Velikonoční Urbánek 1/2009

06.04.2009, článek vložil P. Milan Vavro

Pro ty, ke kterým se nedostane Urbánek ani poštou, nabízíme elektronickou podobu.

Velikonoce – nejdůležitější křesťanská slavnost

O Velikonocích si církev připomíná historickou událost smrti a vzkříšení Ježíše z Nazareta, která nastala s největší pravděpodobností v roce 30 našeho letopočtu. Ježíšova smrt a vzkříšení jsou nejen hlavními tématy kázání církve, ale tvoří rovněž ústřední obsah křesťanského vyznání víry. Tuto skutečnost dosvědčuje již apoštol Pavel kolem roku 55 ve svém Prvním listu Korinťanům, kde cituje zřejmě nejstarší křesťanské vyznání víry: „Předal jsem vám především to, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy ve shodě s Písmem, že byl pohřben a že byl vzkříšen třetího dne ve shodě s Písmem a že se ukázal Petrovi a pak Dvanácti" (1 Kor 15,3-5). Toto vyznání víry zde Pavel představuje jako nejdůležitější obsah evangelia, které sám přijal a které rovněž předal dále. Nový zákon by neexistoval bez víry v Ježíšovo vzkříšení z mrtvých. Kdyby Ježíš zůstal v hrobě, objevilo by se možná několik humanistů, kteří by si vzpomněli na dobrého člověka z Nazareta, existovalo by snad pár filosofů, které by získala Ježíšova moudrost, našlo by se patrně několik historiků, kteří by popsali Ježíše jako zajímavého člověka. Nikdy by však neexistovala víra ve Vykupitele, naděje na věčný život skrze Toho, který byl ukřižován na kříži. Víra v Ježíšovo vzkříšení ale nespadla z nebe. Bůh ji učedníkům nevnutil. Oni se museli ještě jednou znovu svobodně rozhodnout pro Ježíše. K víře však nedospěli skrze vlastní úvahy. Proti všem očekáváním učinili zkušenost, že Ježíš, který byl ponížen, který zemřel potupnou smrtí na kříži, je vyvýšen na pravici Boží. Ten, který byl odsouzen jako rouhač, dal znovu vzplanout víře v Boha. Je možné si přát, aby slavení letošních velikonočních svátků nás přivedlo k rozhodné a osobní víře v dobrotivého a milujícího Boha, který vzkříšením svého Syna, Ježíše Krista, nabízí každému člověku dar věčného života.

P. Petr Mareček, farní vikář

Polepšení nebo pohoršení?

Sledujeme – li média, většina informací se týká zpráv, že se něco zhoršilo, zdražilo, vyhrotilo. Otevírá se nám velmi závažné pole k zamyšlení. V mnoha oblastech se hovoří o zhoršující se tendenci. Někdy slyšíme otázku, jak mohou být lidé tak zlí, kde se v nich to zlo bere. Zvláště to říká ten, kterému někdo něco ukradl, způsobil škodu nebo ublížil. Mnohé špatné jednání nás lidí ovlivňuje ty druhé. Mluvíme zde o následku pohoršení. Co vlastně to pohoršení je? Je to opak polepšení. Člověk může dobrými cestami uvádět sebe i druhé k dobru, tedy k Bohu. Děje se tak příkladem života a víry, láskou a ochotou dělat dobro pro druhé. Tak jako dobro plodí dobro, můžeme říci naopak, že zlo strhuje ke zlu - jak člověka, tak i druhé, kteří jsou v jeho vlivu. Kdo pohoršuje, stává se pokušitelem druhého ke zlému jednání. A jak se v někom zlo objeví? Příčin může být mnoho, často je to následek neodpuštění, zranění jednáním druhého člověka nebo vlivem špatného prostředí. Kristus se zastává zvlášť slabých, kteří jsou tomuto zlému vlivu pohoršení vystaveni: „Kdo jedno z těchto nepatrných dětí, kteří ve mne věří, svede k hříchu, pro toho by bylo lépe, aby mu byl pověšen na krk mlýnský kámen a aby byl potopen hluboko do moře." (Mt 18,16) Pohoršení má zvlášť velkou závažnost, když je dávají ti, kteří mají poslání učit a vychovávat druhé. Rodiče svým chováním, vystupováním a způsobem života vtiskují dětem do života to hlavní, podle čeho budou ony samy žít, až dospějí. Děti citlivě vnímají chování a postoje svých rodičů. Zde mohou rodiče své děti polepšit nebo pohoršit. Další prostředí, kde děti přejímají způsob života jsou spolužáci ve škole. Stává se, že to dobré, k čemu je rodiče vedou, zkazí v dětech špatným příkladem spolužáci. Když vidíme stav našeho národa, kde se hroutí více než polovina rodin, když sledujeme, jak ve společnosti mizí věrnost na úkor nezávazných vztahů, kde pod pojmem láska se chápe i cizoložství a nevěra, když se oblast sexuality stává středem pozornosti a zneužívá se k zábavě a hře, kde se šíří nepoctivost a nečestné jednání, tam toto zlo ovlivňuje děti a mládež tak, že je poznamenává, zraňuje a činí neschopnými žít hluboké a trvalé životní vztahy. Náš Pán říká, že v tomto světě „není možné, aby nepřicházela pohoršení, ale běda tomu, od koho pocházejí". Je to výzva našemu svědomí a sebeovládání, kterým můžeme hodně změnit své okolí. Nemůžeme se vymlouvat na to, že je špatná doba, když atmosféru naší doby vytváříme my, kteří v ní žijeme. Na závěr si připomeňme slova apoštola Pavla, od jehož narození letos uplynulo 2000 let: „Nebuďte pohoršením … já se také snažím všem vyjít vstříc. Nehledám svůj vlastní prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli spaseni. Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova." (1 Kor 10,32 – 11,1)

o. Milan Vavro

Událo se ve farnosti:

4. ples slavkovského děkanství

se tentokrát konal ve Slavkově v sobotu 31. ledna 2009 v prostorách Společenského domu Bonaparte. Ples zahájil přivítáním a modlitbou děkan Milan Vavro a konferenciér Milan Hrazdílek. Následovala polonéza v provedení mládeže slavkovské farnosti, pod vedením paní Lenky Krahulové. K tanci a poslechu hráli Vracovjáci z Vracova a skupina Grant z Hněvotína. Dále vystoupili šohaji a děti z Archlebova pod vedením Michala Závodného, kteří zazpívali a zatancovali verbuňk. Své vystoupení s pokusem o iluzionistické kouzlo - levitaci předvedli kněží děkanství. Před půlnocí zazpíval zpěvák Martin Křížka ze Slavkova. Tombola byla bohatá, celkem 176 cen. Hlavní ceny - domácí kino, fotoaparát, dvě půlky prasat, technické věci a dárkové koše byly losovány po půlnoci. Účast na plese byla celkem 450 lidí, z toho 140 mladých.

Setkání mládeže

z celého děkanství proběhlo v sobotu 14. 2. ve Slavkově. Letošní téma "Eutychos na hraně" bylo o mladíkovi z knihy Skutků apoštolů, který se setkal se sv. Pavlem. Zamýšleli jsme se nad svým jednáním, kdy se ocitáme „na hraně", za kterou se můžeme vzdálit Bohu nebo jednat špatně vůči druhým lidem. Slavkovská mládež vytvořila k tomuto setkání hudební těleso s obsazením mnoha hudebních nástrojů a doprovázela nás i zpěvem. Hostem byl také P. Pavel Habrovec se svědectvím ze Světových dnů mládeže v Austrálii.

Karneval pro děti

naší farnosti uspořádali mladí ze spolča S.R.O. ve stylu pohádky Perníková chaloupka. Téměř 50 dětí přišlo v krásných maskách. Radostné tváře dětí i jejich rodičů vypovídaly o tom, že se nám všem karneval líbil. Děkujeme mládeži za doprovodný program a školským sestrám za poskytnutí sálu.

o. Milan

karneval Spolčo s.r.o.

Z Pastorační rady farnosti ve Slavkově

Zápis ze schůzky 25. 3. 2009 na faře.

1. Po zhodnocení zápisů z října a listopadu 2008 je třeba pochválit ty, kteří pomáhali při zajišťování různých akcí (modlitby za mír, mikulášská besídka, vánoční svátky s přípravou liturgie, zpěvů a výzdoby, pohyblivý betlém, prohlídky zvonů a hodin, ples děkanství, setkání mládeže děkanství, hry Kupec benátský, setkání dětí před I. přijímáním v Nížkovicích) a nesmíme zapomenout na běžné služby ve farnosti během roku od úklidu až po hudebníky.

2. Proběhl zdařilý koncert pěveckého sboru Danielis, přednáška o Lidových misiích, pěkná Jarní výstava velikonočních výrobků, dva turnusy Kurzu efektivního rodičovství a Koncert Sedm slov na Špitálce).

3. Hledání místa pro misijní kříž (návrh u kostela nebo u zámecké zdi v blízkosti sv. Jana).

4. Nabídka projekce fotografií z cesty do Svaté země (některý pátek po mši sv.)

5. Návrh výstavy betlémů na Advent, je nutné předem zjistit, kdo by betlém půjčil. Znovu pořádat Mikulášskou besídku, zrušit žehnání adventních věnců v sobotu večer (malá účast, současně ruší pochody vojsk na náměstí).

6. Prohlídka zvonů na Silvestra oslovila, návrh faráře uspořádat v místnostech u schodiště výstavu starých předmětů a liturgického oblečení (výhled do budoucna).

7. Akce: Svatodušní vigilii návrh uspořádat na Špitálce, Boží Tělo bude ve čtvrtek z důvodů biřmování následující neděli, Farní den letos nepořádat z důvodů konání několika dalších akcí (pouti děkanství ke sv. Pavlovi, možné návštěvy papeže a Lidových misií v říjnu).

8. Konání tábora pro děti v tábořišti v Rakoveckém údolí, letos musíme zajistit stavbu a bourání tábořiště sami.

9. Otázka vyřešení úklidu na faře v části pro pastoraci: střídat se po rodinách, nebo pověřit jednu osobu? Výzva k dodržování pořádku všech účastníků.

10. Akce na prázdniny (tábor, pobyty mladší a starší mládeže poslední týden v srpnu).

11. Informace o faře v Nížkovicích: celkem za rok a 3 měsíce proběhlo 27 akcí, z toho polovina vícedenních. Kalendář akcí a provozní záležitosti vede Pavel Hlaváček. Je nutné upravit travnaté plochy.

12. Liturgické úpravy v kostele: ak. malíř Milivoj Husák dokončil návrhy sedadel ministrantů a kněze, podstavce pod sochu P. Marie a nových zpovědnic ve výklencích bočních vchodů. Proběhne - li schválení liturgické komise, mohly by se zpovědnice začít brzy vyrábět. Návrhy budou vystaveny v kostele. Další úpravy budou v nástěnkách a výhledově je nutné sjednotit doplňkové lavice namísto různých ne zcela vhodných lavic a židlí po kostele.

zapsal: Milan Vavro

K Lidovým misiím ve Slavkově na stránkách Fatymu

Od 18. října 2009 budou probíhat ve Slavkově u Brna týdenní lidové misie. K této příležitosti jsme P. Milanu Vavrovi, který zde slouží, položili několik otázek. Zároveň všechny prosíme, aby na tyto misie pamatovali v modlitbách.

1. Mohl byste srovnat vaši službu ve farnosti Znojmo-Louka a současné farnosti Slavkov u Brna, ve které teď působíte?

V obou farnostech jsou oblasti pro kněze radostné a těžké. Ve Znojmě jsem byl rád, ve Slavkově jsem rád také. Na obou místech mne čekaly velké rekonstrukce kostelů i fary. Pastorace v pohraničních farnostech byla po roce 1989 velmi radostná, lidé se otevírali a byl zájem. Dočkal jsem se však brzy i období za zenitem, zájem po roce 1995 klesal. Ve Slavkově je farnost stabilnější než pohraničí, je zde několikanásobně více lidí a tím i výzev. Vzniklo několik aktivit k obohacení farního života, nastává doba tříbení, v něčem možná i stagnace.

2. Jaké vidíte klady slavkovského děkanství?

Dobrá spolupráce s kněžími, řeholními sestrami a aktivity podporující společenství mezi věřícími farností děkanství. Některé akce jsou společné (duchovní obnovy a děkanátní setkání mládeže v Domě sv. Rodiny, ples, zájezdy, katecheze nejmenších od 3 let, vyučování sester v děkanství).

3. Na co by se nemělo při misích zapomenout?

Na ty lidi, kteří byli pokřtění a nebyli nikdy do víry uvedeni, nebo dříve praktikující věřící, kteří dnes do kostela nepřijdou z důvodu ztráty víry, nemoci, stáří, nebo jiných příčin. Na hledající, kteří mají k víře jiný přístup než my, abychom na to brali ohled a zvolili způsob odlišný, než naše zažité formy. Aby těmto lidem byla věnovaná zvláštní pozornost.

4. Jaké tři radosti jste zažil ve slavkovské farnosti?

První: nová duchovní povolání z naší farnosti, stále je někdo v semináři a nyní opět i v noviciátu.

Druhá: mládež a mladé rodiny, které chtějí opravdově žít svou víru.

Třetí: modlící se společenství a všichni, kteří jsou ochotní pomoci jakoukoliv službou ve farnosti. Ale radostí je určitě víc než tři.

5. Co děláte pro přípravu lidových misií a co byste doporučil farníkům?

Na Vánoce jsem napsal článek do časopisu Urbánek a městského zpravodaje. V lednu proběhlo setkání farníků s hlavním organizátorem o. Markem Dundou. Máme Modlitbu za lidové misie. Farníkům bych doporučil, aby se modlili za dobré využití této velké šance misií, aby je vzali vážně a už dnes si rezervovali čas na misijní týden. Potom aby se podle možnosti zapojili a povzbudili ostatní.

Převzato z http://www.fatym.com (Táňa Dohnalová)

Reportáž z lidových misií v Horních Bojanovicích

Lidových misií se v týmu Fatymu účastní i některé naše školské sestry. O své zkušenosti se podělí sestra Gregorie:

1) Co Vás sestro Gregorie na misiích nejvíce oslovilo?

-"Během těchto misií mě oslovila silná Boží přítomnost. Všechno ke mě promlouvalo: Ježíš je zde! Viděla jsem jak se na všechny lidi láskyplně díval a jednal...

Viděla jsem, jak se lidé k němu hrnuli, stáli o jeho návštěvu, zvali k nemocným, s důvěrou otevírali svá srdce...

Viděla jsem, jak probouzel duchovně mrtvé, uzdravoval nemocné vztahy, osvobozoval spoutané hříchem.

Viděla jsem, jak hledal a nalézal ztracené ovce a s radostí je nesl do svého ovčince.

Viděla jsem, jak všude zaséval své slovo, jak rozsévač z evangelia.

Viděla jsem, jak zval dělníky na svou vinici, třeba i v té poslední hodině života, aby všem nabídl stejnou odměnu - nebe.

Měla jsem jedinečný pocit, že jsem se ocitla v "Ježíšově době" a zároveň, že to právě "dnes" se Ježíš ocitl mezi námi!"

2)Co Vás potěšilo nebo překvapilo na misiích?

"Odpovím slovy evangelia: že za Ježíšem šlo hodně lidí a že mnoho z nich ho přijalo do svého domu".

3)Co byste chtěla ještě do Bojanovic vzkázat?

"Aby byli jako emauzští učedníci, kteří budou vždy znovu říkat: Pane, zůstaň s námi..." a aby s radostí vyprávěli o tom, "co viděli a slyšeli."

Převzato z http://www.fatym.com (Dana Tichá)

Neboj se!

S vděčností a s mírným údivem jsme před téměř dvaceti lety sledovali, jak se někdejší vládcové v zemích střední a východní Evropy kvapně vzdali své moci. Zažili jsme začátek nové doby – doby svobody. Díky ní jsme získali nová práva, pozvolna odhalujeme pravidla svobody, aby přinášela lidskému životu to nejlepší ovoce. Postupně víc a více poznáváme, že žít ve svobodě a beze strachu nečekaně málo závisí na změně režimu nebo klimatu ve společnosti. Vždyť tak jako jsme kdysi znali strach z druhých lidí a strach o život, známe ho i dnes. Stejně jako kdysi i nyní poznáváme, že vlastně kdykoliv se může dobře dařit pozvolna a třeba i nenápadně dělat z člověka otroka a o svobodu jej šikovně připravovat. Čím dál více se potvrzuje to, s čím se seznamujeme na stránkách Písma svatého a v mnoha jeho příbězích: život svobodný a beze strachu závisí především na tom, jak je určováno a formováno nitro člověka. Nedivím se proto, že v zemi tak výrazně zasažené sekularizací, jako je ČR, nenacházíme dnes příliš výrazné nadšení ze svobody. Častěji spíše únavu z jejích nároků než radost z toho, co poskytuje a k čemu vede. A tak bychom před tím, co se i na nás od konce loňského roku hrne v podobě světové hospodářské a finanční krize, resp. recese nejraději utekli a skryli se jako například dávný praotec Adam, když rozbil první smlouvu s Bohem; nebo bratrovrah Kain, který po onom činu viděl svou budoucnost v nekonečném útěku a osudu vyhnance a psance, vydaného všanc komukoliv. Odpovědět na otázku, kdy se člověk dává na útěk, kdy začíná doba, která působí muka, není příliš složité. Začíná to pokaždé a kdykoliv, když člověka zachvátí strach: strach oprávněný, strach uměle živený, nebo i strach nevysvětlitelný. Všechny podoby strachu jsou jedním a týmž – tím co člověka ničí, co mu působí muka, v čem se nedobře žije, co život postupně utlačuje. Strach je protikladem Víry; je to pocit, že jsem sám, odkázán na sebe, vydán na pospas osudu, náhodě a všemu možnému, že prostě nemám šanci. Právě tváří v tvář tomu zní věřícímu člověku Boží: Neboj se, nejsi sám, jsi můj. V tomto „Neboj se!" je hlavní zvěst Bible, hlavní obsah biblické víry, hlavní poselství křesťanství. Jen si přečtete z První knihy Mojžíšovy, z kapitoly 15- té, verše 1 až 7; z kapitoly 26 – té, verše 19 až 25 a v 46 - té kapitole verše 1 až 4. V těchto oddílech vystupují tři významné osobnosti: Abraham, Izák a Jákob. Ve chvíli, kdy se ocitli na nějaké životní křižovatce a rozhodují se, jak si budou počínat dál, tehdy ke každému z nich promluvil Hospodin. A všechna ta jeho promluvení mají jedno společné - obsahují výzvu „Neboj se!" Právě to jeden vedle druhého v té situaci potřebuje slyšet ze všeho nejvíce. A tak si to smíme přivlastnit i my, když pod tlakem různých události , pod tlakem valící se ekonomické krize, uprostřed jinak smýšlející a docela jinak zaměřené většiny myslíme na budoucnost. Nebojte se současného světa, Já, váš Bůh jsem do něho sestoupil a jsem tu s vámi. Kde jsem Já, tam nemusíš ničemu otročit, nemusíš užívat nedobrých způsobů, abys obstál a přežil. Můžeš si dovolit ten luxus být slušný a ohleduplný, žít v kristovské lásce, bez podvodů a křivých cestiček. A neboj se, že utrpíš újmu. Drž se toho, co je dobré a o nic nepřijdeš. Hospodin své požehnání od tebe neodejme.

JUDr. Miloslav Honek

Túžba po láske a pokoji!

Boh je Láska (Ján 1,4-16)

Mnohí nemocní majú túžbu po láske a pokoji, ktorím je Ježíš. Príde čas kedy odchádzame za nemocními. Je to úžasne stretnutie. Pán prichádza keď už oni nemůžu za ním. Sú to pověčšinou ľudia v pokročilom veku, ale majú mladé srdce. Čakajú!!! Jako nás uvidia i s o. Milanom ako prichádzame, sú štastní, lebo ich túžba sa splnila. Mnoho zážitkov máme z nemocnými. To nás blaží že sú šťastný, spokojný, milovaný Pánom a svojimi najbližšími, ktorí sa o nich starajú. My odchádzame s tými najkrajšími dojmami a naša misía pokračuje.

Prosíme vás všechny, kteří máte doma nemocné, abyste je přihlásili u otce Milana na faře, aby i oni se setkali s Pánem Ježíšem. Nebojte se! Ježíš chce přijít ke každému člověku a přenést mu svůj pokoj.

S. M. Blanka

Požehnání starého člověka

Buďte požehnaní, kteří chápete,

že moje nohy jsou už pomalé

a že moje ruce se chvějí.

Buďte požehnání, kteří myslíte na to,

že moje uši špatně slyší,

že tedy hned všemu nerozumím.

Buďte požehnaní, kteří se nezlobíte,

když něco upustím,

kteří mi pomáháte najít moje věci.

Buďte požehnaní, kteří mě dokážete

rozesmát a snášíte moje slabosti.

Buďte požehnaní, kteří máte ohled

na moje potíže a mírníte mé bolesti.

Buďte požehnaní, kteří mi dáváte

pocítit, že jsem milovaný

a jednáte se mnou laskavě.

Požehnaní, kteří zůstanete se mnou

až se budu ubírat na věčnost.

Buďte požehnaní všichni,

kteří jste ke mně dobří,

kteří mne necháváte myslit

na dobrého Boha a spojovat se s ním.

A já to určitě nezapomenu,

až budu jednou u Něho!

Koncert Sedm slov Vykupitelových

Přijetí svátosti biřmování pro seniory?

Jak víte, probíhá již delší dobu příprava mládeže a dospělých k biřmování. Pokud někdo z generace seniorů tuto svátost dosud nepřijal, nabízím krátkou přípravu a možnost přistoupit k biřmování. Vás starší, přesto, že se můžete domnívat, že je pozdě a nemá to smysl, srdečně zvu. Připravoval jsem již několik starších a byla to pro ně velká událost (vzpomínám na jednu 75 - letou paní v pohraničí). Přijetí této svátosti je dovršení křtu, člověk se stane duchovně dospělým a přijme Ducha Sv. s jeho dary a posilu (biřmování – posílení) pro stáří a závěrečný duchovní boj ve smrti. Do Božího království máme přijít jako duchovně dospělí – a těmi se stáváme právě přijetím biřmování. Prosím zájemce, aby se nahlásili do 19. dubna.

P. Milan Vavro

Ze čtenářského deníku

V postní době se máme víc než kdykoliv jindy zamýšlet nad svým životem: co a jak děláme (či naopak neděláme), jak se chováme, co čteme a posloucháme, s kým se stýkáme, co nás ovlivňuje...

Zajímavý, vtipný a přitom poučný způsob, jak upozornit na různá pokušení a podoby zla představuje kniha Rady zkušeného ďábla (The Screwtape Letters) anglického spisovatele C. S. Lewise (1898 – 1963; K jádru křesťanství, Letopisy Narnie). Rady zkušeného ďábla vyšly poprvé za druhé světové války v novinách The Guardian a posléze v mnoha knižných vydáních. Druhé vydání českého překladu připravilo v roce 2008 nakladatelství Návrat domů. Účelem této knihy (jak upozorňuje sám autor) „...není spekulovat o životě ďáblů, ale podívat se na lidský život z nového úhlu". Tento pohled zprostředkují čtenáři dopisy starého a zkušeného ďábla Zmarchroba adresované jeho mladšímu a méně zkušenému synovci Tasemníkovi. Tasemník má „na starosti pacienta" – muže, který přednedávnem konvertoval ke křesťanství, není ještě ve své víře pevný a v mnoha situacích svého křesťanského života se nechá snadno zviklat Tasemníkovým našeptáváním. Podívá-li se člověk na běžné každodenní situace, které důvěrně zná a mnohokrát je prožil, z této „druhé" strany, uvědomí si, že žít jako křesťan není vůbec lehké. „Skutečně nejjistější cesta do pekla je pozvolná: mírně se svažuje, příjemně se po ní chodí, nejsou na ní náhlé zatáčky, milníky ani ukazatele na rozcestí." Kdo chce žít jako křesťan poctivě, musí nad svým životem neustále přemýšlet a podle toho konat tak, aby se této cestě vyhnul. Pro úplnost ještě dodám, že v roce 2007 vydalo Karmelitánské nakladatelství rovněž zajímavou knihu E-maily z pekla amerického novináře a spisovatele Jima Foresta žijícího v Nizozemsku, která na Rady zkušeného ďábla volně navazuje (lze objednat např. na adrese www.kna.cz).

Lewis, C. S.: Rady zkušeného ďábla. Návrat domů, Praha 2008.

Forest, Jim: E-maily z pekla. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007.

R. B.

Skrze deti

Skrze deti, alebo pomocou detí rodičia prichádzajú k Bohu. Bola som toho po čas Vianoc očitý svedok u Betlehema (v kláštore). Detské srdiečka, nevinné oči pozerali na Dieťa v jasliach. Všetko, čo bolo okolo, ich zaujímalo. Keď som sa začala modliť, oni tiež zopäli ručičky a rodičia dojatí touto peknou vianočnou atmosférou sa tiež pripojili k modlitbe. Bola to jedna společná súhra, vtedy betlémské Dieťa nás uzavrelo do svojich otvorených ručičiek a pritiahlo nás na svoje Božské Srdce. Bol to pocit nesmiernej vďačnosti, ako sme vykročili požehnal nám.

S. M. Blanka

Kupec Benátský

Informace farní Charity

Díky finančním darům našich farníků jsme mohli v roce 2008 podpořit tyto projekty:

Charita České Republiky pro Osetii 3000,-Kč

pro Kongo 3000,-Kč

Arcidiecézní Charita Praha pro Ugandu 2000,-Kč

Diecézní Charita Brno na humanitární projekty 4000,-Kč

Oblastní Charita Hodonín na humanitární projekty 4000,-Kč

pro Rumunsko na výstavbu domů pro seniory 4000,-Kč

pro Ukrajinu-pomoc při záplavách 3000,-Kč

Nadace sv. Františka. pro sestry Matky Terezy v Indii 5000,-Kč

Adopce holčičky v Ugandě a na dárky pro ni 5304,-Kč

Adopce chlapce v Indii a na dárky pro něho 5133,-Kč

Adopce chlapce ve Rwandě a na dárky pro něho 5086,-Kč

Likvidace lepry na léky pro malomocné 5000,-Kč

Papežskému misijnímu dílu pro sirotky v misiích 3000,-Kč

Křesťanské mezinárodní solidaritě pro trpící v Súdánu 3000,-Kč

Obč. sdružení Na počátku na pomoc matkám v tísni a jejich dětem 3000,-Kč

Obč sdružení Nová naděje pro sirotky na Ukrajině 4000,-Kč

Organizaci Miles Jesu pro dětské domovy na Ukrajině 5500,-Kč

Diakonii Broumov příspěvek na dovoz humanitárních darů 3000,-Kč

Celkem jsme odeslali : 70.023,-Kč

Ve Slavkově přispělo 122, v Němčanech 39 a v Hodějicích 27 dárců.

Dalšími projekty podporovanými naší farní Charitou jsou:

Charita české republiky, Arcidiecézní charita Praha a Diecézní charita Brno poskytující služby v sociálně zdravotní oblasti. Pomáhají lidem bez domova, matkám s dětmi v tísni, seniorům, zdravotně postiženým, uprchlíkům a lidem postiženým přírodní katastrofou nebo válečnými konflikty.

Oblastní charita Hodonín, pod kterou spadá i naše farní Charita, provozuje Domy pokojného stáří, Denní stacionáře pro seniory. Pomáhá drogově závislým a bezdomovcům. Podporuje také českou menšinu v rumunském Banátu.

Nadace sv. Františka posílá pomoc Misionářkám lásky – sestrám Matky Terezy do Indie. Dvakrát ročně odesílají kamion naplněný léky, vitamíny, invalidními vozíky, berlemi, hygien. potřebami, kojeneckými lahvemi a injekčními stříkačkami. Stále jsou velmi žádané obvazy, které pletou i některé naše farnice. Zapečetěný kontejner odjíždí z Brna do Hamburku a odtud lodí do Kalkaty, kde je v přítomnosti Misionářek lásky otevřen.

Likvidace lepry zajišťuje nejen léky pro malomocné, ale postavila a zajišťuje provoz nemocnice pro malomocné a buduje nemocnici další. O této organizaci se můžete více dozvědět z letáčků, které jsou vzadu v kostele.

Papežská misijní díla mají za sebou téměř 200 - letou historii. V současné době podporují 42000 škol, 1600 nemocnic, 780 leprostředisek, 12000 Charitativních projektů. Pomáhají v nejchudších oblastech světa. Spolupracují s biskupy, kněžími i laiky v 1100 misijních diecézích. Papežské misijní dílo v České republice pomáhá 79 tisícům dětí částkou 6 milionů Kč.

Křesťanská mezinárodní solidarita Také tato organizace posílá Zpravodaj, který je v kostele vystaven. Dozvíte s v něm nejen jména dárců, ale také kde finanční podpora pomáhá.

Sdružení Na počátku se angažuje především v ochraně nenarozeného života. Nabízí pomocnou ruku těhotným ženám a maminkám s dětmi, které se ocitly ve složité životní situaci a uvažují o interrupci.

Miles Jesu je mezinárodní rodina víry. Možná si vzpomenete, že dvě členky MJ byly před dvěma roky u nás v kostele a vyprávěly o práci, kterou členové této organizace dělají v mnoha zemích světa. Starají se hlavně o opuštěné děti, které žijí na ulicích měst.

V letošním roce máme v plánu podpořit také organizaci Misijní banka ubožáků, pomáhájící především se stavbou a provozem studní v Tanzanii, kde právě nedostatek vody je největším problémem. Katolický týdeník otiskl v č. 5 zajímavý článek o této organizaci. Věříme, že i zde se fin. pomoc dostane do správných rukou.

Adopce na dálku:

V Indii máme adoptovaného 12 – ti letéhochlapce Nithina, kterého podporujeme již 5 roků. Příjmy jeho rodiny jsou malé, proto byl vybrán k adopci. Dobře se učí , 2x ročně od něj dostáváme dopis. Ředitelství školy nás informuje o jeho prospěchu a zájmech.

Ve Rwandě podporujeme dalšího, stejně starého chlapce, Delphina.. Nemohl chodit do školy, protože rodiče neměli na zaplacení školní docházky. Také jej podporujeme již 5 let.

V Ugandě jsme v roce 2007 adoptovali 6 – ti letou Merable. Maminka zemřela, stará se o ni otec.

Na každé adoptované dítě posíláme ročně 5000,- Kč. Tato částka hradí školné, školní uniformu, učební pomůcky, mimoškolní aktivity. Všem dětem posíláme také malé dárky k Vánocům a narozeninám.

K hospodářské krizi - výrok Tomáše Bati z roku 1932:

Příčinou krize je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe.

To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací.

Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry. Technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

Biskup Vojtěch obnovuje páteční zvonění

Milí bratři v kněžské službě, počínaje pátkem 27. února 2009 obnovuji všude tam, kde se to již neděje, a přitom je to technicky možné, tradici pátečního zvonění kostelních zvonů v 15 hodin. Toto zvonění v době smrti Pána Ježíše zve k modlitbě a rozjímání o díle vykoupení a k přijetí plodů jeho života, smrti a zmrtvýchvstání. V ohláškách seznamte návštěvníky bohoslužeb s tímto nařízením a stručně jim vysvětlete, jak jim může pomoci hlas zvonů k prohloubení jejich osobní víry skrze modlitbu. Povzbuďte je k tichému zastavení a rozjímání o událostech spásy a k setkání s Ježíšem Kristem a jeho církví. Vzpomínám v modlitbě a vám i všem vám svěřeným ze srdce žehnám.

Váš biskup + Vojtěch

Symbol a význam zvonu

Zvony neodmyslitelně patří ke křesťanské tradici a k naší kultuře, která byla a je křesťanstvím utvářena. Tak, jako jsou kostely obrazem církve, jsou zvony hlasem církve. Hlas zvonu:

1.     Oznamuje Kristovo vzkříšení o velikonoční vigilii – součást liturgie

2.     Vyzývá k modlitbě Anděl Páně (v době velikonoční Raduj se královno nebeská).

3.     Zvěstuje výkupnou smrt Pána Ježíše v pátek v 15 hodin.

4.     Svolává církev na bohoslužebné shromáždění.

5.     Oznamuje proměňování při mešní liturgii.

6.     Doprovází a vybízí k modlitbám za zemřelé při úmrtí (původně při umírání) a při pohřbu.

7.     Slavnostně doprovází mimořádné události a náboženské průvody.

Modlitby vhodné k pátečnímu zvonění v 15 hodin:

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

Tvou smrt zvěstujeme, tvé vzkříšení vyznáváme, na tvůj příchod čekáme, Pane Ježíši Kriste.

Zachraň nás svým křížem, vysvoboď nás svým vzkříšením, Ježíši Kriste, Spasiteli světa.

Pro své slavné svaté rány kéž nás chrání a zachrání Kristus Pán ukřižovaný.

Hle, kříž, na kterém umřel Spasitel světa. Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste.

Svatý Bože. Svatý Silný. Svatý Nesmrtelný, smiluj se nad námi.

Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého; ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím.

Modlitba k našemu ukřižovanému Pánu, Ježíši Kristu.

Korunka k Božímu milosrdenství

Také jsou velmi vhodné písně z Kancionálu od čísla 300, které jsou všeobecně známé.

Velikonoční modlitba pro větší děti

(a nejen pro ně…)

Na oslíku jel jsi, Pane,

rádi tě tam viděli.

Už jsi věděl, co se stane,

tohle bylo v neděli.

Ve čtvrtek jsi s učedníky

naposledy večeřel.

Teda, vážně, máš mé díky –

bál ses, ale nebrečel!

Přišel pátek a s ním soud,

koruna a těžkej kříž.

S Pilátem už nelze hnout,

je tu smrt a její tíž.

Končí noc a vyšlo slunce,

anděl kámen odvalí.

Skrz ty probodený ruce,

snad bychom tě poznali!

Farní tábor 25. 7. – 5. 8. 2009

Vážení rodiče a milé děti, chceme vám nabídnout farní tábor na letošní prázdniny. Stanový tábor pro děti od 2. do 9. třídy bude v Rakoveckém údolí v termínu od soboty 25. července do středy 5. srpna 2009. Cena je 1.900,- Kč, zaplatit můžete do 30. června. Tábor má na starost P. Milan Vavro, počet míst je omezený a rozhoduje pořadí podání přihlášek. Vyplněné přihlášky odevzdávejte prosíme kněžím po bohoslužbách. Těšíme se na společně prožité prázdniny. Za farnost P. Milan Vavro

Skrze svátost křtu se znovu narodili:

Antonín Havrda z Němčan

*2008, pokřtěn 11. 01. 2009

Daniel Havrda z Němčan

*2008, pokřtěn 11. 01. 2009

Miroslav Lotrek z Hodějic      

*2008, pokřtěn 11. 01. 2009

Tereza od Dítěte Ježíše Kazíková z Brna

*2008, pokřtěna 22. 02. 2009

Barbora Blažková ze Slavkova

*2009, pokřtěna 22. 02. 2009

Ve společenství víry a naděje jsme se rozloučili:

Zdeňka Hermanová ze Slavkova

*1928, † 24. 01. 2009

Antonín Tonar ze Slavkova

*1932, † 04. 02. 2009

Stanislav Šimeček ze Slavkova

*1927, † 10. 02. 2009

Božena Pézová z Brna

*1920, † 22. 02. 2009

Hedvika Kantková ze Slavkova

*1918, † 01. 03. 2009

Marie Gecová z Němčan

*1928, † 03. 03. 2009

Josef Uher ze Slavkova

*1939, † 17. 03. 2009

Helena Hájková ze Slavkova

*1914, † 20. 03. 2009

Pohyblivý betlém 2008

 


Komentáře k článku:

K tomuto článku nebyl vložen žádný komentář.
Buďte první, kdo napíše svůj názor !