Modlitba jako žitý vztah

Duchovní obnova pro děvčata i chlapce od 17 let

Po 9 hod jsme se s elánem vrhli do programu, který pro nás otec připravil. Na začátek jsme byli mile přivítáni otcem děkanem P. Milanem Vavrem. Přivítala nás i sestra Gregorie jménem všech sester, které nám poskytly úžasné zázemí. Celý den, jak už sám název napovídá, byl naplněn modlitbou; nemohli jsme tedy začít jinak, než modlitbou k Duchu Svatému.

uvítání

Program byl rozdělen do 2 bloků (před obědem a po obědě J), v nichž jsme se věnovali různým způsobům modlitby. Dopoledne jsem strávili spíše v tichosti a naslouchali jsme slovům otce Pavla.

modlitba

Vzájemný vztah Bůh – člověk přirovnal ke vztahu dvou zamilovaných lidí, kteří dokáží svůj vztah upevňovat také pomocí dopisu. Měli jsme za úkol napsat podobný dopis Bohu. Tento dopis jsme při závěrečné mši svaté přinášeli spolu s obětními dary.

dopis Bohu

Další formou modlitby byla staletími osvědčená modlitba Lectio Divina. Je založena na četbě a rozjímání vybraného úryvku z Písma svatého.

modlitba s Písmem 

Už napůl vyhladovělí jsme se ještě vrhli do tradiční modlitby, a to modlitby růžence (pro Ivu není tradiční J). Tuto jsme doplnili krásným zpěvem. A modlitbou Anděl Páně jsme zakončili dopolední blok (tato je tradiční už i pro Ivu J).

růženec

Po vynikajícím obědě jsme shlédli film, jehož hloubka nám vyrazila dech. Po něm se rozpoutala zajímavá diskuse o jeho obsahu.

film

V 15 hod v kapli u sester začal další ze způsobů modlitby. Tentokrát to byla Liturgie hodin – breviář. Tato modlitba spolu se mší svatou patří mezi liturgické modlitby, která spojuje církev na celém světě.

breviář

Po celou dobu setkání jsme měli možnost přijmout svátost smíření. Celý program pak vyvrcholil mší svatou, na kterou jsme se připravili tichou adorací.

Denča, Ivča, Evča (sestry v triku J)

mše svatá

Ohlasy:

Na obnovu jsem se těšil už asi měsíc dopředu. Těšil jsem se na setkání s Bohem. Na setkání v klidu a tichu. Už mi dlouho chybělo ticho v celém tom světském hluku, šumu a shonu. Je dobré čas od času se zastavit, zamyslet se nad svým životem ptát se Pána: „Co mohu změnit? Kudy jít?“

Jsem moc rád, že jsem se mohl této duchovní obnovy zúčastnit. Hodně mi dal tento čas strávený v klidu, přemýšlení a modlitbě. Martin

Vzkaz pro váhající. Jet či nejet. Přijeďte, je to paráda, sestry ví, koho pro to téma pozvat jako přednášejícího. Taky moc dobře vaří a vůbec. Čas, který dáte k dispozici Bohu, se několikanásobně vrátí! Jezdím sem čas od času, párkrát za rok, už asi 6 let a vždy je to pro mě nové.

P. Stuška

Nelitujeme, že jsme tady, že jsme podstoupily tuhle výpravu. Už dlouho jsme nezažily tak milé přijetí. Dcerky ze Slovácka

Líbila se mi otevřenost a dobrá slova otce Stušky. Doufám, že brzo bude mít přednášku zase. Děkuji všem za přípravu a pohoštění. S modlitbou Lenka

hudebníci

Tato obnova se mi moc líbila. Slova otce Pavla vycházela z osobní zkušenosti, nebyly to jen nějaké teologické poučky, a o to to bylo cennější. Během celého dne jsme procházeli různými způsoby modlitby (osobní modlitba, Lectio Divina, růženec, adorace, modlitba církve – breviář) a celá sobota vyvrcholila slavením mše svaté, při které jsme v obětním průvodu kromě obvyklých darů přinášeli i své osobní dopisy a prosby Bohu. Každému z nás určitě vyhovuje jiný způsob modlitby, taky v našem životě přicházejí období, kdy se modlíme jinak, než jsme se modlili doposud, ovšem základní myšlenkou je nepřestat se modlit. Protože pokud se z našeho života vytratí modlitba, postupně začne slábnout i náš vztah k Bohu, až ho třeba ztratíme úplně.A když zmizí z našeho života vztah k Bohu, postupně se začnou zhoršovat i ostatní vztahy. Možná to někomu může znít jako fráze, ale myslím, že je v tom velký kus pravdy, který si mnohdy sami neuvědomujeme. Pokud bude zase někdy možnost jet na duchovní obnovu s otcem Pavlem Stuškou, tak určitě neváhejte, bylo to super!

Verča

Foto: sestra Gregorie