Výročí zatčení faráře Metoděje Nebojsy

02.05.2021, článek vložil P. Milan Vavro

Článek k 70. výročí zatčení faráře Metoděje Nebojsy (12. 5. 1951), který působil také od roku 1937 ve Slavkově.

P. Metoděj Nebojsa (1906 - 1982)

Tato výrazná osobnost se dá charakterizovat třemi znaky: farář-budovatel, předseda MNV, politický vězeň 50. let 20. století. Knězem se stal v roce 1933, jeho první místa byla: Jevišovice, Dačice, Slavkov. Zde ho zastihlo vyhlášení mobilizace na obranu republiky Československou vládou 23. září 1938 a nástup k vojenskému útvaru. Do Křižanovic na faru přišel rodák z Pavlovic u Bohdalic v roce 1942 a zůstal necelých 10 let. Vedle své duchovní činnosti zveleboval farnost – pořízeny 3 nové zvony, věžní hodiny na 4 světové strany, rozšířen kůr kostela, staré pískovcové schody ke kostelu nahrazeny novými kameninovými se jmény dárců, udělána dlážděná silnice. Po osvobození obce 27. dubna 1945 Rudou armádou se Metoděj Nebojsa (farář) stává už 12. května 1945 předsedou Místního národního výboru. Dále buduje obec – dlážděná silnice kolem školy a vedlejší park, kamenná silnice do polí za Vinohrady. Věnoval se také osvětě, vlastnil dva promítací přístroje (8 a 16 mm). V té době bylo na faře v Křižanovicích poměrně velké hospodářství, nejvíc polností, což představovalo denní čilý ruch. Pracovitý a oblíbený farář, předseda MNV, se stal po roce 1948 pro nový režim velmi nebezpečným. První zatčení před farou nebylo úspěšné, seběhli se lidé. Druhé se podařilo. Když šel Metoděj Nebojsa 12. května 1951 polní cestou do Maref na výuku náboženství, byl na cestě zatčen tajnou policií a odvezen autem, které poblíž stálo. Byl sám. Nebýt ženy, která nedaleko žala trávu a všechno viděla, nevědělo by se, co se v polích událo. Připravili se, věděli, že chodívá do Maref sám.

Do Křižanovic se živý nevrátil. Byl odsouzen na 5 let, propadnutí majetku, uložen peněžitý trest. Po propuštění z vězení pracoval v Brně jako dělník, v roce 1967 dostal povolení vypomáhat jako kněz v Blažovicích a pak v kostele sv. Maří Magdalény v Brně. Na sklonku života si sám zařídil vlastní hrob na Ústředním hřbitově v Brně, kam byl po úmrtí 8. října 1982 pochován. Po dlouhé době, po 65 letech, se pan farář přece jen vrátil mezi své bývalé farníky do Křižanovic. Farnost souhlasila v roce 2016 s exhumací a převezením ostatků Metoděje Nebojsy na starý hřbitov u kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde mu byl vybudován nový hrob s použitím jeho náhrobku z Brna. Jaká byla Vaše vina vůči tehdejšímu režimu? Zveleboval jste kostel, budoval obec, působil na farníky jako kněz a předseda MNV. Dodnes je Vaše dílo v Křižanovicích zřetelně viditelné.

Libuše Filípková