen od hříchu a znovuzrozen jako Boží dítě". Stal jsem se „ Kristovým údem", byl jsem „přivtělen k církvi" a stal jsem se „účastným jejího poslání". Opravdu jsem jej prožil jako „znovuzrození skrze vodu ve slově" (KKC 1213). Tento způsob podání, podle mého názoru, plně vystihuje moji zkušenost s touto nádhernou iniciační svátostí. Tak jak vstoupil do mého života, co v něm vyvolal za změny a jakým způsobem ovlivnil můj následující život v církvi i můj život soukromý. Vnímám jej jednoznačně jako nezaslouženou Boží milost, která nás více vtahuje do Boží blízkosti a k životu v Bohu.

Pavel Schwec pokřtěný v 26 – ti letech

Je to možná náhoda, ale poslední neděli jsem byla sama na večerní mši a měla jsem příležitost si v klidu mši "užít" a chvilku mi hlavou prolétly vzpomínky na poslední Velikonoce a na můj křest, biřmování a první svaté přijímání. Uvědomila jsem si jaký to byl velký ale přitom niterný zážitek, asi bych to popsala jako "očištění", ne však ve fyzickém slova smyslu, avšak i tak to nevystihuje vše co jsem cítila a cítím. Možná spíše získání nového rozměru v mém životě; možná toto lépe vystihuje to, co jsem prožívala a prožívám. Vnímám svůj život jako cestu, kdy se dobrovolně a s radostí a láskou poddávám okolnostem, častěji než dříve mi přijde, že "věci" kolem mne do sebe zapadají a krásně fungují a není tak důležité, že já něco chci dosáhnout a že toho "musím" dosáhnout v určitém okamžiku a ve výsledku přitom zjišťuji, že tak to prostě nefunguje. Není to však tak, že jsem se stala pasivní ve svém životě, vůbec ne, jen více a citlivěji vnímám běh života a vhodně se s tím "slaďuji", to je možná ten správný výraz.

Pavla Blackmore pokřtěná v 34 – letech

Anketa: Co je to křest?

•     vstup člověka do křesťanství, narození ve víře (muž 20 let)

•     vstupní brána do života s Bohem (muž 48 let)

•     uvedení člověka do církve (muž 15 let)

•     člověk se zbavuje dědičného hříchu a stane se Božím dítětem, oficiálně vstupuje do církve (muž 18 let)

•     nezrušitelné znamení (žena 50 let)

•     jsme odvedeni od hříchu, jsme očištění od hříchu, spojujeme se s Pánem Ježíšem a On nás zbavuje hříchu, křest je omytí z hříchů, při křtu nás pan farář polívá studenou vodou (školní děti)

Známe datum svého křtu?

Víme, že datum křtu je důležitější než datum našeho narození? Známe všechna naše křestní jména?

Všichni, kdo nevíte, kdy jste byli pokřtěni, napište si lístek se jménem a datem narození příp. sňatku do připravené krabice v kropence u vchodu. Záznam o vašem křtu vyhledáme (pokud jste byli pokřtěni, biřmováni nebo oddáni ve slavkovské farnosti). Údaje vám předáme při slavnostní obnově křtu u křtitelnice ve farním kostele, termín vám bude oznámen.

Z pastýřského listu o. biskupa

Vstoupili jsme do další části období přípravy na oslavu 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu. Letošní rok – a zvláště jeho postní doba – je mimořádným způsobem zaměřen na svátost křtu. Pastýřský list má připomenout a povzbudit nás i ostatní k plodnému prožití postní doby jako přípravy na obnovu křestního vyznání při velikonoční vigilii, má posloužit k tomu, aby tento úmysl přijalo co nejvíc lidí.

Milí přátelé, co udělat pro to, abychom o velikonoční vigilii byli s plným vědomím schop¬ni obnovit své křestní vyznání?

•     Že najdeme svou křestní svíci a každý den ji za¬pálíme, abychom se u ní pomodlili.

•     Dát si do bytu kropenku, aby nám tak jako v kostele připomínala náš křest? A vždycky, když se budeme svěcenou vodou žehnat, říct třeba: Já, Petr, jsem byl po¬křtěný ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.

•     Rodiče a prarodiče, víte, kde jsou uloženy křestní roušky vašich dětí nebo vnoučat? Co kdybyste jim pomohli přiblížit jejich význam?

•     Proč se nevypravit na pouť do kostela svého křtu?

•     Přijďte prosím prožít Velikonoce do kostela. Tím myslím prožít obřady Zele¬ného čtvrtku, Velkého pátku a velikonoční vigilie, které tvoří jeden celek, jednu bohoslužbu. Pozvěte k jejich oslavě také své děti jakkoliv staré, pozvěte ty, jimž jste za kmotry, pozvěte své známé ...

•     Během postní doby přijměte svátost smí¬ře¬ní, abyste mohli s čistým srdcem prožít jedinečnost svého křtu.

K tomu vám všem ze srdce žehnám. Váš biskup Vojtěch

Křest dospělého

Dospělý člověk se na křest připravuje sám v období katechumenátu po té, co se seznámil s vírou a s církví. Období přípravy trvá zpravidla dva roky, může po dohodě trvat i několik let. Stát se rychle křesťanem nemusí být tou pravou motivací. Katechumené postupem času zjistí, že jde o život s Kristem, kterému mají postupně uvěřit a sžít se i se společenstvím církve, tedy místní farnosti. V naší farnosti probíhá příprava několika dospělých ke křtu nebo svatému přijímání. Ještě se můžou zájemci připojit.

Křest dítěte

je možný, pokud se rodiče před Bohem zaručí, že je budou vychovávat v křesťanské víře - žít s Ježíšem Kristem a snažit se o dobrý život podle evangelia.

Výchova dítěte nekončí přihlášením do náboženství, nebo přijetí I. sv. přijímání, ale pokračuje až do dospělosti, přivedením ke svátosti biřmování.

Křestní kmotr má splňovat podmínky podle církevního práva:

•     má být pokřtěný katolík

•     má být biřmovaný (svátost křesťanské dospělosti, to znamená mít vybavení milosti Ducha Svatého k vedení svěřence a modlitby za něj)

•     má žít podle víry, tj. modlit se, účastnit se mše svaté a žít ze svátostí Eucharistie a smíření

•     pokud žije v manželství, má být uzavřené před církví

•     má pomáhat rodičům v předávání víry dítěti slovem i životem

Je dobře, když je kmotrem kromě z blízké rodiny i někdo z přátel, je někým, kdo přichází „zvenčí" a může jako kmotr lépe působit, než příbuzný (kněz také nezůstává v rodné farnosti, protože by nemohl zcela působit na své příbuzné).

Příprava na křest proběhne po domluvě s knězem v několika setkáních, podle toho, zda rodiče mají za sebou přípravu ke sňatku nebo jak to potřebují vzhledem k jejich víře. Přinést si na setkání rodný list dítěte a oddací list nebo koupit křestní svíci a roušku je už tou jednodušší částí přípravy.

o. Milan

Kmotři

Mnozí z nás na sebe před časem vzali službu kmotrovství, tzn. že byli někomu kmotrem křtu nebo při biřmování. Je to důležité životní rozhodnutí - přijmout službu kmotrovství. V návalu jiných starostí by mohlo hrozit, že bychom toto důležité a celoživotní poslání mohli jaksi pozapomenout. Proto přikládáme několik otázek k zamyšlení, které mohou posloužit jak těm, kteří už kmotry jsou, tak i těm, kteří uvažují v budoucnu tuto službu na sebe přijmout.

1. Jsem si vědom toho, že být kmotrem znamená stát se trvalou oporou pro svého svěřence, a to hlavně v oblasti víry?

2. Modlím se denně za svého svěřence?

3. Snažím se vzdělávat se ve své víře?

4. Snažím se žít tak, jak se na kmotra patří, tzn. žít podle své víry, modlit se, pravidelně se účastnit nedělních bohoslužeb, přistupovat ke svátostem a příkladně žít ve svém stavu (manželství, vdovství apod.)?

5. Rozmlouvám se svým svěřencem o hodnotách víry a povzbuzuji ho k životu podle víry?

6. Neberu na lehkou váhu to, že jsem kmotrem, a uvědomuji si, že jednou ze svého kmotrovství budu před Pánem Bohem skládat účty? Je z mého života poznat, že si vážím víry a toho, že své kmotrovství beru odpovědně?

7. Jen pro ty, kdo v době přijetí kmotrovství ještě nebyli biřmováni a přijali kmotrovství pod podmínkou, že biřmování doplní: Využil jsem možnost přijmout svátost biřmování, abych splnil základní předpoklad pro to být kmotrem?

otec Marek Dunda: Sedm otázek pro "kmocháčky"

Doba postní / Velikonoce

Poselství papeže k postní době

Svatý otec nás oslovuje zvláště v tomto tématickém Roce křtu. Nabízíme několik výňatků z jeho textu:

Postní doba je příhodným časem k tomu, abychom uznali svou slabost, upřímně přehodnotili svůj život, přijali obnovující milost svátosti smíření a vydali se rozhodně za Kristem.

Nový život v Kristu nám byl dán už v den našeho křtu, kdy jsme "se stali účastnými Kristovy smrti a zmrtvýchvstání" a kdy pro nás začalo "radostné a povzbuzující dobrodružství učedníka". Svatý Pavel ve svých dopisech opakovaně zdůrazňuje toto jedinečné společenství s Božím Synem, které vzniká obmytím křestní vodou.

To, jakým Božím darem křest skutečně je, nejlépe ilustruje skutečnost, že většina lidí přijímá křest jako děti: nikdo si věčný život nemůže zasloužit vlastním úsilím. Milosrdenství Boží, které zahlazuje hřích a dává nám žít náš život v tom "smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš" (Flp 2, 5), se lidem předává zdarma.

Jedinečné pouto spojuje křest s postní dobou, která je příhodným časem k tomu, aby člověk zakoušel spasitelnou milost. Církev totiž velikonoční vigilii vždy spojovala se slavením křtu: v této svátosti se uskutečňuje nesmírné tajemství, v němž člověk umírá hříchu, získává podíl na novém životě zmrtvýchvstalého Krista a dostává téhož Božího Ducha, který Ježíše vzkřísil z mrtvých (srov. Řím 8, 11). Tento nevyčíslitelný dar musí být v každém z nás stále znovu rozněcován a postní doba nám nabízí pouť na způsob katechumenátu, který byl pro křesťany prvotní církve nenahraditelnou školou víry a křesťanského života.

Křesťanská víra vyžaduje, aby člověk jednal podle Ježíšova příkladu. Ve spojení s ním má bojovat "proti těm, kteří mají svou říši tmy v tomto světě" (Ef 6, 12), kde působí ďábel. Ani dnes nepřestává pokoušet člověka, který se chce přiblížit k Pánu. Kristus z tohoto zápolení ovšem vychází jako vítěz, otevírá naše srdce naději a vede nás k vítězství nad nástrahami zla.

Cesta postní dobou vrcholí ve velikonočním triduu, zvláště ve vigilii posvátné noci: obnovením křestního slibu znovu potvrzujeme, že Kristus je Pánem našeho života, toho života, který nám Bůh dal tehdy, když jsme byli zrozeni "z vody a z Ducha Svatého", a znovu vyznáváme, že jsme pevně odhodláni odpovědět na obdrženou milost, abychom byli jeho učedníky.

Benedikt XVI.

Liturgie celé postní doby nás vede k vnitřní duchovní obnově a vybízí nás k větší soustředěnosti, sebeovládání, kajícnosti a smírnému odčiňování hříchů. Jak se konkrétně postit? Využijme čas k modlitbě, k pozornosti a laskavosti k druhým, k častější účasti na křížové cestě, na mši svaté i ve všední den, přijetí svátosti smíření.

Připravte se k prožití postní doby svátostí smíření.

Středy „nad Božím slovem"

Církev je mystickým tělem Ježíše Krista. Každý křesťan je jeho údem. Jednotlivé údy mají různý tvar i úkol. Stejně tak i každý pokřtěný člověk je nositelem Krista a dostal dary a hřivny, které jsou dány jen jemu a skrze které není kopie, ale originál. V přirozené rovině můžeme vidět, jak se lidé vzájemně doplňují a svými vlohami mohou přispět ke společnému dílu. To, že jsme každý jiný, originál, je zvlášť velkým přínosem pro modlitbu. To jak text osloví ostatní je pro mě obohacením, to jak text vnímám já, může být obohacením pro ostatní. Proto se začátkem postní doby se začneme pravidelně setkávat ke společné modlitbě nad Božím slovem, každou středu od 19.00 do 20.00 hodin v učebně na faře (levý vchod fary, 1. poschodí). Všichni, kdo máte zájem o prohloubení života modlitby nad Božím slovem a nebo nemáte společenství jste srdečně vítáni. Setkání by měla přispět k posílení naší křesťanské víry v postní době. Povede je střídavě o. Milan a laici.

Redakce

Je v módě chodit na křížovou cestu?

V postní době se mluví hodně o pokání. Jde o to, také nějaké pokání konkrétním způsobem dělat. Může to být i účast na křížové cestě v kostele. Význam pokání spočívá v odvrácení od hříchu a obrácení srdce k Bohu. Mezi skutky, kterými vyjadřujeme pokání, patří modlitba, půst a almužna. Půst je zaměřený k odřeknutí si něčeho pro větší dobro, almužna je podělení se o něco s chudým. Modlitba může být v postě upřímnější, pravidelnější, společná, spojená s pohledem na Krista i náš život. Sem patří například křížová cesta Pobožnost křížové cesty vznikla ve středověku jako projev lidové zbožnosti. Vyšla z modlitby nad skutečnými zastaveními cesty Pána Ježíše s křížem na Golgotu v Jeruzalémě. V křesťanské tradici, zvláště ve středověku, se vyzdvihovala účast křesťana na Kristově utrpení. Stala se častou a oblíbenou pobožností. V současnosti její oblíbenost klesla, zvláště když si věřící odvykli chodit na nedělní odpolední požehnání. V Adventu se nám podařilo ve Slavkově nadchnout děti pro starý způsob slavení Adventu, ranní mše sv. zvané roráty. Děti i rodiče to dost oslovilo a povzbudilo. Proč bychom nemohli přicházet i na křížovou cestu? Abychom nemuseli narušit nedělní odpoledne, budou křížové cesty ve Slavkově navečer v 17.15 h, na vesnicích bývá kolem 14 hodiny. Před ní nebo po jejím skončení se tak dá stihnout vycházka i návštěva. Nejde o nic jiného, než se pohnout z pohodlí nedělního odpoledne a přijít. Nejde o nic jiného, než o ochotu modlit se. Nejde o nic jiného, než naslouchat podnětům křížové cesty, která promlouvá do našeho současného života.

o. Milan

Pozvání na starozákonní večeři

V pátek 8. dubna večer uspořádáme na faře starozákonní večeři, která je připomínkou židovské velikonoční večeře. Při ní Pán Ježíš ustanovil svátost oltářní, eucharistii. Židé slaví dodnes tzv. Seder, je to slavnostní večeře sloužící jako připomínka vyvedení Izraele z egyptského otroctví. Seder má přesně stanovený průběh a pořadí úkonů. Kromě pojídání symbolických pokrmů se předčítají texty modliteb, požehnání a biblických událostí.

Nynější židovská večeře obsahuje pokrmy např.: Zroa - opečená kost je připomínkou obětního beránka, lze použít třeba opečené kuřecí křídlo nebo krk. Bejca - vejce uvařené natvrdo, symbol nového života a též Izraele, který je přirovnáván ke žloutku, který nikdy zcela nesplyne s bílkem, stejně jako Izrael nikdy nesplynul během pobytu v Egyptě s okolními národy. Maca – maces, nekvašený chléb v podobě placky. Maror - hořké byliny (např. salát, křen) připomínající hořkost otroctví. Karpas - zelenina (např. ředkvička, brambor, cibule). Majim - slaná voda připomínající zázrak během přechodu přes Rákosové moře. Charoset - směs strouhaných jablek, oříšků, mandlí, skořice, zázvoru a červeného vína, připomínající materiál na dělaní cihel, které museli zotročení Izraelité dělat pro faraona. Mezi jednotlivými částmi se čtyřikrát pozvedá a připíjí víno z poháru.

Večeře je prostá, zpívají se písně, modlitby vyjadřují velkou úctu k Hospodinu, stvořiteli a dárci, kterého prosíme, aby nám požehnal. Připomínka starého zákona a jeho slavností je však pro nás znamením, že jsme jako křesťané dál. Při mši svaté si nejen připomínáme, ale skutečně slavíme, že Ježíš se za nás obětoval a dává se nám zcela za pokrm. On se stal eucharistií – darem, spásou pro člověka.

Pokud se chcete účastnit, nemusíte mít obavy, že něco nebudete umět. Každý má text s modlitbami. Pozvání platí pro všechny – zapište se v kostele, abychom věděli, kolik ingrediencí máme nachystat. Příspěvek na pokrmy bude 30,- Kč.

o. Milan

Jak jsme slavili Pesach

Je to už pěkných pár let nazpátek... Chodila jsem v Brně na Petrov do společenství mládeže, které vedl tehdy jáhen, nyní již kněz a farář na Petrově ThLic. Petr Šikula. Jednoho dne, tedy spíše večera, přišel s nabídkou, zda bychom nechtěli společně před Velikonocemi oslavit Pesach. A my jsme si řekli, proč ne. Bude to určitě zajímavá zkušenost.

Pesach, často nazývaný „svátek nekvašených chlebů" nebo „židovské velikonoce" je jedním z nedůležitějších židovských svátků. Připomíná vysvobození a vyjití Izraele z egyptského otroctví.

Dopředu jsme si rozdělili úkoly. Každý přiložil ruku k dílu. Někdo upekl macesy, další přinesli maror, karpas a víno nebo upekli maso, já uvařila charoset. Macesy jsou nekvašené chleby, vyrobené z mouky a vody, které musí být upečeny dříve než začnou kvasit. Mají tvar chlebové placky. Maror, tzv. „hořké byliny", jsou např. hlávkový salát nebo křen. Pojídání maroru je symbolické a má připomínat trpkost života v egyptském otroctví. Charoset se vaří z jablek, rozsekaných oříšků, skořice a vína. Můžou se přidat také rozinky, fíky a datle. Symbolika charosetu spočívá v tom, že evokuje hlínu nebo maltu, ze které židé v Egyptě vyráběli cihly. Maso by mělo být jehněčí, opečená kost z beránka, ale je možné použít třeba opečené kuřecí křídlo nebo krk. Karpas je zelenina, např. ředkvička, brambor nebo cibule.

Celý pesach má svůj pevně daný řád. Ale ať vzpomínám, jak vzpomínám, přesný postup slavnosti po těch letech už v hlavě nemám. Tak průběh pesachu nastíním jen bodově.

Naši oslavu pesachu vedl otec Šikula. Během slavnosti jsme zpívali žalmy a židovské písně, četli jsme úryvky ze Starého zákona. Nejmladší účastník hostiny klade otázky jako "čím se liší tato noc ode všech ostatních?" Také se obřadně myjí ruce. Pili jsme postupně 4 kalichy s vínem: „Vehotzeti"- vyvedu vás z egyptských robot. „Vehitzalti" - vytrhnu vás z jejich otroctví. „Vegaalti" - vykoupím vás vztaženou paží. „Velakahti" - přijmu vás za svůj vlastní lid a budu vaším Bohem a poznáte, že já jsem Hospodin. Na začátku jsme 3 macesy přikryli šátkem, v jistou chvíli je prostřední z nich zlomen na půl a jedna půlka je ukryta. Pojídání macesů a pak také hořkých bylin, které se obřadně namáčejí do charosetu nebo do slané vody, je provázeno požehnáním. Následovala samotná sváteční večeře. Na závěr slavnosti byl přinesen poslední kousek chleba, tedy jeho polovina, která byla ukryta, a jí se poslední.

Celý průběh pesachu má v sobě velikou symboliku. Jsem moc ráda, že jsem tuto slavnost mohla prožít, že jsem si takto mohla přiblížit slavení „starozákonních Velikonoc" a přála bych každému, pokud by měl tu možnost, zažít toto osobně. A vzpomínám na ty chvíle velmi ráda i proto, že jsme se pustili na „pole neorané", nikdo z nás (krom o. Šikuly) neměl ani potuchy, jak to celé proběhne a hlavně, jak budou chutnat naše výtvory. Macesy i charoset jsme připravovali poprvé, tak se nám honily hlavou otázky – jak bude charoset chutnat? Nebude ten chleba příliš tvrdý? Bude to všechno k jídlu? Ale vše se, díky Bohu, povedlo a prožitek pesachu mám v sobě ještě dodnes.

                              Marie Schwecová

Ze života farnosti

150. výročí prvního zázraku na Lutrštéku

R. 1861. dne 7. července světil se nedaleko kaple na cestě z Němčan do Dražovic kříž. Tenkráte byl přítomný jakýsi slepý člověk, který prosil, aby ho zavedli k Luterštéku a zde prý umyv se vodou prohlédl a uzdravil se. Pověst o tom se rychle roznesla, i přicházela četná poutnická procesí, aby své prosby a potřeby Bohorodičce přednášeli.

Tolik z historie našeho poutního místa. Už jsme téměř zapomněli, že se na Lutrštéku stalo několik zázračných uzdravení a tím stoupla jeho známost v širokém okolí. Poslední léta poutníků ubývá. Může to být tím, že máme svobodu církve a věřící mají možnost navštívit za rok více poutí a duchovních aktivit. Máme také větší možnost cestovat. Ale může to být i tím, že jsme pohodlní nebo nemáme takovou víru, jakou měli naši předkové, když přicházeli prosit o zvláštní Boží pomoc a milost. Datum výročí jsem objevil nedávno. Jak si výročí připomeneme a oslavíme bude proto ještě oznámeno.

Ještě mám jednu novou zprávu k našemu poutnímu místu. Před několika lety vyhrála v okresní soutěži „o nejlepší studánku" první místo lutrštécká studánka. Přesto, že je vyschlá a její betonové lemování s ohnutým zábradlím nepůsobí hezky. V budoucnu by měl zůstat zachovaný přívod vody vodovodem z nedalekého vrtu, z tohoto důvodu má studánka své opodstatnění. Oslovil jsem po poradě s panem starostou výtvarníka Milivoje Husáka, který zpracoval návrh nového ztvárnění studánky. Řešení přístupu ke „studánce" je pojaté schodištěm z bočních stran s kamennou zídkou a kovaným zábradlím.

o. Milan

Jak pokračuje rekonstrukce slavkovského kroje

Prvně bychom chtěli poděkovat všem, kteří se zapojili do pátrání po slavkovském kroji. Jeho ucelenou podobu jsme nevypátrali. S nashromážděnými fotografiemi z minulých dob a částmi krojů jsme se v lednu vydali do Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Tam jsme podobu kroje zkonzultovali s odbornicí PhDr. Lenkou Novákovou a dostali jsme konkrétnější informace, abychom mohli započít se samotnou realizací kroje. Dalším naším krokem byla návštěva švadleny v Brně-Jundrově, která je zkušená v šití krojů. S ní jsme se domluvili na detailech a společně nakoupili materiál.

Inspirací nám byly také kroje z okolí Brna, kde má folklór stále svoji živou tradici – např. Líšeň, Tuřany, Komín, nebo nám bližší Šlapanice. Jde o stejný typ kroje jako se vyskytoval u nás – různobarevné široké sukně do půli lýtek, bílá halena a zdobený živůtek. U chlapců je nápadná červená delší vesta s mnoha knoflíčky a jelenicové kalhoty ke kolenům. Na hlavě se nosil klobouk se širokou krempou. Pokud vše dobře půjde, budeme vám moci na Svatourbanské hody na začátku června představit dva páry nových krojů.

Slavkovší stárci

Rozhovor

O Písmu svatém s…… o. Petrem Marečkem

Máte svůj oblíbený biblický úryvek nebo citát, ke kterému se rád vracíte?

Bible jako celek má nesmírnou hodnotu jak pro život církve, tak pro život člověka. Na tuto skutečnost výstižným způsobem poukazuje dogmatická konstituce II. Vatikánského koncilu o Božím zjevení: „Slovo Boží má takovou sílu a moc, že je pro církev oporou a životem a pro její děti posilou víry, pokrmem duše, čistým a trvalým pramenem duchovního života"(Dei Verbum 21). Na význam Bible rovněž upozorňují četné postavy světových dějin. Jmenujme tři svědectví: Sv. Jeroným tvrdí: „Neznat Písmo znamená neznat Krista" (Comm. in Is., Prol.). Immanuel Kant prohlašuje: „Bible je mým nejvzácnějším pokladem, bez něhož by ze mne byl ubožák." George Washington dodává: „Je nemožné správně vládnout světu bez Boha a Bible."

Mezi konkrétní úryvky Písma svatého, které jsou pro mne důležité, nesporně patří texty modliteb. Ve Starém zákoně je to především Kniha žalmů, která je všeobecně považována za jeden z nejvýznamnějších náboženských textů celého lidstva. Tato kniha spojuje modlitbu s osobním pátráním po Bohu a lidskou touhou být na blízku svému Stvořiteli, Vykupiteli a Zjeviteli pravdy. V Novém zákoně k takovýmto textům nepochybně náleží modlitba Páně (Mt 6, 9 - 13; Lk 11, 2 - 4), na jejíž význačné postavení poukázal již křesťanský spisovatel Tertulián, který o ní řekl, že je breviarium totius evangelii – „shrnutím celého evangelia" (De oratione 1).

Kdy jste se v životě začal hlouběji zajímat o Písmo svaté? Na základě jakého impulsu?

Počátky mého hlubšího zájmu o Bibli jsou určitě spojeny se studiem teologie.

Mohl byste se s námi podělit o nějakou příhodu, kdy Boží slovo „zasáhlo" do vašeho života?

Myslím si, že právě světci, kteří se nechali zformovat Božím slovem skrze četbu a meditaci, jsou věrohodným svědectvím toho, že Boží slovo je skutečně „plné života a síly" (Žid 4,12). Oni jsou lidmi, kteří nám usnadňují věřit v Boha, jelikož, jak říká sv. Řehoř Veliký, „viva lectio est vita bonorum – život dobrých je živou četbou božského slova" (Moralia in Job 24,8,16).

Převzato z Katechetického věstníku

Úvaha

Přiznáš se ke mně?

V novém zákoně evangelista Matouš slovy Ježíše Krista k učedníkům i nás povzbuzuje ke statečnému vyznání víry v Božího Syna:

„Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi; kdo mě však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi." (Mat kap. 10, v. 32 – 33). Podobně povzbuzuje i evangelista Lukáš v kap. 12, v. 8 – 9.

Je na místě si tato slova z Písma svatého připomenout. Dne 25. 3. 2011 totiž vypukne sčítání lidu v rozvinuté internetové éře. Navíc se bude prvně v historii najednou sčítat celá Evropská unie. Ve sčítacích arších, které budeme vyplňovat, je mimo jiné otázka směřující k vyznání víry. Odpověď se bere jako výslovně dobrovolná; půjde o vyjádření pocitu víry u konkrétného člověka. Až se tedy budeme rozhodovat, zda příslušnou kolonku ve sčítacím listě vyplnit, mějme na paměti ona slova z Písma.

Sčítání se zajisté zúčastní i lidé od nichž často slyšíme říkat, že jsou nebo nejsou nábožensky založení. Spíše by se však mělo říkat věřící a nevěřící. O založení a nezaložení se mluví hlavně proto, že je snadnější se vymluvit: za založení takové či onaké přece nikdo nemůže. Není to jeho vina, tak jako není jeho vina, že nerozumí třeba čínsky, když se narodil z české matky a chodil do českých škol. Nebo jsou lidé, kteří se narodili barvoslepí. Takovým budeme přece jejich nedostatek – barvoslepost – respektovat a nebudeme jim vyprávět, jak krásně barevný je svět.

S tou náboženskou nezaložeností je to však jinak. Ti, kdo jsou takto „postiženi," totiž nepokládají náboženskou nezaloženost za nedostatek, ale za přednost a výhodu. Barvoslepý lituje, že nerozezná barvy, kdežto nábožensky nezaložený sebe nelituje. Je přesvědčený, že unikl náboženskému postižení a je zcela svobodný. Když jeho svobodu zpochybníte poukázáním na zlo, které se i v naší svobodné společnosti rozmáhá, bude vám tvrdit, že svobodní lidé se z toho bláta sami dostanou. Proto i on má ve své svobodě tolik síly, aby svůj život zvládl. A když mu nepřestanete naznačovat, že bez Boha to nepůjde, dočkáte se hrdého výroku: „Já Boha nepotřebuji." A tímto osobním vyznáním potvrzuje svou náboženskou nezaloženost. Je to upřímné a když nad tím moc nepřemýšlíte, uznáte, že bez Boha se dá žít a žije se. Společnost přece funguje, lidé pracují, baví se, zkrátka dobrý člověk ještě žije. Policie a soudy jej chrání, nevyhledávají na něm to špatné, z čeho dosud nebyl obžalován, věci veřejné zpravují odborníci, a také k tomu nepotřebují Boha.

Ale i odborníci jsou lidé a ze svého lidství se nevysvléknou jako z kabátu. Rodí se do téhož tajemství, jímž je život, a umírají do téhož tajemství, jímž je smrt. Ta krátká doba od kolébky po rakev přece jen lidi burcuje k otázce, jaký je smysl a cíl života. Žít a neptát se po smyslu a ceně života se mi proto zdá člověka nedůstojné. Jak snadno tuto pravdu vyslovujeme a jak se jí svým životem často zpronevěřujeme. Písmo na to poukazuje tak výrazně, že se útlocitní lidé mohou cítit uraženi a leckdo by možná na Písmo svaté podal i trestní oznámení. Bůh totiž skrze proroka Izaiáše říká: „Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý."(Iz. kap.1, v.3) Jsi to tedy i ty, tvoje náboženská nezaloženost, který nechce znát svého Pána, a to je vzpoura. „Vzepřeli jste se mi,"je tamtéž výrok Hospodinův.

Jenže dokonalost člověka nezáleží v jeho chápání Boha, ale v poznání, že Boha potřebuje. Výkřiky furiantů, že nepotřebují Boha, patří jen zdánlivě mezi projevy sebedůvěry a síly. Mluví z nich opuštěnost a zoufalství lidí, kteří připomínají ona zvířata z Izaiáše, ale bez hospodáře a pána. Jestli je náš život sice naplněn vnímáním a rozumovým poznáním, ale jednou má celý se vším jednoduše zmizet, potom je život absurdita a nesmysl. K čemu se naučit číst, sčítat a odečítat, proč projevovat odpor a zhnusení a na druhou stranu zase nadšení z krásy, k čemu milovat, když nejsem věčný, nýbrž už v příštím okamžiku se změním v nic? – Všichni Boha potřebujeme, opačná tvrzení duní prázdnotou. Nedostatky v lidské společnosti, všechny zlořády i mnohé nemoci jsou důsledkem ztráty důvěry a víry v Boha. Cožpak třeba přibývající neurózy a deprese nejsou nakonec utrpením duše, která ztratila svůj smysl a cíl?

A tak každému člověku nastala nebo nastane chvíle, kdy bude moci uvěřit a nejen při nadcházejícím sčítání lidu svou víru v Ježíše Krista vyznat nebo nevyznat; v každém případě vloží svůj osud do Božích rukou.

JUDr. Miloslav Honek

Hřích

Určitě zná každý z nás. Ocitáme se na různých místech, s různými lidmi. Každá chvíle pozemského času je proměnlivá, plná překvapení a může změnit náš život. Záleží na postavení a rozhodnutí každého z nás v dané chvíli a určité situaci. Vždyť i my křesťané máme zdravou svobodu volby. S modlitbou dostávají situace, které se zdály být neřešitelné, jasnou odpověď, někdy dříve, jindy později. S oblibou se účastním duchovních akcí, a tak je znát, že právě mezi lidmi stejného smýšlení je zajisté menší příležitost ke hříchu. Díky Ti náš Pane, že můžeme před Tebe předstoupit v naší lidské slabosti a i přesto jsme zahrnuti nevýslovnou láskou a milosrdenstvím. Přeji všem, aby skutečně poznali nekonečnou Boží Lásku a jednali tak ve jménu Páně. Až přijde pokušení proti svaté čistotě je dobré si uvědomit, jak velký význam má hodnost být Božím dítětem a nestojí za to ji ztratit pro dočasné pozemské maličkosti. Vždyť Nebe je nekonečným vítězstvím Lásky, spravedlnosti a pravdy.

I. K.

Farní kronika

Farní kronika 2010

Na 5. děkanském plese v Brankovicích 23. 1. hrála dechová hudba Šohajka z Dolních Bojanovic, vystoupil dětský národopisný soubor Kyjovánek.

Celonárodní kostelní sbírku na pomoc obětem zemětřesení na Haiti vyhlásila Česká biskupská konference na neděli 24. 1. Farní divadlo sehrálo dvě benefiční představení „Vendulka a 11 trpaslíků" pro postižené zemětřesením na Haiti.

Ekumenické bohoslužby v lednu proběhly v modlitebně Českobratrské církve evangelické ve Slavkově, kázal Libor Škrla, kazatel Církve adventistů a v kostele sv. Matouše v Heršpicích kázala Jarmila Řezníčková, farářka Českobratrské církve evangelické.

Děkanátní setkání mládeže ve Slavkově 6. února bylo nazvané „MOST - Milosrdenství chci a ne oběť."

Jarní výstava velikonočních kraslic a jarních dekorací byla na faře 6. a 7. 3.

Postní farní pouť se konala v neděli 21. 3. ke Svatým schodům a do Lorety k Minoritům do Brna. Po prohlídce lorety zpíval při mši sv. sbor Gloria, následovala pobožnost na svatých schodech, obnova manželských slibů a požehnání rodinám v Loretě se zpěvem slavkovské scholy a prohlídka krypty.

Mládež se scházela před Květnou nedělí celý týden k modlitbám Týdne modliteb za mládež a také se ve velkém počtu účastnila setkání s o. biskupem v Brně, poprvé byla také skupinka mladých z Hodějic.

V postní době se farníci účastnili Postní almužny, která vynesla 12 tis. Kč.

Schola od sv. Jiljí a Líšeňský komorní orchestr uvedli krásné sbory s hudebním doprovodem a zvonohrou "Missa brevis" od Jiřího Pavlici při mši svaté v neděli 25. 4. v kostele Vzkříšení Páně.

Na 7. pěší farní pouť jsme se vydali 8. 5. do Křtin, kde se slaví 800. let od zjevení Panny Marie.

Varhanní koncert Jana Šprty ze Ždánic se konal ve farním kostele 9. 5. Na programu byly skladby Johanna Sebastiana Bacha a Maxe Regera. Uslyšeli jsme naše varhany v rozmanitých tónech píšťal.

Stárci pořádali v rámci příprav Svatourbanských hodů 1. a 2. 5. výstavu krojů včetně ukázky oblékání kroje v prostorách slavkovské radnice.

Pouť farníků se konala 16. až 20. 5. do Turína k Turínskému plátnu a k sv. Donu Boskovi, do Benátek, Verony a Padovy.

Svatourbanské hody ve Slavkově navštívil a mši sv. sloužil P. Jindřich Petrucha, který působil ve Slavkově 1972 – 1975 jako kaplan a nyní působí v Nosislavi.

Koncert Eliáš od Mendelssohn-Bartholdyho přednesl Smíšený pěvecký sbor Rastislav Blansko v kostele na Špitálce v neděli 13. 6.

4. farní den plný vystoupení všech skupin z farnosti byl 20. 6. v parku na zámku. V programu soutěžily rodinné týmy ve velké soutěži „O svatých".

Při sbírce na postižené povodněmi a na Charitu se vybralo ve farnosti 50.060,- Kč a část byla poskytnuta postiženým přímo ve Slavkově, který byl také červnovými povodněmi zasažený.

Na výlet dětí z náboženství 22. 6. jsme se vydali na Znojemsko, do pouního kostela se studnou v Hnánicích a k poutní popické kapli P. Marie Bolestné. Ve Znojmě jsme si prohlédli louckou baziliku, kde působil o. Milan a znojemské podzemí.

Novou provinční představenou Československé provincie Chudých školských sester Naší Paní byla zvolena S. M. Mgr. Bogdana Božena Glezner, z kláštera ve Slavkově.

Farní tábor na téma „Dračí stezkou" prožili 2. – 12. 7. naše děti a mládež s o. Petrem v Rakoveckém údolí.

Slavné řeholní sliby složila sestra Anežka - Věra Novoměstská ze Slavkova v sobotu 21. 8. v Praze v kongregaci školských sester františkánek. Z farnosti přijel autobus přátel.

Diecézní pouť rodin ve Žďáru nad Sázavou v sobotu 29. srpna uvítala představení našich mužů s baletem „Labutího jezera".

V Heršpicích oslavili v neděli 5. září 10. výročí postavení kostela sv. Matouše. Mši svatou sloužil P. Pavel Kryl, potom bylo setkání farníků a kněží na obecním sále s filmem o stavbě kostela a s cimbálkou.

Expedice Řecko a Řím - koncem srpna 2010 se vydala mládež Smajlíci s o. Milanem po stopách sv. Pavla, svatých Cyrila a Metoděje a jejich žáků do Makedonie, Albánie a Řecka, mladí ze spolča S.R.O. se vydali s o. Petrem do Říma a dalších míst v Itálii.

TV NOE uvedla v září 20 minutový film o životě slavkovské farnosti, část byla natáčená při farním dni.

Pouť mužů slavkovského děkanství s návštěvou letecké základny v Náměšti nad Oslavou a baziliky sv. Prokopa v Třebíči proběhla v sobotu 9. října.

Při pouti na Lutrštéku sloužil o patrociniu na P. Marii Bolestnou 15. 9. novokněz P. Petr Košulič z Hustopečí u Brna, hlavním celebrantem v neděli 19. 9. byl brněnský děkan, kanovník Václav Slouk.

Přednáška s promítáním o projektu Adopce na dálku v misii Bwindi Orphans v Africe proběhla 24. 9. O své práci mezi dětmi v misii se podělila paní Kateřina Andrlová ze Slavkova.

V Heršpicích požehnal v neděli 26. 9. při hodové mši svaté P. Karel Cikrle nové dvoumanuálové digitální varhany Ahlborn.

Na svátek svatého Václava jsme slavili poděkování za úrodu. Farníci poskytli ovoce, zeleninu a potřebný materiál k dekoraci. Mládež připravila z ovoce a zeleniny koláže na biblické texty.

Mši svatou k 1. výročí návštěvy Svatého otce sloužil biskup Vojtěch v pondělí 26. 9. v katedrále.

Slavkovské dny smíření 2010 mělo téma „Světlo pro Evropu – liturgie stále živá", konal se koncert skupiny Súrodencú Jendruchovcú z Bratislavy na zámku a zpívali při bohoslužbě v kostele.

Duchovní obnova pro dívky a chlapce od 17 let „Boží volání a jeho rozlišování" byla 8. - 9. 10. u Školských sester.

Duchovní obnova pro děvčata od 12 do 15 let na téma „Hlavou zeď neprorazíš aneb o síle modlitby," měl P. Pavel Lacina u Školských sester.

Národní pouť do Říma na poděkování papeži za návštěvu v ČR proběhla ve dnech 8. -12. listopadu.

Farní divadlo uvedlo v říjnu evangelizační hru NICKY. Hra byla nastudována mládeží podle skutečného příběhu.

Obnova lidových misií ve Slavkově a ve všech obcích se konala 15. – 17. 10. Účast byla mnohem menší než loni o misiích, obnovu zakončila v neděli odpoledne poutˇ farnosti ve Křtinách.

Duchovní obnovu pro ženy na téma „Duchovní rozměr života ženy" vedl o. Pavel Habrovec v sobotu 30. října v Domě Svaté Rodiny. Účastnilo se 150 žen.

Přípravy na křty a první sv. přijímání dospělých byly zahájeny od neděle 14. listopadu na faře.

Dne 10. listopadu 2010 zemřel ve věku 92 let P. Antonín Němčanský, rodák z Hodějic. Narodil se 22. 5. 1918 v Hodějicích, na kněze byl vysvěcen 5. července 1942 v Brně. Kněžskou službu vykonával celkem 68 let. Působil jako kaplan ve Velkém Meziříčí a v Brně na Křenové, 16 roků působil v Hrušovanech nad Jevišovkou, od roku 1962 byl 46 let farářem v Horních Kounicích, od r. 2008 žil v Charitním domově na Moravci. Se zesnulým knězem jsme se rozloučili ve středu 17. 11. v 10:30 h v kostele v Horních Kounicích.

Duchovní obnovu pro muže 20. 11. vedl vojenský kaplan Martin Vařeka na téma „Starozákonní mužské vzory".

Zádušní mši svatou za oběti Bitvy tří císařů sloužil 2. 12. v kostele ve Slavkově generální vikář Jiří Mikulášek.

Dětské mše v adventu se konaly jako roráty každé úterý ráno v 6,45 h. Sešlo se kolem 30 dětí, které si přinesly lucerničky nebo lampičky a po mši svaté mohly na faře posnídat. Na zvláštní list si lepily hvězdy jako dárek do jesliček na Štědrý den.

Mikulášskou besídku s návštěvou sv. Mikuláše připravili pro děti rodiče v neděli 5. 12. v Domě Sv. Rodiny.

Vánoční koncert komorního pěveckého sboru Danielis se konal 22. 12. v sále v Domě Svaté Rodiny.

Živý betlém 25. 12. ve Slavkově byl zahájen průvodem tří králů na koních a ostatních postav z dolní části náměstí před radnici a ukončen společným požehnáním v kostele o slavnosti Narození Páně.

V rámci roku přípravy na cyrilometodějské jubileum se letos rozdávaly každou neděli texty k Božímu slovu na neděli „Vezmi a čti".

Každý pátek patřil mládeži. Začal mší svatou s promluvou pro mládež, pokračovala společná modlitba s písněmi v kapli, potom program podle jednotlivých společenství a čas pro vzájemná setkání a hry. Letos se účastnilo kolem 30 mladých.

Tříletý varhanický kurz pokračoval letos druhým rokem jednou měsíčně na faře v počtu asi 40 účastníků, z naší farnosti bylo 8 zájemců, ostatní z děkanství i vzdálenějších farností.

Modlitby maminek s malými dětmi se konaly po 14 dnech v Domě sv. Rodiny.

Redakce

Radost malých koledníků

8. ledna proběhla ve Slavkově tradiční Tříkrálová sbírka. Chtěla bych poděkovat všem, kteří koledníky vlídně přijali. Zvláště malé děti mají velkou radost z toho, že se na této sbírce mohou podílet. Mnozí lidé nejen přispěli do sbírky, ale obdarovávali i koledníky. Je dobře, že se ve Slavkově sbírka stala tradicí, že velmi mnoho lidí je ochotno rozdělit se s potřebnými. Nezdá se mi nejdůležitější konkrétní výše vybrané částky, ale to, že se děti učí dělat něco pro druhé a mít z toho radost. Jsem ráda, že je v tom podporujete.

Lenka Klinkovská

Výsledek sčítání Tříkrálové sbírky za rok 2011 je celkem 151.923,- Kč (ve Slavkově 94.956,- Kč, v Hodějicích 23.065,- Kč, v Heršpicích 17.433,-Kč, v Němčanech 16.469,- Kč).

Opravy 2010

Ve farním kostele ve Slavkově byly vyrobeny podle návrhu Milivoje Husáka dvě nové dubové zpovědnice, dva abaky – stolky na kalich a misál, nástěnky pod kůrem a police na zpěvníky v kapli (125 tis. Kč). Bylo pořízeno nové elektrium – varhany do kaple s reproduktorem (26 tis. Kč), nové stoly do farního sálu (25 tis. Kč), opraveno ovládání zvonů (13 tis. Kč).

V kostele sv. Jana Křtitele na Špitálce byly opraveny dveře z příspěvku Města Slavkova (30 tis. Kč) a z farních sbírek zprovozněny varhany (12 tis. Kč).

Kaple svatého Urbana by se měla letos dočkat opravy fasády.

V kostele sv. Antonína v Němčanech pokračovaly opravy. V hodnotě 332.000,- Kč byly provedeny tyto opravy: sanační omítky fasády, vnější okapový a odvětrávací kanál, zateplení klenby na půdě, elektroinstalace a rozvaděč, nový měch varhan, dvoukřídlé dveře do sakristie, zabezpečovací zařízení.

Obec Němčany věnovala 50 tis. Kč, příspěvek z ORP Slavkov (okres) 131 tis. Kč, ostatní ze sbírek a darů farníků, dluh z loňska 301 tis. Kč. Letos bude dokončena fasáda (vyspravení a nátěr), opraveno schodiště k sakristii a dokončeno mramorování tumby oltářů. Svěcení oltáře je naplánováno s otcem biskupem na sobotu 29. října 2011.

V Hodějicích byly pořízeny dvě nová akumulační kamna z příspěvku obce (47 tis. Kč). Je vypracován návrh nového kamenného oltáře, ambonu a svatostánku, okenních vitráží a sedadel pro kněze a ministranty. Návrh byl schválený komisí na biskupství a hledá se dodavatel na kamenické práce.

V Heršpicích byly pořízeny nové dvoumanuálové elektronické varhany s pedálem značky Ahlborn (115 tis. Kč, z toho 10 tis. přispěla obec), pamětní deska, abaky a podstavce soch (23 tis. Kč), opravena socha P. Marie (11 tis. Kč). Dokončuje se malba nové křížové cesty a řeší se osvětlení lustry.

Statistika farnosti 2010

Vysvětlivky: Sl = Slavkov, Ně=Němčany, Ho=Hodějice, He=Heršpice.

Křty 40 (Sl 22, Ně 4, He 1, z jiné farnosti 13, z toho 37 dětí do 1 roku, 3 dospělí). Sňatky 14 (jednotlivých snoubenců: ze Sl 3, Ně 1, z jiných farností 10 ).

Svaté přijímání při mši sv. kolem 40.000.

1. sv. přijímání 9 (Sl 9, z toho 6 dětí a 3 dospělí).

Katechumené: 3. Biřmování 3 (při křtu).

Vyučování náboženství – dětí 122, z toho školních 82 (z toho Sl 55, Ně 9, Ho 13, He 5, z jiných obcí 12), předškolních 40 (ze Slavkova 30, cizí 10). Učí 4 sestry a farář ve 12 skupinách ve školce, ZŠ na vesnicích a na faře.

Společenství – 4 skupiny mládeže (35), 6 skupin dospělých (35).

Svátost nemocných 60 jednotlivě navštěvovaných.

Pohřby 49 z toho Sl 32, Ně 5, Ho 9, He 3, z toho na hřbitov 22 a kremací 27. Zaopatřeno před smrtí svátostí nemocných bylo 17 z 49.

Seminaristé – 2 (z Ho 1, z He 1).

Duchovní ve farnosti – kněží 2, řeholnic v klášteře 12.

Sbírky ve farnosti pro druhé: ve farnosti bylo vybráno a odesláno na různé účely celkem 471.186,- Kč. Tato rekordní částka obsahuje dvě položky:

Farní sbírky odeslané na biskupství: 288.113,- Kč.

Haléř sv. Petra 21.210,- Kč, na charitu - povodně 50.060,- Kč, na bohoslovce 22.192,- Kč, na misie 36.897,- Kč, na potřeby diecéze 61.982,- Kč, na papežskou návštěvu 18.940,- Kč. Sbírka na pomoc obětem zemětřesení na Haiti 74.832,- Kč.

Farní sbírky na charitativní účely: 183.073,- Kč.

Postní almužna 12.013,- Kč, farní divadlo na Haiti 6.987,- Kč, sbírka u Betléma ve Slavkově (na sirotky v Africe a pro malomocné) 12.150,- Kč, tříkrálová sbírka celkem 151.923,- Kč (Slavkov 94.956,- Kč, Hodějice 23.065,- Kč, Heršpice 17.433,-Kč, Němčany 16.469,- Kč).

Zpracoval P. Milan Vavro, farář

Služba u jasliček cez vianočné sviatky a starý a nový rok 2010 / 2011

Mám dobrý pocit slúžiť Pánovi a tým, ktorý k jasličkám prichádzajú. Všeci potrebujeme Pána Boha – starý, mladý, němocní i zdraví. Je to túžba všetkých, aby sa aspoň na chvílu zastavili u jasličiek, poklonili sa Dieťatu a dotkli sa Ho. On môže vyplniť každé naše prianie až ho buďeme prosiť z veľkou dôverou a úplně sa mu odovzdáme v pokore, On to všetko zariadi i z jeho Matkou, ktorá nieustále prosí, aby čím viacej ľudí smerovalo k Bohu. To je evangelizácia približovať ľudí k Bohu. Stojí v evangeliume podľa Jána 1,35-42: Ako Ondrej, apoštol, brat Šimona Petra priviedol apoštola Petra k Ježíšovi: Našli sme Mesiáša! Tak i tu mnohí sa viackrát vrátili z dalšími príbuzními a ukázali im Ježíša. Bol to prejav lásky a úcty, aby aj oni mohli vidieť Mesiáša. Mnohí šťastně odcházali, že Pán premení ich srdce a budú lásku šírit okolo seba a tým, ktorým budú poslaní, keď oni sa o to pričinia. Buďme vďační, že láska zostúpila medzi nás a prikryla mnostvo hriechov. Bar by láska, pokoj a túžba robiť dobro vydržali po celý rok 2011 a Pán všetkým požehnal!

S. M. Blanka

Oznámení / pozvání

Klášter je dům modlitby

Přijďte, vy, kteří se chcete setkat s Kristem. Touha po Bohu byla a vždycky bude aktuální. K tomu je vám k dispozici Dům sv. Rodiny u školských sester naší Paní ve Slavkově, kde se konají duchovní obnovy pro ženy, muže i mládež. Zde můžete otevřít své srdce Bohu, bratřím a sestrám. Duchovní obnovy vede kněz, který dává impulz do života. Máte možnost přistoupit ke svátosti smíření, to může proměnit váš život. Buďte odvážní, vyplatí se nasadit všechno pro Krista, svou rodinu, přátele a všechny, kteří vás potřebují. Láska je pilíř nad vším. Jistě mi dáte za pravdu, že pár hodin strávených v této duchovní atmosféře a velká důvěra v Pána vyprázdní všechno špatné, co vás znepokojuje a budete toužit i po další duchovní obnově.

S. M. Blanka

Neviditelná služba

Existuje jedna služba v kostele, která by se dala nazvat neviditelnou. Jednak se děje v době, kdy v kostele nikdo není, a také její výsledek je korunován tím, že není nic vidět. Jde o úklid, při kterém nic nepřibývá, jen mizí – a to je prach, bláto a nepořádek. V mnoha farnostech probíhá úklid kostela tak, že jsou zapojeny všechny ženy a děvčata, mají rozpis a postupně se střídají. U vchodů do kostelů jsem viděl rozpisy jmen, někdy dokonce ulic, podle kterých se střídala služba. U nás ve Slavkově je kostel veliký, a nechává se tato služba na několika důchodkyních. Je jen otázkou, jaký interval při úklidu zvolíme a potom stačí jen jedno – abyste se ženy a děvčata rozhodly a zapsaly. Čím více vás bude, tím méně častěji na vás vyjde služba. Proč je kostel nutné uklízet? Zvláště vytíráním podlahy se odstraňuje prach, který se nenápadně vířením dostává na stěny a sochy v kostele a po letech je celý zašedlý. Úklidem tedy oddalujeme dobu pro novou výmalbu. Děkuji všem ženám, které již mnoho let náš kostel uklízíte. A přeji vám, mladším, abyste se této služby ujaly. A protože je to důležitá služba, jejíž výsledky nejsou vůbec vidět, nabízím jeden vtip:

Vrací se muž z práce, projde domem, ve kterém se od rána skoro nic nezměnilo a v pokoji najde sedět manželku, která si čte vedle hrajících si dětí. Rozčílí se a seřve ženu: „Ty si tady sedíš a za celý den jsi tady nic neudělala!". Když se vrací druhý den z práce, branka je otevřená, u schodů je rozbitý květináč, dveře otevřené, v předsíni rozházené boty a louže od psa, v kuchyni neumyté nádobí a nepoklizené od vaření, a v pokoji – mezi rozházenými hračkami, poházeným jídlem po zemi a křičícími dětmi, které se honí a hážou po sobě – sedí manželka a čte si v časopise. „Co je tady takový nepořádek? Co jsi tady celý den dělala?" zlobí se manžel. „ Právě že nic" odpoví žena.

o. Milan

Adorace v neděli ve Slavkově

Jak jste si všimli, konají se každou neděli večer v 19:00 ve farním kostele (v zimě v kapli) eucharistické adorace. Navenek jde viditelně o vystavení monstrance – zlaté paprskovité schránky, v jejímž středu je umístěn proměněný eucharistický chléb – Kristovo Tělo. Proto se také slavnosti, při které se nese v průvodu monstrance, říká „Boží Tělo".

Jsou dva způsoby slavení eucharistie: mše svatá, při které Kristovo Tělo přijímáne, a adorace, při které se Kristu pod podobou chleba klaníme (adoráre znamená klanět se).

O jakou modlitbu při adoraci jde? Raniero Cantalamessa uvádí v knize „Eucharistie - naše posvěcení" tyto myšlenky:

•     Je to modlitba především srdcem - tichá modlitba, naslouchání slovu, biblické rozjímání, osobní zamyšlení.

•     Setkávají se zde dva pohledy: náš pohled na Boha a Boží pohled na nás.

•     Ježíš na nás čeká v této svátosti lásky, naše plány ustupují plánům Kristovým.

•     Ježíš má celou věčnost na to aby nás oblažoval, ale my máme jen krátký časový úsek, abychom oblažovali jeho.

K poznání velikosti této Ježíšovy přítomnosti nás mohou vést tyto citáty:

•     Hle, Boží stan mezi lidmi. (Zj 21/3)

•     ... a zde je přece někdo víc než Šalamoun! (Mt 12/42)

•     Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte! (Jan 1/26)

•     Sv. Augustin vyznává: „Tys byl se mnou, a já jsem s tebou nebyl".

Miroslav Lstibůrek

Co představí květnová Noc kostelů?

Noc kostelů se uskuteční poprvé 27. května 2011 ve Slavkově na šesti místech. Tým pořadatelů připravuje rozmanitý program s možností navštívit v kostelech také místa, běžně nepřístupná.

Ve farním kostele Vzkříšení Páně s kaplí sv. Jakuba si budete moci prohlédnout kromě klasické trasy na půdu k hodinám a ke zvonům také oratoře s výstavami bohoslužebných předmětů a oblečení z pohledu historie i současnosti. Budete moci nahlédnout do varhan a podívat se na kostel z kůru, z perspektivy hudebníků. V kostele budou tématické výstavky s pohledem do života současné církve a v doprovodném programu se budou střídat vystoupení se zpěvem, varhanní hudbou a slovem o kostele. V prostorách fary se můžete seznámit s aktivitami farnosti a pro děti zde bude tématická dílnička. Program je připraven ve spolupráci s pracovníky zámku také v zámecké kapli Povýšení svatého kříže a v prostorách základů zbořeného gotického kostela svatého Jakuba, který stál vedle zámku.

V kostele sv. Jana Křtitele se špitálem na Špitálské ulici bude hudební program se slovem o historii kostela a špitálu a výstavy umění. Do projektu Noci kostelů se zapojí také další církve, které otevřou veřejnosti své bohoslužebné prostory: Modlitebnu Českobratrské církve evangelické na Fügnerově ulici a Husův sbor Československé církve husitské na Jiráskově ulici.

Objekty budete moci navštěvovat v libovolném pořadí, program je sestaven v intervalech a částečně se opakuje. K prohlídkové trase budou vytištěny letáčky s krátkým popisem objektů a časovým programem. V pátek 27. května večer jste pozváni navštívit naše kostely netradičním způsobem.

P. Milan Vavro, farář

Česká republika pro Ježíše 2011 – modlitební festival

Ráda bych Vás pozvala na tuto duchovní akci. Uskuteční se ve dnech 16. – 19. června 2011 nedaleko Českého Šternberka v křesťanském táboře YMCA. Je určena pro každého člověka dobré vůle, ať už věří v Boha nebo ne. Poprvé se „Česká republika pro Ježíše" uskutečnila loni. Můžete se zde setkat s mimořádným a charismatickým knězem P. Jamesem Manjackalem z Indie. Na programu nebude chybět denně čas ke ztišení a vzájemnému setkání, mše svatá, adorace, chvály, přednášky.

Více info na web stránkách www. viraanadeje.cz. Možnost společného odjezdu na tuto akci, po domluvě.

Motto: Kristus je pro všechny. (Benedikt XVI.)

Petra Kučerová

Afghanistán očima vojenského kaplana

Vojenský kaplan Kpt. Mgr. Martin Vařeka se podělí o fotografie a zážitky z vojenské mise České armády v Afghanistánu v Domě svaté Rodiny na Malinovského ul. ve Slavkově v pátek 25. března v 19:00. Předtím bude sloužit mši svatou ve farní kapli v 18:00 hodin.

Kpt. Martin Vařeka již devátým rokem slouží jako vojenský kaplan, během této doby se účastnil i dvou misí v Afghanistánu. Kromě fotek a zkušeností bude v přednášce věnována pozornost i problematice Islámu a jeho vlivů na kulturu v této zemi.

Zveme děvčata na duchovní obnovy

Pro děvčata od 12 let s názvem "...aby srdce zůstalo čisté". Obnova proběhne ve Slavkově v Domě Sv. Rodiny v termínu 29.4. - 1.5., povede ji P. Pavel Lacina a školské sestry.

Pro děvčata od 15 let s tématem „… a nezapomeň na manžela". Obnova proběhne v sobotu 9.4. Vede P. Marek Dunda.

Diecézní setkání mládeže s otcem biskupem

Tradiční setkání mládeže s otcem biskupem Vojtěchem Cikrlem u příležitosti oslavy Světových dnů mládeže se koná 16. dubna 2011 od 8.30 hodin v katedrále sv. Petra a Pavla. Čekají vás skupinky, katecheze otce biskupa, poselství Benedikta XVI., mše svatá a informace o Světovém setkání mládeže v Madridu.

Světové dny mládeže Madrid 2011

Mládež naší farnosti se může hlásit na Světové dny mládeže 2011, které se konají v Madridu. Nejdříve se hlásíme ve farnosti, přihlášky potom podáme společně, abychom také jeli spolu. Informace jsou na internetu.

Předprogram „Dny v diecézích" se bude konat v různých španělských diecézích od 11. do 15. 8. 2011. Odjíždí se asi 8. srpna a česká mládež má být v diecézi Tarragona u Barcelony, kterou také navštívíme při společné vigilii. Ubytování a program je ve farnostech, ve školách nebo v rodinách. Program Světových dní mládeže v Madridu s vyvrcholením návštěvy Benedikta XVI. bude od 16. do 21. srpna, příjezd domů 23. 8. večer.

Farní ochotnické divadlo

připravuje pohádku

Honza a Zlatovláska

termíny představení:

30.4.2011, 1.5.20011, 21.5.2011, 22.5.2011, 28.5.2011, 29.5.2011

začátek představení 16.30 hod.

Na představení Vás srdečně zvou Simsaláčata

Ondra, Hana, Adam, Terezka, Dominika, Milan, Veronika, Ondra, Anežka, Aleš a Radim.

Skrze svátost křtu se znovu narodili:

Filip Ledvina ze Slavkova

*2010, pokřtěn 27. 02. 2011

Ve společenství víry a naděje jsme se rozloučili:

Alois Rozsypal z Hodějic

*1944, † 17. 12. 2010

Marie Langová ze Slavkova

*1934, † 21. 12. 2010

Julie Janková ze Slavkova

*1913, † 30. 12. 2010

Věra Lovasová ze Slavkova

*1964, † 08. 01. 2011

Vojtěch Hromek z Němčan

*1991, † 06. 01. 2011

František Poč z Němčan

*1956, † 18. 01. 2011

Jaromír Florián ze Slavkova

*1931, † 19. 01. 2011

řeholní sestra

Marie Terezita ze Slavkova

*1927, † 30. 01. 2011

Helena Májková ze Slavkova

*1916, † 26. 02. 2011

Program farnosti:

Pravidelné bohoslužby ve farním kostele: neděle v 8.30 a 18.00, úterý v 18.00 bohoslužba pro děti, čtvrtek v 7.00, pátek v 18.00, sobota v 7.30 h.

Adorace eucharistická každou neděli, 19,00 – 20,00

Svátost smíření každou středu od 19.00 do 20.00.

Křížové cesty v postě ve Slavkově v neděli v 17,15 a v pátek v 17,30.

BŘEZEN

13. 3. Žehnání nové křížové cesty v Heršpicích, neděle 14,00.

19. 3. Slavnost sv. Josefa, sobota, mše sv. 7.30, farní kaple.

25. 3. Slavnost Zvěstování Páně, pátek, mše sv. 18.00, farní kaple.

25. 3. Afghanistán očima vojenského kaplana, sál DSR 19.00.

26. 3. – 4. 4. Pouť děkanství do Svaté země

DUBEN

7. 4. Mše sv. v penzionu, čtvrtek v 8.00.

7. - 8. 4. Návštěvy nemocných, čtvrtek a pátek dopoledne.

8. 4. Starozákonní velikonoční večeře, 19.00 fara

9. 4. Modlitba farnosti za kněžský seminář, Slavkov kaple, 7.00 růženec, mše sv., adorace

9. 4. Obnova pro děvčata od 15 let – P. Marek Dunda

16. 4. Diecézní setkání mládeže s otcem biskupem

17. 4. Květná neděle, 15.00 křížová cesta na Urbánek

18. a 19. 4. Svátost smíření, 17.00 – 19.00 Slavkov

21. 4. Zelený čtvrtek, 18.00 mše sv., adorace v Getsemanech

22. 4. Velký pátek, 18.00 obřady, 21.00 křížová cesta městem

23. 4. Vigilie velikonoční, obnova křtu 20.30

24. 4. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

30. 4. Obnova pro děvčata od 12 let – P. Pavel Lacina

KVĚTEN

5. 5. Mše sv. v penzionu, čtvrtek v 8.00.

4. 5. Společné udílení svátosti nemocných v Heršpicích a v Němčanech

6. 5. Společné udílení svátosti nemocných v Hodějicích a ve Slavkově

5. - 6. 5. Návštěvy nemocných, čtvrtek a pátek dopoledne.

7. 5. Pěší farní pouť do Žarošic, 18.30 mše sv.

14. 5. Ministrantský den v Olomouci

22. 5. I. sv. přijímání Slavkov, Lutršték a Hodějice

22. 5. Pouť na Urbánku, cesta světla 17.00, mše sv. 18.00.

27. 5. Noc kostelů ve Slavkově

29. 5. Výlet rodin na sv. Kliment

30. 5. Kazatel otec Anthony ve Slavkově

31. 5. Vyhodnocení soutěže při dětské mši pro děti

DALŠÍ VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI

2. - 12. 6. Svatodušní novéna

4. - 5. 6. Dny Slavkova a Svatourbanské hody

19. 6. Sliby sester ve Slavkově 10,30 biskup Vojtěch

26. 6. Těla a Krve Páně, Slavkov 8.30 mše sv. a průvod Božího Těla

28. 6. Výlet dětí z náboženství - úterý

7. 7. Výročí 150. let od prvního zázraku na Lutrštéku

6. - 10. 7. Katolická charismatická konference v Brně

8. - 17. 7. Farní tábor Rakovec

9. 7. Jáhenské svěcení bohoslovce Martina Kohoutka z Hodějic

24.- 30. 7. Výjezd mládeže do Tyrolských Alp

8. – 22. 8. Světové setkání mládeže v Madridu

25. – 27. 8. Pěší pouť na Velehrad

28. 8. Hody v Hodějicích

18. 9. Pouť na Lutrštéku

25. 9. Hody v Heršpicích

21. - 23. Obnova Lidových misií

29. 10. Svěcení oltáře v kostele sv. Antonína v Němčanech, biskup Vojtěch

Farní ochotnické divadlo

připravuje pohádku

Honza a Zlatovláska

termíny představení:

30.4.2011

1.5.20011

21.5.2011

22.5.2011

28.5.2011

29.5.2011

začátek představení

16.30 hod.

Na představení Vás srdečně zvou Simsaláčata

Ondra, Hana, Adam, Terezka, Dominika, Milan, Veronika, Ondra, Anežka, Aleš a Radim.

Úřední hodiny na faře:

středa 9,30 – 12,00 a 15,30 – 16,30 pátek 9,30 – 12,00

Kontakt: T: 544 221 587, 604 280 160

rkf.slavkov@biskupstvi.cz www.farnostslavkov.cz


 


Komentáře k článku:

K tomuto článku nebyl vložen žádný komentář.
Buďte první, kdo napíše svůj názor !