Dotkne se návštěva Svatého otce Benedikta XVI. Slavkova?

Jaká je historie cest papežů do naší země?

Papežské návštěvy nebyly v minulosti tak obvyklé. Pastorační cesty, neboli návštěvy k povzbuzení věřících, začal konat ve větší míře až papež Jan Pavel II. Českou republiku navštívil třikrát – v roce 1990 Prahu a Velehrad, roku 1995 Prahu a Olomouc, a naposled 1997 Prahu a Hradec Králové. Do Brna se nedostal, máme radost, že brněnskou diecézi navštíví v letošním roce jeho nástupce, Benedikt XVI. Bude to velká událost, kterou bude sledovat celý svět.

Jaký úkol máte v přípravném týmu?

Svatý otec požehná v závěru mše svaté základní kameny a posvátné předměty. Mám za úkol tyto předměty evidovat, shromažďovat ve slavkovském kostele a zajistit jejich převezení na letiště a po skončení bohoslužby zpět. Na tomto úkolu se budou podílet i slavkovští muži.

Jak se mohou lidé ze Slavkova této mše zúčastnit?

Přítomnost Svatého otce nelze nahradit ničím, než osobním setkáním s ním na letišti v neděli 27. září 2009. Tam jsme všichni zváni, brněnský biskup dokonce vyhlásil, aby nebyly v sobotu večer a v neděli dopoledne v žádném kostele diecéze bohoslužby a aby všichni kněží i věřící jeli na tuto mši svatou. Pouze ti, kteří nemohou (staří, nemocní apod.), jsou omluveni z přímé účasti na mši sv. a mohou ji sledovat v televizním přenosu. Vždyť kdy bude příležitost být na mši s papežem, když je tak blízko, jak se říká „za humny“? O dopravě na letiště se zatím jedná s Českými drahami, neboť množství osobních aut by mohlo vytvořit kilometrové kolony. Ještě chci zdůraznit, že zvláště mládež je pozvaná do Staré Boleslavi, kde bude v pondělí 28. září bohoslužba se slovem Svatého otce k mládeži. Mladí se vydají do Boleslavi zvláštními vlaky, které vyjedou z Brna po skončení mše na letišti.

Je tato návštěva nějak zvlášť významná pro Slavkov?

Máme záměr nechat požehnat Svatým otcem základní kámen Křížové cesty na Urbánek, kterou připravujeme už několik let. Máme zatím návrh, který se musí ještě dopracovat architektem. Bylo by to 14 malých sakrálních staveb lemujících cestu od sochy svatého Jana Nepomuckého ke kapli sv. Urbana. Další myšlenkou je nechat požehnat také Misijní kříž, který bude vztyčen při lidových misiích v říjnu 2009. Misie se budou konat tři týdny po návštěvě Benedikta XVI. a smysl požehnání kříže spočívá v tom, že papež požehná skrze symbol kříže všem, kteří se zúčastní duchovních přednášek a modliteb. A také bude tento kříž památkou na tuto významnou návštěvu.

Budou se nějak podílet na bohoslužbě kromě kněží třeba slavkovští ministranti?

Papeži budou přisluhovat studenti bohosloví, ale někteří větší ministranti budou asistovat kněžím při podávání svatého přijímání. Budou držet žlutobílý deštník, aby lidé věděli, kde se podává. Těch kněží bude muset být kolem 500, protože bude až sto tisíc přijímajících. Navíc se vše musí vykonat v docela krátké době. A ještě se budou na bohoslužbě podílet dvě skupiny Slavkováků – zpěváci a stárci. Zpěv bude při mši zajišťovat sbor utvořený z několika hudebních těles. Mezi nimi budou někteří členové našeho Pěveckého sboru Gloria. Pokud půjdete večer kolem fary a uslyšíte zpěv, tak to už nacvičují. Další skupinou jsou krojovaní, kterých má být sto párů a budou lemovat cestu, kudy pojede Svatý otec k oltáři a potom zpět do sakristie. Mezi nimi budou dva páry našich hodových stárků v kroji.

Jaký přínos vidíte v návštěvě papeže pro naše občany?

Je to návštěva nejen církevní, ale i státní. Svatý otec přijíždí oslovit všechny lidi nejen při přímé účasti na bohoslužbách, ale i skrze média. Věřím, že skrze přímé oslovení Svatého otce si o něm může každý utvořit – nebo i opravit své mínění. Já v této návštěvě vidím velké povzbuzení nás věřících skrze témata, které jeho cestu provázejí – víra, naděje a láska. V Brně na letišti je téma setkání „naděje“, kterou bude připomínat památník velké kotvy v rohu areálu. Všichni potřebujeme slyšet o naději, nejen lidské, ale především o té, kterou nám přinesl Kristus, především svým vítězstvím nad slabostí, zlem a smrtí, jak připomíná i zasvěcení našeho slavkovského chrámu.

Za rozhovor děkuje Bedřich Maleček