Mučedníci Bula a Drbola

Jména Jana Buly a Václava Drboly měla být zapomenuta. Díky věrnosti své službě však budou tito obyčejní venkovští kněží 6. června 2026 blahořečeni jako první moderní čeští mučedníci. Jan Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic. Kněžské svěcení přijal v Brně v roce 1945 a jeho prvním a jediným působištěm se stala Rokytnice nad Rokytnou na Třebíčsku. Zde se těšil značné oblibě, […]

Jména Jana Buly a Václava Drboly měla být zapomenuta. Díky věrnosti své službě však budou tito obyčejní venkovští kněží 6. června 2026 blahořečeni jako první moderní čeští mučedníci.

Jan Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic. Kněžské svěcení přijal v Brně v roce 1945 a jeho prvním a jediným působištěm se stala Rokytnice nad Rokytnou na Třebíčsku. Zde se těšil značné oblibě, a to zejména u mladých lidí. Byl činný v Orlu. Počátkem roku 1951 ho navštívil bývalý spolužák Ladislav Malý, který brzy poté začal podněcovat na Moravskobudějovicku ozbrojený odboj proti komunistickému režimu. Bulovi tvrdil, že osvobodil z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a hledá pro něj zpovědníka. Přestože to byla lež, Jan Bula tomu uvěřil. Arcibiskupa nikdy nenavštívil a koncem dubna došlo k jeho zatčení. Byl obviněn z odbojové činností a spolupráce s Ladislavem Malým, který stál za tzv. babickými vraždami z počátku července 1951. Přestože Jan Bula neměl
s těmito tragickými událostmi nic společného a v době útoku byl již třetí měsíc ve vyšetřovací vazbě, stal se hlavní tváří vykonstruovaného procesu. Po brutálních výsleších a zmanipulovaném soudním řízení byl v listopadu 1951 odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 20. května 1952 v jihlavské věznici ve věku nedožitých 32 let. Den před smrtí směl napsat dopisy na rozloučenou svým blízkým. Po pádu komunistického režimu byl v roce 1990 soudně rehabilitován a v roce 2004 bylo zahájeno jeho beatifikační řízení.

Václav Drbola se narodil ve Starovičkách u Hustopečí. Na kněze byl vysvěcen v Brně roku 1938 a následně působil jeden rok jako kaplan ve Slavkově u Brna, kde žil jeho bratr Jaroslav. V jeho rodině se dochovaly dobové fotografie, které paní Jaroslava Fialová poskytla v rámci beatifikačního řízení brněnskému biskupství. Dále byl Václav Drbola kaplanem v Čučicích a Bučovicích, kde se výrazně zapojil do veřejného dění v Orlu
a Spolku katolických tovaryšů. V roce 1950 byl poslán jako správce farnosti do Babic na Moravskobudějovicku. Také jeho v roce 1951 kontaktoval Ladislav Malý, který tvrdil, že je zahraničním agentem, a žádal po něm, aby vyzpovídal arcibiskupa Josefa Berana. Protože to byla lež, s arcibiskupem se Václav Drbola nikdy nesetkal a v polovině června 1951 byl zatčen. Po vraždách v Babicích byl násilím nucen k doznání, že k nim Malého naváděl. Vykonstruovaný soudní proces se konal pouhých deset dní po vraždách. Václav Drbola byl odsouzen k trestu smrti a popraven 3. srpna 1951 v jihlavské věznici ve věku nedožitých 39 let. Jeho tělo bylo zpopelněno a ostatky byly po letech tajně vloženy do rodinného hrobu ve Starovičkách. Po pádu komunistického režimu byl v letech 1990 až 1997 rehabilitován a roku 2011 bylo zahájeno jeho beatifikační řízení.

Jan Růžička