Diskusní fórum

Komentáře ke článku: Nejdéle se scházející spolčo farnosti

1 | autor David Svoboda | 10.06.2014 20:58:24
Myslim ze uz (ne)oficialne pokrteno na spolecenstvi Hlaholik :)

2 | autor Petr Hlaváček | 15.06.2014 19:36:36
Nevím, jestli se už dnes dokáže někdo mladší vžít do situace, že když se nás sešlo víc, než několik dvojic, nemohli jsme například boty nechávat před bytem a riskovat hlášení pozorných sousedů. Stejně tak hlasitý zpěv nepřipadal v úvahu. Pokud se účastnil např. †P. Josef Daněk, museli jsme se chovat tak nenápadně, aby nevzal za své jeho státní souhlas nebo (v lepším případě) nebyl přeložen do pohraničí.

3 | autor Ludmila Nosková | 16.06.2014 11:06:44
Psal se rok 1977, já měla čerstvě po maturitě a naše rodina se z pohraničí přistěhovala do Slavkova. Tenkrát mě přišel Mirek Janoušek ještě se dvěma mládežníky pozvat do spolča. Nezapomenu nikdy na ten den, kdy se nás tísnilo v pokoji u Jury Hrabovského kolem 30 mládežníků, pak přišel kaplan Honza Daněk, přezdívaný "Borec" a já poprvé uslyšela solidní a uvěřitelný výklad o stvoření světa, zpívalo se, nálada byla úchvatná, srandy kopec, vtipů ze soutěže o zlatou mříž něurekom. Rozcházeli jsme se po dvojicích, protože totalitní přisluhovači a bonzáci měli oči všude a Borec stejně jako další kaplani, kteří přišli po něm a vedli naše spolčo riskovali státní souhlas, případně kriminál. Vzpomínám, že jednou se jich během roku vystřídalo ve farnosti hned několik, včetně Vojtěcha, našeho současného biskupa. Mimochodem křestní píseň Buď Bohu sláva, dík a čest, která se nyní zpívá při křestních nedělích, nás učil při kytaře zpívat právě Vojtěch Cikrle.
Já osobně vděčím tomuto spolču za to, že jsem neodpadla od víry, ale díky Bohu naopak ji našla a upevnila.
LN