Zájezd do Alp 17.-19.6.2008

05.07.2008, článek vložil P. Milan Vavro

Článek o pouti a několik fotografií z poutního zájezdu našich farníků do rodiště papeže a do Tyrolských Alp.

Altoting mše sv.

Více fotografií naleznete ve fotogalerii:

1.fotogalerie od Ludmily Lokajové

2.fotogalerie od Pavla Galaty

Poutní zájezd do Tyrolska a Bavorska

V červnu jsme se zúčastnili třídenního farního zájezdu do Rakouska a Německa. Program byl slibný, a tak jsme se docela dost těšili. Po odjezdu v časných ranních hodinách v úterý 17. 6. jsme přibližně v poledne dorazili do Altötingu, jednoho z nejvýznamnějších německých poutních míst. Je to malé město v Bavorsku, ale koncentrací významných památek na velmi malém prostoru nám připomínalo Prahu. Počasí bohužel nebylo nic moc, poprchávalo a bylo zataženo. Díky poctivé přípravě zájezdu jsme se mohli zúčastnit mše svaté v Milostné kapli na náměstí, kde jsou dokonce ve speciálních pouzdrech uložena srdce nejvýznamnějších německých panovníků. Mši sloužili otcové Milan, Pavel Buchta (Otnice) a Jan Klíma (Bohdalice). Odpoledne jsme zavítali do rodného městečka papeže - Marktl am Inn - a opět za deště si prohlédli jeho rodný dům. Cestou sem jsme navštívili otce Josefa Kotulana, rodáka z Bedřichovic, který po emigraci mnoho let působil v obci Schwendt, kde zanechal výraznou stopu a místní na něj rádi vzpomínají. Večer jsme dorazili do penzionu v městě Walchsee u jezera pod pohořím Smělého Císaře. Byl krásný večer a po skvělém čaji v restauraci jsme brzo ulehli, protože nás čekal náročný den. Ubytování bylo taktéž skvělé. Druhý den po snídani v penzionu a po mši sv. ve Schwendtu nás čekala cesta pod nejvyšší vrchol Rakouska Grossglockner (3797m) s pohledem na největší rakouský ledovec Pastersee. Cesta vedla legendární vysokohorskou panoramatickou silnicí. Stoupání po této silnici, kde se mimochodem platí mýtné, trvalo více než 2,5 hodiny. Protože byla mlha a poprchávalo, bylo nutné jet opatrně. Do cíle cesty jsme se vyšplhali asi o půl třetí, a to už se začalo vyjasňovat. Nabídl se pohled na krásné pohoří s vrcholem Grossglockner a pod ním ležícím největším rakouským ledovcem Pastersee. Stálo to za to. To jsme ale netušili, že to není poslední zážitek tohoto dne. Cesta zpět byla pro řidiče ještě náročnější. Po sjetí asi 2/3 vysokohorské silnice Hochalpenstrasse začalo v autobuse být cítit „jako by se pálila guma“. Autobus měl poruchu, a protože nefungovalo řazení, museli jsme doufat, že nebude nutno z neočekávaných důvodů zastavit (v tom případě by se autobus už asi nerozjel). Jeli jsme krokem do Zell am See, kde jsme tak tak projeli kruhovým objezdem (nic v ten okamžik nejelo - nemohli jsme zastavovat) a z posledních sil to doklepali na parkoviště u obchodního centra. Zčistajasna se objevila paní a nabízela pomoc, zajistila asistenční službu. Později mi otec Milan řekl: „… dnes jste viděl anděla“. Bylo to opravdu neuvěřitelné, že se nám hladce podařilo projet tolik kilometrů sice krokem, ale hladce, a nakonec po asi 1 hodině opraveným autobusem pokračovat dál do penzionu na nocleh. Ráno opět po snídani a po mši ve Walchsee jsme vyrazili tentokráte do německého národního parku Berchtesgaden na horu Kehlstein. Na ní se tyčí Hitlerovo Orlí hnízdo. Od rána bylo krásně a vyhlídka na vrcholky Alp z Orlího hnízda se nedá zapomenout. Chata je postavena v nadmořské výšce 1834 m. n. m a je to unikátní technické dílo. Místo pro stavbu nebylo vybráno náhodně, je to jedno z nejlepších míst pro výhledy do celého okolí Berchtesgadenu. Krásně je vidět i jezero Königssee, ke kterému jsme odpoledne sjeli a absolvovali vyhlídkovou plavbu na poloostrov sv. Bartoloměje, kde je stejnojmenná kaple. Touto plavbou byla završena turistická část zájezdu a následoval odjezd do České republiky. Zdárně jsme dorazili přibližně půl hodinu po půlnoci. Upřímně děkujeme za zorganizování tohoto zájezdu (není to žádná legrace). S čím dál větším odstupem máme intenzivnější radost z toho, že jsme se mohli účastnit. Bylo to opravdu pěkné. Zvolený program, ubytování, mše, velká trpělivost, ochota a vstřícnost manželů Hladkých. Vše, co jsme prožili, stálo za to.

Navíc: hmatatelný důkaz Boží ochrany, kdo tam byl s námi, ví o čem je řeč.

Ještě jednou díky!

manželé Galatovi

 


Komentáře k článku:

K tomuto článku návštevníci napsali 2 komentáře.
Poslední příspěvek byl vložen 03.09.2008 22:20:16.

Zobrazit komentáře :: Vložit příspěvek