Přednáška: Lze matematicky dokázat existenci Boha?
Zajímavé téma, viďte. A přesně tímto tématem se v úterý 14. února ve slavkovském kině zabýval profesor matematiky z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Zdeněk Pospíšil. Přednášku připravil kolektiv slavkovské pobočky MSKA (Moravskoslezské křesťanské akademie).
V době studií matematika nebyla zrovna „můj šálek kávy“, potažmo i matematická logika mě nikdy moc nebavila, nicméně zvědavost byla silnější a proto jsem se na přednášku vypravila.
Po krátkém úvodu pan profesor Pospíšil, vědom si skutečnosti, že publikum, které má před sebou, sestává nejen z věkově, ale i vzděláním pestrých skupin, seznámil posluchače krátce s historií matematiky jako vědy, s jejím rozdělením, aby posléze zakotvil u matematické logiky. Následovalo seznámení se základními pojmy a systémem, který, lapidárně řečeno, vychází z počátečního tvrzení, které je třeba potvrdit nebo vyvrátit a tak postupnými dokazovacími kroky dojít ke kýženému cíli, čili k finálnímu důkazu.
Postup matematického důkazu existence Boha představil poprvé ve 20. století brněnský rodák Kurt Gödel, současník a spolupracovník Alberta Einsteina. Gödel si vzorec důkazu neponechal, ale předal jej svým následovníkům a proto i slavkovské publikum mohlo sledovat jednotlivé kroky Gödelova důkazu, aby v cíli zjistilo, že Bůh opravdu existuje a navíc – jeho vlastnosti jsou pozitivní.
Po přednášce následovalo ticho a věřím, že v hlavách posluchačů vířily různé myšlenky, pro ledaskoho vyvolané překvapivým zjištěním. A věřím, že se v mnoha hlavách objevila i otázka: „A co teď, co s tím?“, kterou nahlas nějak podobně formulovala jedna přítomná osoba. Protože pan profesor hned na začátku zaujal striktně neutrální postoj, aby ho nikdo nemohl nařknout z pokusu, že chce někoho „lanařit“ k víře v Boha, zůstala i otázka „viset ve vzduchu“, protože je na každém člověku, jaký postoj zaujme.
Já osobně, mohu-li mluvit za sebe, pokud se o někom dovím a zaujme mě, logicky se snažím s ním seznámit a pokud není možné osobní seznámení, pak se snažím o něm něco dovědět. V případě, že se jedná o Boha, který je neviditelný, neuchopitelný a mě přesahující, neznamená to, že nemám šanci se s Ním seznámit.
Jestliže po tomto seznámení opravdu upřímně toužím, stačí tuto touhu upřímně v duchu vyslovit a pak počkat až nastane vhodná příležitost. Věřte, že On (Bůh) bude ten první, kdo udělá k člověku první krok. Pak začne úžasné dobrodružství hledání a poznávání. To je moje osobní zkušenost, za kterou si stojím.
Ludmila Nosková