Pohřeb P. Vladimíra Novotného

Nápis „Na shledanou v zemi živých“ na věnci před rakví nás povzbudil k živé víře ve vzkříšení pro chvíli loučení.

Otec Václav uvedl pohřeb jako slavnost díkůvzdání za život kněze P. Vladimíra. Uvedl, že když se loučíme s knězem, který svůj život zasvětil Bohu, máme se spíše radovat, že došel cíle svého života.

Otec Vladimír byl vysvěcen 16.dubna 1950 za dramatických okolností ve dnech, kdy komunistická moc likvidovala církev v naší zemi. Svěcení proběhlo tajně brzy ráno v biskupské kapli na Petrově. Potom otec působil v několika farnostech – jeden rok v Třebíči, po deseti letech Brně – Tuřanech a ve Šlapanicích a 25 roků v Bučovicích. Odtud spravoval farnost Nevojice a dojížděl do okolí. Z těchto farností přišli také věřící na pohřeb.

Otec Vladimír často vyučoval jako kaplan náboženství a měl proto blízko k dětem. Měl smysl pro šprým a děti obdarovával bombóny a obrázky. Děti neteří a synovců přinášejí obětní dary. 

V eucharistické modlitbě prosíme, aby zemřelý, „který byl pokřtěn, a stal se Kristu podobným i ve smrti, se mu podobal i při vzkříšení“. Když přijímáme Kristovo Tělo, naplňuje se na nás Kristovo zaslíbení „Kdo jí mé Tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den“ (J 6,54).

Při pohřbu zpíval sbor, vedený panem varhaníkem Stanislavem Vymazalem.

P. Vladimír byl pochován v hrobě svých rodičů.

Na závěr se rozloučil synovec zemřelého, P. Vojtěch Oldřich Divácký, O.Praem. Uvedl, že otec Vladimír to asi nebude mít tak špatné: narodil se v Bohdalově (Bůh – dal) a zemřel v Rajhradě (Ráj – hrad).

Odpočinutí věčné dej svému knězi Vladimírovi, Pane,

a světlo věčné ať mu svítí, ať odpočívá v pokoji.

Amen.

P.Milan Vavro

Za foto děkujeme rodině Blahákové