Náboženství pro malé děti již od 3 let?
Ohlasy maminek na vyučování náboženství pro děti v útlém věku v Domě svaté Rodiny u Školských sester ve Slavkově.
Náboženství předškolních děti – výborná věc. V podání sestry Josefy děti chápou všechno. Důležité je umět se k sobě hezky chovat a uznávat a vnímat skrze Pána Boha jeden druhého. Čím spíš tím líp.
L .Jankůjová
Náboženství pro předškoláčky se mi velice líbí. Jsem za něj vděčná. Vidím to jako výbornou věc nejen pro děti, ale i pro sebe. Občas se mi zdá, že děti z hodiny nic nevnímají, ale není tomu tak. Velice rádi si prohlíží obrázkovou Bibli a jakmile uvidí nějaký obrázek, který se vztahuje k něčemu, co někdy probírali, hned to chtějí znovu přečíst, povídat atd. Jejich nejoblíbenější příběh je: utišení bouře na moři. Díky za tuto možnost setkávat se, odpočinout si, načerpat sil a vzdělávat se. Díky za s. Josefu !!!
M. Stanislavová
Většina lidí nemá pondělí ráda. Ne tak děti, které chodí do náboženství pro předškoláčky k sestře Josefě. Pondělí pro ně vždy byl den, na který se těšily nejvíce. A v úterý se vždy ptaly: „A kdy bude zase náboženství?“
J. Hrabovská
Jsem moc ráda, že sestry připravují s velikou pečlivostí, nápaditostí a láskou překrásné hodiny náboženství pro naše maličké – předškoláky i mladší děti. Děti se vždy do každé hodiny těší a jsou moc smutné, když pro nemoc nemohou jet k sestrám do náboženství. Moc jim za vše děkujeme. Je to moc potřebná aktivita. Aspoň částečně to vyváží nedostatky náboženské a etické výchovy ve školce a někdy i doma. Dětí také poznají kamarády stejného smýšlení, což je velmi důležité zvlášť na vesnici, kde je aktivních věřících rodin poskrovnu.
V. Šujanová
„Zvyk je železná košile“. Zvykne-li se dítě dozvídat se o Pánu Bohu od mala, je pravděpodobné, že bude mít zájem o rozvíjení v této oblasti i v budoucnu. Důležitá je i zkušenost společenství, zkušenost lásky mezi vrstevníky, zkušenost s říkáním pěkných slov dětem ve skupince (díky sestře Josefě), jako např. „jsem ráda, že jsi tu“, „má tě ráda…“ protože to se v současné společnosti příliš neslyší. Zkrátka rozvíjení citlivých dětských duší namísto výchovy „tvrďáků“. A z toho plyne i zkušenost s přijetím těchto pozitivních slov a projevené lásky.
M. Tesáčková
