Objev roku: Nalezeny dopisy o stavbě kostela knížetem Kaunicem!
Originální dopis biskupa Chorinského:
Kancelářská poznámka: Číslo protokolu 153, srpen 1786
Nejjasnější vysoce urozený říšský kníže, milostivý pane!
Při své vizitaci v uplynulém měsíci jsem s vnitřním dojetím a mírem v duši ve Slavkově, poddanském městě vaší milosti, nalezl u lidu takovou poučenost v základech víry, tolik horlivosti a bohabojnosti, že mě to skutečně pozvedlo. Ten dobrý pobožný lid byl proniknut touhou seskupovat se jako zástup Boží, uctívat Boha zahaleného v podobě chleba, jen je žal a škoda, že takové množství lidu – čtyři tisíce – téměř nemohlo své přání uspokojit.
Vaše slavná milost už vykonala pro svůj lid tolik dobrého, příklady této dobročinnosti jsou vidět dennodenně a každého nutí k obdivu. Doufám, že nejsem příliš smělý, skoro jsem už předem přesvědčen, že mou prosbu vyslyšíte, když jménem tohoto lidu, který se cítí šťasten, že je poddaným takového dobrého muže a přátelského pána, přednáším jeho toužebné přání mít prostorný chrám Páně. Prosí spolu se mnou o tuto milost směřující k poctě Boží a k útěše jejich duší. Budou pracovat rukama a poskytnou své povozy a vaší slavné milosti jakožto donátorovi budou vděčni za dlouho vytoužené štěstí duše. Já pak se vaší milosti poroučím v pravé úctě.
Ve Vídni 8. srpna 1786
Adresa: Jeho veledůstojnosti a excelenci panu biskupovi v Brně
Příjemecká poznámka: prezentováno 16. srpna 1786
Obsah: Kníže Kaunic odpovídá k č. j. 153, že jakmile to bude možné, ve Slavkově farní kostel postaví
Veledůstojný [pane] biskupe, ctihodný pane tajný rado!
Přátelské napomenutí, které vaše veledůstojnost a excelence ráčila vydat 20. července k výstavbě městského kostela ve Slavkově, plně odpovídá pověstné horlivosti, s níž se snažíte plnit povinnosti svého arcipastýřského úřadu, a tím víc je mi proto ctí.
Nebudu se šířit o příčinách, které dosud této stavbě bránily. Mám tu čest podat vaší veledůstojnosti a excelenci zprávu, že se mi podařilo odstranit všechny další průtahy, abych ještě hned v tomto roce vyklidil místo určené nyní ke stavbě kostela, položil základy nové budovy a navezl zásoby stavebního materiálu na místo. S tím stavba začne a do čtyř let by mohlo být vše hotovo. Podle platných zemských zákonů musí být použity na stavbu kostelní peníze, patron kostela a vrchnost vedle farníků musí přispět na stavební výlohy jen, pokud majetek kostela k jejich pokrytí nestačí. Sám, Vaše veledůstojnosti a excelence, ve své spravedlnosti uznáte, že vlastní kapitál, vykázaný ve slavkovském farním kostele sv. Jakuba Většího s účetní uzávěrkou ke konci roku 1785 a uložený většinou ve veřejných fondech činil 8738 zl. 22 kr., musí být s výhradou kongruy ve výši 2000 zl. použit na stavbu kostela.
Snadno ale dojdeme k tomu, že tyto kostelní peníze zdaleka nestačí. Stavební náklady by mohly dosáhnout částky 40 000 zl. a připadnou k tíži mně jakožto patronovi a vrchnosti a částečně také farníkům. Budu proto muset požádat gubernium a c. a k. dvorní komisi pro církevní záležitosti o povolení použít ke stavbě i kapitál špitálního kostela sv. Jana Křtitele ve Slavkově ve výši 1028 zl. 15 kr. Špitální kostel se má stejně podle nejvyššího rozhodnutí z 22. července 1786 po dokončení stavby farního kostela zavřít a zbourat. V důvěře a naději, že gubernium mé žádosti vyhoví a vysoké duchovní úřady mě poctí svým souhlasem, chci usilovnou stavbou kostela naplnit očekávání vaší veledůstojnosti a excelence i přání slavkovských farníků.
V plné úctě zůstávám vaší veledůstojnosti a excelence oddaný služebník
Kaunic-R[ittberg]
Vyřizovací poznámka: Projednáno v konzistoři 2. září
Číslo protokolu 172 měsíce srpna 1786
Vlastnoruční podpis knížete Kaunice
Co dodat?
Jako vždy, i nyní platí, že objevy přináší další otázky.
Otázka 1.
Kníže Kaunic odhadl stavbu kostela na 4 roky a kostel byl opravdu slavnostně otevřen po 4 letech, 19. prosince 1790.
Jak je ale možné, že dnes všichni hovoří o stavbě, trvající 3 roky? Reliéfy byly dokončeny již třetím rokem, tedy na podzim 1789, a kostel musel být v tu dobu uvnitř dokončený a vymalovaný.
Co se dělo s kostelem poslední rok od podzimu 1789 do zimy 1790?
Nebylo otevření načasováno jen proto, aby se kníže v odhadech nemýlil?
Otázka 2.
Kostel na Špitálce měl být podle jakéhosi státního nařízení zbourán.
Proč se tak nestalo? Stál za tím nějaký mocný muž (Kaunic zemřel 1795), nebo naopak za tím nestál nikdo, jen to byl důsledek nepořádku úředníků na stavebních odborech?
Otázka 3.
Jak je možné, že tak zajímavý dopis zůstal ukryt zrakům všech badatelů, přesto, že je tam skutečný Kaunicův podpis? (podpis je psán roztřesenou rukou, což souhlasí s věkem knížete 75 let).
Věřím, že i vás tyto zprávy zaujmou a podělíte se o nich se svými známými.
o. Milan