Národní kronika.cz
Bohužel je jim málo dávána příležitost podělit se o své zkušenosti a životní moudrost, která je tomuto věku vlastní. Tito lidé postupně umírají a s sebou si berou i své vzpomínky, které často na tvářích těch mladých vzbuzují „soucitný“ úsměv, ale málokdy zájem.
V pořadu byla generace seniorů 55+ z pohledu „akční“ mladé generace charakterizována jako ti, kteří berou důchodové dávky a zajímají se jen o slevy v supermarketech a televizní seriály. Dokonce jsem četla v jedné studentské slohové práci, že důchodci jsou naprosto zbytečná generace, která společnosti nemá co dát, ale jen bere. Bylo mi smutno. Rodí se nám již několikátá generace, která nezná své kořeny. I zcela nedávné události jsou pro ně jen suché odstavce v učebnicích, které brzy vypustí z hlavy. Až tato generace doroste k moudrosti a začne se po svých kořenech pídit, bude pozdě.
Aby se tak nestalo, vzniká nový projekt, o němž byla v rozhlasovém pořadu řeč. Jedná se o projekt Národní kroniky, který společně rozjíždí SenSen a Národní muzeum a na webu http://www.sensen.cz/narodni-kronika/uvod/, je možné se osobně účastnit budování Národní kroniky. Tam je možné vkládat své příspěvky. Můžete tam psát o svých současných zážitcích, o zážitcích z dětství, mládí, ze školy, ze zaměstnání, o svých koníčcích, o tom jak jste prožívali dějinné zvraty a období našeho národa. Jak se změnilo vaše okolí, lidé, vztahy, příroda, města, vesnice. Můžete psát o tom, co vyprávěli vaši rodiče, prarodiče. Můžete tam vkládat své rodokmeny. Témat je nepřeberné množství.
Jsem přesvědčená, že i v církvi, potažmo jednotlivých farních společenstvích se mnoho změnilo a svědectví živých svědků víry je nejautentičtějším svědectvím. Své příspěvky můžete doložit fotografiemi a videozáznamy. Vaše příspěvky se stanou součástí paměti národa.
Není pravda, že generace 55+ je souhrnně počítačově negramotná a internet je pro ně prostor neznámý. Pokud tato gramotnost u některých chybí, pak mají děti a vnuky, kteří jsou na internetu jako ryby ve vodě a mohou pro své rodiče a prarodiče udělat dobrou věc, a to že jejich vzpomínky přepíší a vloží do archivu Národní kroniky. Budou se tak podílet na budování vlastních kořenů. A to je velká věc.
Ludmila Nosková