Ohlédnutí za Nocí kostelů 2022

Za celý večer přišlo celkem 320 návštěvníků, někteří z nich se ještě vydali na další místa, do Hodějic nebo na Lutršték do Němčan. V kostele sv. Bartoloměje v Hodějicích nahlédlo do varhanního stroje a vyslechlo si výklad o hře na varhany kolem 50 účastníků. Někteří si mohli na varhany také zahrát. Na Lutrštéku měl za účasti 130 posluchačů velký úspěch koncert pěveckého sboru Danielis. Následovala promítaná prezentace dějin poutního místa a prohlídka mozaiky na novém oltáři.

P. Milan Vavro, děkan

POHŘBENÍ KOUNICOVÉ V HROBCE

1.     Wenzel Anton Fürst von Kaunitz – Rietberg

*2. 2. 1711 Wien +27. 6. 1794 Wien

2.     Leopoldine Fürstin von Kaunitz – Rietberg, geb. von Oettingen

*28. 11. 1741 Wien +28. 2. 1795 Wien

3.     Ernst Christoph Fürst von Kaunitz – Rietberg

*6. 6. 1737 +19. 5. 1797 Wien

4.     Dominik Andreas II. Fürst von Kaunitz – Rietberg-Questenberg

*30. 3.1740 +24. 11. 1812 Wien

5.     Franz Wenzel Graf von Kaunitz – Rietberg, + 1825

*2. 7. 1742 +19. 12. 1825 Wien

6.     Karel Vilém hrabě z Kounic

*17. 8. 1861 Slavkov +21. 8. 1888 Payerbach

7.     Albrecht Vincenc hrabě z Kounic

*28. 6. 1829 Praha +24. 1. 1897 Praha

Oddůvodnění výše uvedeného textu – dělení rodu:

Na Moravě roce 1699 dochází k velmi významné události pro rod Kouniců.

Mladší syn Domininika Ondřeje dvacetiletý Maximilian Oldřich z Kounic (1679–1746) pojal za manželku v rámci mocenského ujednání svého otce, dvanáctiletou hraběnku Marie Eleonoru (Arnoštku), s plným titulem Marie Ernestine Franziska von Ostfriesland-Rietberg (4. 8. 1687 – 1. 1. 1758 Slavkov).

Marie ¬Ernestina z Rietbergu byla po smrti své starší sestry jedinou dědičkou rodových držav: panství Rietberg (nacházející se v severovýchodní části Severního Porýní-Vestfálska), Esens, Stattesdorf, Wittmund a Mellrich ve východním Frísku (Ostfriesland).

Frísko se rozkládá na severozápadě Německa i s ostrovy v Severním moři a dodnes tvoří osobitou spolkovou zemi sousedící s Holandskem.

POPIS POHŘBŮ KOUNICŮ Z FARNÍCH KRONIK

KNÍŽE VÁCLAV ANTONÍN KOUNIC A HRABĚ Z RITTBERGU

Za faráře a děkana Františka Schlossera v Pánu zemřel 27. června 1794 v sedm hodin večer ve věku 83 let, 4 měsíců a 24 dnů P. T. nejjasnější kníže Václav Antonín Kounic a hrabě z Rittbergu.

Jeho tělo bylo převezeno do Slavkova 1. července a se vší slávou uloženo k věčnému odpočinku ke svým předkům do krypty, (kterou předtím požehnal zdejší děkan). Pochovával jej nejdůstojnější a nejjasnější pán Karel, svobodný baron von Waldstätten, první infulovaný prelát a děkan královské katedrální kapituly v Brně, sešlo se 32 kněží a konec byl ve ¾ na 11 v noci, a to z toho důvodu, že ho přivezli v 9 hodin večer. Na druhý den pak, tedy 2. července, se konaly slavné exekvie.

Originální zápis v kronice od děkana Schlossera

KNĚŽNA LEOPOLDINA KOUNICOVÁ

Za téhož faráře a děkana zemřela 28. února 1795 o půl sedmé večer ve věku 53 let a tří měsíců ve Vídni P. T. nejjasnější kněžna Leopoldina Kounicová, rozená kněžna z Oettingen-Spielbergu. Její tělo bylo odtud přivezeno 5. března o šesté hodině ranní a se vší slávou bylo uloženo na věky do krypty u zahrady. Pohřbíval ji nejjasnější pán pan biskup brněnský Jan Křtitel Lachenbauer, kněží se shromáždilo 23.

Roku 1795 za téhož faráře a děkana byla jejich těla přenesena do nové krypty postavené do budoucna pro celou rodinu a vybudované za panování nejjasnějšího knížete Arnošta Kounic-Rittberg. 7. srpna toho roku se sešli zdejší duchovní, totiž děkan František Schlosser a domácí kaplan Petr Skřídlovský, protože v té době děkan neměl žádného kooperátora, přizván byl nížkovický pan lokální kaplan Václav Richter. Obřad začal v 7 hodin ráno, pak bylo v kapli sv. Jana Křtitele zpívané rekviem.

KNÍŽE PAN DOMINIK ONDŘEJ KOUNIC-RITTBERG

Když jsem byl farářem já, Antonín Neumann, zemřel v Pánu 24. listopadu 1812 o půl osmé večer ve Vídni ve věku 73 let pán P. T. nejjasnější kníže pan Dominik Ondřej Kounic-Rittberg. Jeho tělo bylo převezeno do Slavkova a se vší slávou 29. téhož měsíce o půl druhé odpoledne za účasti velkého množství lidí uloženo do krypty k očekávání Jeho příchodu.

Pohřbíval ho nejdůstojnější a nejjasnější pan Václav rytíř z Bamburgu, prelát, arcijáhen a kanovník královské kapituly v Brně za přítomnosti kléru v počtu 14 osob. Na druhý den, to je 29. listopadu, se konaly slavné exekvie.

HRABĚ ALBRECHT Z KOUNICŮ

Dne 21. srpna 1888 stihla truchlivá událost rodinu zdejšího p. patrona, hraběte Albrechta z Kouniců. Umřelt jest náhle, a sice pádem z mezka jediný syn jeho Vilém hrabě Kounic z Pajerbachu v Rakousích, raněn jsa mrtvicí následkem vady srdeční.

Zemřelý slavil v pátek a ve čtvrtek t.j. 18. a 19. srpna velkolepým způsobem za zpěvu Cyrilské Jednoty a při ohňostroji ve Slavkově uprostřed přátel den svých narozenin v neděli pak po 8mé mši sv. ač nerád opustil Slavkov a novou drahou se svou máti vysokorod. hraběnkou ubíral se do Pajerbachu, kdež za tři dny zemřel.

Na výslovné přání pana hraběte Alb. Kounice mrtvola převezena do Slavkova, vystavena v zámecké kapli černým suknem obtažené, a v sobotu po tiché mši sv. za asistence 9 kněží vykropena a v hraběcí hrobce na Špitálce ve vší tichosti k věčnému odpočinku uložena. Zemřelý byl dědicem svěřenských statků Slavkova a Uh. Brodu, které nyní na poboční linii od knížete přejdou.

Zpracoval P. Milan Vavro