Promluvy Matky Terezy v Brně 10. listopadu 1984

07.09.2016, článek vložil P. Milan Vavro

Pět let před Sametovou revolucí navštívila tehdejší Československo Matka Tereza z Kalkaty. Tuto vzrůstem maličkou a duchem velikou řeholnici měli možnost uvítat 10. listopadu 1984 ve svých farnostech obyvatelé Brna.

Jak bylo zvykem za totality, každá mimořádná událost v církvi byla přísně sledována okem Státní bezpečnosti. Nicméně vždy se našel někdo, kdo tuto událost zaznamenal a s pomocí samizdatu záznam rozšířil.

Tak i promluvy Matky Terezy byly zaznamenány na magnetofonový pás, přepsány a velkou rychlostí se toto „zakázané ovoce" dalším přepisováním rozšířilo po celé republice.

Dnes, 4.9.2016, když jsem sledovala slavnostní bohoslužbu z Vatikánu, na níž byla Matka Tereza přijata do seznamu svatých, jsem si vzpomněla, že někde mám onen samizdat s promluvami Matky Terezy v Brně. Zde jsou, a jak zjistíte, jsou i po třech desítkách let čím dál aktuálnější.

LN

Matka Tereza v Brně na Petrově

Prosme našeho Pána, aby nám dal srdce tak krásné, tak čisté, tak neposkvrněné. Srdce čisté a plné lásky tak, abychom byli schopni přijímat Ježíše v Chlebu života, milovat ho tak, jak on miluje nás, a poznávat ho v nesnázích, a nespokojenostech světa. Čteme v písmu, že Bůh tak miloval svět, že dal Ježíši, aby se zasnoubil chudým.

Maria šla k Alžbětě, aby jí oznámila zprávu o Kristově příchodu. Je velmi podivné, že to malé nenarozené dítě v lůně Alžbětině vzbudilo radost nad příchodem Krista. Je podivuhodné, že Bůh používá nenarozeného dítěte, aby zvěstovalo radost nad příchodem jeho Syna.

Ježíš přišel na tento svět, aby nám přinesl dobrou zvěst, a ta dobrá zvěst je, že Bůh je láska a miluje tebe a miluje mne. A chce, abychom se my navzájem milovali, jak on miluje nás.

Tato láska jednoho k druhému – kde začíná? Začíná doma.

A jak začíná? Společnou modlitbou za rodinu, která se společně modlí a zůstává pohromadě.

A zůstane-li pohromadě, budete se navzájem milovat a Bůh vás také bude milovat.

Modlitba také dává čisté srdce a čisté srdce může vidět Boha. A budete-li vidět Boha v sobě navzájem a v každém, budete milovat Boha, a budete se milovat navzájem.

Abychom to usnadnili – milovat se navzájem – řekl Ježíš: „Cokoliv jste učinili jednomu z těch nejmenších bratří, učinili jste pro mne. Dáváte-li v mém jménu sklenici vody, dáváte ji mně. Přijmete-li malé dítě v mém jménu, přijmete mne."

Aby to bylo jasnější- říká, že v hodině smrti budete podle toho posuzováni. Ježíš dále říká: „Byl jsem hladový a dali jste mi jíst, byl jsem nahý a oblékli jste mne, byl jsem bez domova a vzali jste mne k sobě. Pojďte požehnaní mého Otce."

Přemýšlejte chvilku o tom, jak je to krásné, když zemřeme, budeme posuzováni podle lásky, kterou jsme věnovali jeden druhému. A není to podle toho, kolik dáváme, jaké množství, ale kolik lásky do toho darování vkládáme.

Byla doba v Kalkatě, kdy jsme neměli cukr pro naše děti. Jedno malé dítě, staré asi 4 roky, hinduistické dítě, slyšelo, že matka Tereza nemá cukr. Toto dítě přišlo domů a řeklo svým rodičům:" Já nebudu jíst cukr 3 dny a chci ho dát matce Tereze."

Toto malé dítě milovalo velikou láskou, protože darovalo, co mělo. Jsem vám velmi vděčná, protože jsme dostali mnoho krásných balíčků z vaší země – z Československa. Vaše dárky přinášejí mnoho radosti do chudých rodin. Když jednou zemřete, Bůh vám řekne:" Dali jste mnoho věcí chudým Indům."

Víte, láska nezná hranic. Díváme-li se na kříž, vidíme, jak nás Ježíš miloval. Díváme-li se na Eucharistii – na svatostánek, vidíme, jak nás miluje nyní. To je velice krásné. A z tohoto důvodu máme také mnoho příčin milovat Boha tak, jak on miluje nás. Budu se za vás modlit, abyste rostli ve svatosti skrze tuto lásku jedni k druhým, a také, abyste učili své děti se modlit. Protože modlitba bude vždycky naše radost a bude také projevem naší lásky. Bude nás také učit, jak se máme navzájem milovat.

Pamatujte si také, že dílo lásky je dílem míru.

A modlete se také za to, aby ve vašich rodinách Ježíš dal, aby někdo z vašich dcer nebo synů se věnovali kněžskému nebo řeholnímu povolání, poněvadž je to největším Božím darem v rodině.

Bůh dal naší kongregaci mnoho povolání. My se staráme o nejchudší lidi, kteří nemají nic a nikoho. O lidi, kteří zapomněli, co je láska, kteří jsou zmrzačeni tělesně i duševně, kteří jsou hladoví, nazí, bez domova, abychom jim přinášeli Krista v těchto jejich strastech. Proto se za nás modlete, abychom mohli pokračovat v Božím díle s velkou láskou. Já se budu modlit za vás a doufám, že jednou naše sestry budou zde s vámi. To bude můj dar vám. A všichni společně uděláme něco krásného pro Boha. Bůh vám žehnej!

Matka Tereza v Brně u Jezuitů

Prosme naši Paní, aby byla s námi v této chvíli modlitby a lásky. Maria, Matko Ježíšova, dej nám své srdce krásné a čisté, plné lásky a milosrdenství, abychom milovali Ježíše tak, jak ty ho miluješ a následovali ho v léčení nemocných.

V epištole čteme pořád a pořád: "Milujte se navzájem, tak jako Bůh miluje každého z vás."

To je vše, co Ježíš dal tomuto světu, aby nás naučil, jak se máme milovat. To je ta dobrá zvěst, kterou přinesl z nebe – že Bůh je láska, a že nás miluje.

Kde tato láska začíná a jak? Společnou modlitbou, protože modlitba dává čisté srdce a to může vidět Boha. Vidíme-li Boha jeden ve druhém, milujeme všechny lidi a milujeme se navzájem. Jestliže budeme vidět Boha v sobě navzájem, budeme žít v míru. Protože tam, kde je Bůh, tam je láska a tam je mír. Proto je velmi důležité učit naše děti modlit se a modlit se společně v rodinách. Chceme-li se milovat navzájem, musíme se nejprve naučit lásce v rodině. Je velice důležité si uvědomit, že láska začíná doma. Aby nám to usnadnil, Jžíš řekl: „Cokoliv jste učinili jednomu z mých nejmenších bratří, učinili jste pro mne. Přijmete-li malé dítě v mém jménu, přijímáte mne. Dáváte.li někomu sklenici vody v mém jménu, dáváte ji mně."

Abychom tuto lásku udělali reálnější, skutečnější, Ježíš řekl - v hodině naší smrti budeme souzeni podle toho, jak jsme se chovali k druhým lidem.

On říká: „Byl jsem hladový a dali jste mi jíst, byl jsem nahý a oblékli jste mne, byl jsem bez domova a vzali jste mne k sobě."

Hlad není jenom po chlebu, je také hlad po lásce, po Božím Slově. Nahota není jen nedostatek oděvu, nahota je také ztráta důstojnosti, čistoty, ztráta míru. Bezdomovost není jen nedostatek domu z cihel, bezdomovost je také být vyvržen, nemilován, vyhnán, prostě vyřazen ze společnosti. V dnešní době, kdy každý je tak zaměstnán, mnoho lidí je velmi osamělých, prostě nechtěných. Tam právě má přicházet vaše láska, moje láska, aby se osamělí cítili milováni. Hladovým dávejte chleba, nahým dávejte oděv a pomozte jim vrátit úctu a důstojnost. Ti, kteří jsou na ulici nemilovaní a vyhnaní, ty vemte k sobě a potom Ježíš řekne: „To jste udělali pro mne." Je něco úžasného, mohu-li uskutečnit to, že žiji život lásky nejprve ve své rodině. Nezáleží na tom, jak mnoho dáváme, ale kolik lásky vkládáme do každého daru.

Několik dní před tím, než jsem přišla do vaší země, přišli dva mladí lidé dp našeho domu a dali mně mnoho peněz, abych nasytila hladové. A já jsem se jich zeptala, kde vzali tolik peněz. Oni odpověděli: „Dva dni před tím jsme se vzali. Než jsme se vzali, rozhodli jsme se, že si nekoupíme svatební šaty, že nebudeme pořádat svatební hostinu a peníze dáme vám."

Vím dobře, co to znamená pro hinduistickou rodinu nemít svatební hostinu a svatební šaty. Proto jsem se jich zeptala:" Proč jste to udělali?" A oni odpověděli:" My máme jeden druhého tolik rádi, proto jsme se chtěli o naši lásku a naši radost rozdělit s těmi, o které se vy staráte."

To bylo před Pánem Bohem něco velice krásného. Je velice hezké, když mladý muž a žena se mají rádi, ale mají se vždy milovat s čistým srdcem. Největší dar, který můžete jeden druhému dát v den vaší svatby je čisté srdce a panenské tělo. A to je nejkrásnější cesta, jak si rozdělit radost z lásky. Proto se modleme. Neumíte-li nebo nevíte-li jak se máte modlit, zeptejte se svých rodičů, učitelů, kněží a oni vás to naučí. Protože modlitba je probuzení víry a ovocem víry je láska, a ovocem lásky je služba, a ovocem služby je mír. Toto všechno se uskutečňuje v našem spojení s Bohem. Modlitba je nejkrásnější dar Boha nám a nás Bohu, protože Bůh mluví v tichosti našeho srdce, a my mluvíme z plnosti svého srdce k Němu. Toto naslouchání a tato řeč, to je modlitba.

Budu se za vás modlit, abyste rostli ve svatosti skrze lásku jedněch ke druhým.

Mějte na paměti, že dílo lásky je dílem míru a nemyslete si, že svatost je luxusem jen mála lidí. Je to prostá povinnost jednoho každého z nás.

Vy se také modlete za nás, abychom mohly pokračovat v konání Božího díla s velkou láskou. Bůh nás obšťastnil mnoha povoláními a já pevně věřím, že jednoho dne naše sestry budou zde s vámi. A všichni dohromady uděláme něco krásného pro Boha.

Bůh vám žehnej!

Matka Tereza o důstojnosti ženy (rozhovor)

R: Proč myslíte, že jsou dnešní ženy nespokojené se svým postavením?

MT: Myslím, že mnoho žen není spokojeno proto, že položily velkou překážku mezi sebe a Boha. Potom nemohou opravdu milovat, a proto nemohou být spokojené. Nemůže být spokojený ten, kdo nemiluje. Byly stvořeny k tomu, aby milovaly, a když nemohou milovat, nemohou být šťastné.

R: Ženy na Západě dnes cítí, že současný pokrok je zradil. V Indii a v jiných zemích jsou zase ženy odsunuty stranou. Jak mohou dnes ženy dosáhnout pravého osvobození?

MT: Je jisté, že mnoho žen je nespokojeno proto, že chtějí být jako muži. Ale jediný způsob, jak odstranit tuto nespokojenost, je dosáhnout toho, aby je muži respektovali, jako ženy. A toho dosáhnou tím, že budou naplno a opravdu ženami. Být ženou znamená, být opravdu manželkou, být opravdu matkou. Žena byla už tak stvořena. Nebyla stvořena jako muž. My nemůžeme měnit přírodu. Nemůžeme měnit, co stvořil Bůh. Proto když matka dá zabít nenarozené dítě, to je něco zcela proti přírodě.

R: Jak je možné dnes prožívat jednotu mezi mužem a ženou? Svatý otec ve svém listě tvrdí, že tato jednota je základem jejich hodnoty a důstojnosti.

MT: Muž a žena se musí spolu modlit. V modlitbě jsou navzájem tak hluboce spojeni, že se mohou milovat a respektovat tak, jako nás miluje a respektuje Bůh. Bude mezi nimi vládnout pokoj a jejich život v rodině bude pro ně posilou.

R: Nezdá se vám, že dnes je mimořádně těžké žít takovou jednotu?

MT: Ne, není, to nevěřím. Žít takovou jednotu, žít takový život není těžké. Modlitbu musíme milovat. Často přes den musíme cítit, že modlitbu potřebujeme. Modlitba nám rozšiřuje srdce a to až do takové míry, že jsme schopni přijmout do sebe Boha. Hledejme Boha v modlitbě a srdce se nám rozšíří tak, že bude schopno přijmout ho a podržet si ho. Modlitbou se prohlubuje naše víra. Ovocem víry je láska a vzájemná služba. A ovocem služby je pokoj v rodině. To je důvod, proč je potřebná společná modlitba v rodině.

R: Některé ženy se dožadují, aby mohly přijmout kněžské svěcení. Měla jste i vy někdy tuto touhu?

MT: Co vám mám na to říci? Vím jen to, že nikdy nebylo lepší ženy, která by mohla být knězem, než P. Maria. Ale nestala se knězem, vždy zůstala služebnicí Páně.

R: Svatý otec ve svém listě píše, že mateřství, jako takové dává ženě zvláštní přednost před mužem. Myslíte, že se tato přednost dnes skutečně uznává?

MT: Přednost mateřství se dnes bohužel uznává, ale v opačném smyslu. Myslím tu na potrat. Neboť rozhodnutí se ponechává matce. Matka, která zabije své nenarozené dítě, dopouští se zvláštního zla. Je to něco jiného a horšího než obyčejná vražda. Je třeba, aby se svět naučil uznávat přednost mateřství v pravém smyslu, aby pochopil, jakým hrozným zlem je potrat nejen pro ženu, nýbrž pro celý svět, pro celé lidstvo. A matku je třeba respektovat a pomáhat jí, aby mohla přivést na svět své dítě.

R: Svatý otec mluví ve svém listě i o panenství, jako o specifickém povolání ženy. Proč dnes mnozí nepokládají panenství za něco cenného?

MT: Nezdá se mi, že by se panenství nebylo dnes v úctě. Spíše je třeba říci, že když lidé žijí v podmínkách, které ničí život, chybějí i podmínky pro respektování panenství. Dnes se život nepokládá za něco cenného, ale za něco, co je možné zahodit. V takových okolnostech lidé necítí povolání k panenství. Největší dar, který si mohou ženich a nevěsta darovat v den sňatku, je jejich panenství.

R: Svatý otec ve svém apoštolském listě připomíná událost z knihy Genese, kde se mluví o tom, že se ďábel postavil proti ženě. Jakým způsobem se dnes staví ďábel proti ženě?

MT: Ďábel se dnes staví proti ženě tím, že chce rozdělit její lásku. Manželka je povolána milovat manžela nerozdělenou láskou. A ďábel se ustavičně snaží rozdělit tuto lásku.

R: Svatý otec na konci svého listu píše, že v našich dnech se očekává, že se objeví genius ženy, čili její specifická vlastnost, která dosáhne toho, že muž bude umět mít cit, a to za každých okolností. Bude třeba dlouho čekat než se tento genius ženy objeví?

MT: Tento genius se už začíná ukazovat. Když je dnes ve světě tolik žen, které prokazují lásku nejchudším z chudých, je to znak, že tento genius je už na pochodu. Je to něžná láska, kterou umí projevit jen žena, žena věřící v Krista, který řekl:" Cokoliv jste učinili jednomu z mých nejmenších bratří, mně jste učinili."


 


Komentáře k článku:

K tomuto článku nebyl vložen žádný komentář.
Buďte první, kdo napíše svůj názor !