Dušičky

Láska v každém z nás

Nastává podzimní čas. Pro mnoho z nás je to velmi těžké období. Padají na nás chmury všedních dní, ale připomínáme si i smrt našich nejbližších. Někdy je to pro nás velmi bolestné. Ale zkusme se na smrt dívat jako na nový začátek, na novou možnost něco změnit. Protože láska, která po našich bližních zůstala, neumírá; je věčná. Provází nás životem, chrání nás, vede nás, naplňuje nás. Nebojme se ji šířit dál, mluvit o strastech i smutku, které nás v této době mohou přemáhat. Není ostuda být smutným, ale pamatujme na to, že nejsme sami, i když se tak často můžeme cítit. Máme pocit, že nám nikdo nerozumí, a v této chvíli můžeme prosit všechny, kteří už odešli o ochranu. Vzpomínky na ně, ať nás naplní láskou a odhodláním žít. Proto nezapomínejme na ty, kteří už tu s námi nemohou být. Zajděme na hřbitov, na jejich oblíbené místo a vzpomínejme na ně s úctou, láskou a vděčností. Jako symbol naděje a lásky zapalme svíčku a poděkujme za jejich životy. A nezapomínejte na tato slova: „Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.“ 1 J 4,16