Poslední roráty

Dětské mše v adventu budou formou  rorátů. Každé úterý ráno v 6.45 hodin se děti shromáždí u hlavního vchodu v kostele se svícemi v lucerničkách nebo sklenicích, nebo s olejovými lucerničkami. Bude průvod kostelem a v kapli mše svatá. Před půl osmou dostanou děti čaj, mohou na faře posnídat (jídlo si vzít sebou).
Děti dostanou zvláštní list, na který si budou potvrzovat účast. Povzbuďme děti i nás dospělé, pokud nám to podmínky dovolují, připravit narozenému Ježíši Kristu dárek. Děti ho odevzdají i viditelně při obětním průvodu na Štědrý den, vložením do jesliček. 
Prosím rodiče, aby dětem pomohli s ranním vstáváním.
Další roráty zvláště pro mládež, dospělé a seniory budou ve čtvrtek v 7,00 a v sobotu v 7,30 h v kapli, příchod již od fary.

Na roráty se s vámi těší o. Milan

Roráty (z latinského rorate „rosu dejte“)
představují specifickou podobu ranní mariánské mše v době adventní. Typické české liturgické zpěvy, které rorátní mši doprovázejí, nemají v evropské kultuře obdobu. Pro roráty je typické střídání chorálního zpěvu a menzurálních písní coby komentáře chorálního téma.

Označení „roráty“ pochází od mešního vstupního zpěvu – introitu 4. neděle adventní. Začíná se slovy: „Rorate coeli desuper“ (rosu dejte, nebesa, shůry). Původ rorátních mší lze hledat v době vlády Karla IV. Panovník zavedl celoroční praxi votivních mší k Panně Marii. K těmto mším se připojila tradice liturgického zpěvu, a to zvláště v prostředí utrakvistickém. Dosáhla svého vrcholu v 16. století. Rorátní zpěv provozovala zvláště literátská bratrstva. Rušení bratrstev za josefínských reforem roku 1783 znamená také úpadek rorátů jako takových. Od 20. století až do současné doby probíhají snahy alespoň o částečnou obnovu tradice rorátů.

Pramen: Wikipedie

Jak vypadaly?

Konaly se ráno před svítáním při světle svíček, kterým se říkalo „rorátky“ a to poukazovalo na jejich nejpodstatnější význam: symbolizovaly temnotu světa, ke kterému má přijít Spasitel.