PŘIPRAVENO NA SV DUŠNÍ NOVÉNU 2016 – Boží slovo na každý den
Zde si můžete objednat SMS o milosrdenství na každý den postní doby.
Poselství papeže Františka k postní době.
Popeleční středa, 10. únor 2016
Joel 2,12-18
Nyní – praví Hospodin – obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! Roztrhněte svá srdce, a ne (pouze) šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí. Velkou láskou se Hospodin roznítil ke své zemi, smiloval se nad svým lidem.
Najdu ve svém životě místa, kde jsem chtěl více patřit Bohu celým srdcem? Kdy jsem nejvíc poznával jeho slitování a lásku ke mně?
Matouš 6,1-6.16-18
A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti se rádi stavějí k modlitbě v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí.
Jaká je moje „komůrka“ k modlitbě? Jaké místo a čas mi nejvíce vyhovuje k modlitbě? Co mi naopak čas k modlitbě bere? Chci se snažit o pravidelnou modlitbu, co pro to konkrétně udělám?
Čtvrtek, 11. únor 2016
Dt 30,15-20
Jestliže budeš poslouchat přikázání Hospodina, svého Boha, která já ti dnes přikazuji, a budeš milovat Hospodina, svého Boha, budeš-li chodit po jeho cestách a zachováš-li jeho přikázání, nařízení a ustanovení, budeš žít a rozmnožíš se a Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná na zemi, do níž přicházíš, abys ji obsadil.
Kdy beru život s Bohem jen jako plnění přikázání? Jak se mohu přiblížit k tomu, abych při plnění přikázání Pána také miloval?
Lukáš 9,22-25
Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho. Vždyť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale sám sebe zahubí nebo si uškodí?“
Kdy jsem se musel v životě zapřít, abych něčeho dosáhl? Kdy se mi podařilo se zapřít, abych dosáhl nějakého duchovního cíle? Kdy jsem naopak něco důležitého ztratil, když jsem nešel za Kristem?
Pátek, 12. únor 2016
Izaiáš 58,1-9a
„Či není půst, jaký si přeji, (spíš) toto: rozvázat nespravedlivá pouta, uvolnit uzly jha, utiskované propustit na svobodu, zlomit každé jařmo? Lámat svůj chléb hladovému, popřát pohostinství bloudícím ubožákům; když vidíš nahého, obléci ho, neodmítat pomoc svému bližnímu? … Tehdy budeš volat, a Hospodin odpoví, křičet o pomoc, a on řekne: `Zde jsem!'“
Půst není jen něco nejíst, patří mezi něj i pomoc druhým. Pocítil jsem někdy Boží přítomnost a lásku při konání dobra pro druhé? Co je mi častou překážkou, abych vykonal nějaké dobro? Komu jsem dnes pomohl, za koho jsem se dnes pomodlil?
Sobota, 13. únor 2016
Iz 58,9b-14
Toto praví Pán: „Přestaneš-li utlačovat, ukazovat prstem, křivě mluvit, nasytíš-li svým chlebem hladového, ukojíš-li lačného, tehdy v temnotě vzejde tvé světlo, tvůj soumrak se stane poledním jasem.“
Lk 5,27-32
„Nepřišel jsem povolat k obrácení spravedlivé, ale hříšníky.“
Všichni jsme hříšníci. A já první z nich. Zvažuj, jak se ti to daří přiznávat ve svátosti smíření. Jak ti vadí hřích a jak toužíš po Ježíšově odpuštění.
Neděle, 14. únor 2016
Žalm 91,1-15
Vysvobodím ho, protože lne ke mně, ochráním ho, protože zná mé jméno. Vyslyším ho, až mě bude vzývat, budu při něm v tísni, zachráním ho a oslavím.
Pán zná mé tísně a je v nich přítomný. Buď se mnou, Pane, v mé tísni.
Lk 4,1-13
Duch ho vodil pouští čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel.
Se satanem nelze diskutovat. Ježíš odpověděl rázně a hned. Učím se odmítat nabízené zlo, i když je zabaleno v lákavém obalu a vypadá nevinně?
Pondělí, 15. únor 2016
Mt 25,31-46
Spravedliví mu na to řeknou: `Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst, žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?‘ Král jim odpoví: `Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.‘
Naučil jsem se vidět ve službě druhým službu Kristu? Jednejme každý s každým podle měřítka nesmírné Boží lásky.
Úterý, 16. únor 2016
Iz 55,10-11
Toto praví Hospodin: „Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zem a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal.“
Stává se Boží slovo, slyšené v kostele nebo čtené doma, deštěm, který zvlažuje mé srdce? Je mé nitro tou kyprou půdou, která na tento déšť čeká?
Mt 6,7-15
Vy se tedy modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích …
Kolikrát se tuto modlitbu modlím za den. Kolikrát ji odříkám, aniž bych myslel na smysl slov. Pomodli se tentokrát Otčenáš velmi pomalu. Svěřme Otci všechny obtíže a strachy. On ví, co potřebujeme. Modlitba je spočinutí v Otcově objetí.
Středa, 17. únor 2016
Jon 3,1-10 Lk 11,29-32
„Toto pokolení je pokolení zlé. Hledá znamení, ale jiné znamení mu dáno nebude než znamení Jonášovo. Jako Jonáš byl znamením pro Ninivany, tak bude i Syn člověka znamením pro toto pokolení.“
Proroku Jonášovi se do Ninive nechtělo. Do čeho všeho se mi nechce a přitom je to pro mne velká příležitost k dobru? Kéž naše vlastní představy nejsou překážkou Božímu milosrdenství.
Čtvrtek, 18. únor 2016
Mt 7,7-12
„Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám! Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. … váš nebeský Otec dá dobré věci těm, kdo ho prosí.“
Modlitba je otevřením dveří Pánu, aby mohl jednat. Počítám s tím, že v modlitbě se mu otevírám, aby se mnou mohl něco udělat?
Pátek, 19. únor 2016
Ez 18,21-28
Mám snad zalíbení v zločincově smrti – praví Pán, Hospodin – anebo spíše chci, aby změnil své chování a byl živ?
Mt 5,20-26
Ježíš řekl svým učedníkům: „… ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu…“
Nemohu jít za bratrem, dokud s ním nejsem smířen. Jak se učím odpouštět druhým? Co dělám pro to, aby mi to šlo častěji a lépe?
Sobota, 20. únor 2016
Dt 26,16-19
Zavázal jsi dnes Hospodina k prohlášení, že bude tvým Bohem, když budeš chodit po jeho cestách, když budeš zachovávat jeho nařízení, příkazy a ustanovení a když ho budeš poslouchat. A Hospodin tě dnes zavázal, že mu chceš být zvláštním lidem, jak ti slíbil, když budeš zachovávat všechny jeho příkazy. Nad všechny národy, které učinil, tě vyvýší ke slávě, cti a chvále, a ty budeš lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu, jak to nařídil.
Patřím k lidu, zasvěcenému Hospodinu. Zavázal jsem se mu a on se zavázal mně. Mohu se z toho těšit. Už jsem to někdy zkoušel, že se z toho mohu těšit?
Mt 5,43-48
Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.
Když se modlíme za ty, kdo nás nemají rádi, neztrácíme, ale získáváme. Snažím se využít této možnosti?
Neděle 2. postní, 21. únor 2016
Flp 3,17-4,1
Bratři, jednejte všichni tak, jak jednám já, a dívejte se na ty, kdo žijí podle mého příkladu.
Mám někoho, kdo je mi příkladem ve víře? Co Božího se mi na něm líbí, jak se to snažím uvádět do života já?
Lk 9,28b-36
Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil.
Ježíš je dokonalý obraz svého Otce, zář jeho slávy. Mohu být v jeho blízkosti v modlitbě, při svátostech, zvláště při svatém přijímání. Dnes si to více užiji.
Pondělí, 22. únor 2016
Mt 16,13-19
Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou.
Boží věrnost je větší, než naše nevěrnosti a zapření. Děkuj mu za chvíle, ve kterých ti byl Pán věrný, kdy zůstával s tebou, když ty jsi zapomínal.
Úterý, 23. únor 2016
Iz 1,10.16-20
Umyjte se čistě! Odstraňte své špatné skutky pryč z mých očí; přestaňte jednat zle, učte se jednat dobře: hledejte spravedlnost, přispějte utlačenému, sirotku pomozte k právu, zastaňte se vdovy. Nuže, suďme se – praví Hospodin. I kdyby jak šarlat byly vaše hříchy, vybílí se jako sníh. I kdyby se červenaly jako purpur, budou jako (bílá) vlna.
Bůh je trpělivý, chápe nás a neúnavně nám odpouští. Mohu si více uvědomovat, že v lítosti nad hříchy nebo ve svátosti smíření nejde jen o smazání něčeho špinavého z duše, ale že ze mě činí nového člověka. On přebývá v mém nitru.
Středa, 24. únor 2016
Mt 20,17-28
Kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vaším otrokem. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.
Milosrdenství a odpuštění nesmějí být jen slovy. Kolik toho mohu udělat!
Čtvrtek, 25. únor 2016
Jer 17,5-10
Toto praví Hospodin: „Prokletý člověk, který spoléhá na člověka, kdo za svou oporu pokládá smrtelníka, svým srdcem odstupuje od Hospodina! Je jako jalovec na pustině: nevidí, že by přišel déšť, svůj domov má v suchopárné poušti, v solném kraji, kde nelze bydlet. Požehnaný člověk, který doufá v Hospodina, jehož oporou je Hospodin! Je jako strom, který je zasazen u vod, který své kořeny vyhání k potoku; když přijde vedro, nestrachuje se, jeho listí zůstává zelené, ani v suchém roku nemá starosti, nepřestává nést ovoce. Záludné je srdce, víc než vše jiné, stěží polepšitelné, kdo je pozná? Já, Hospodin, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho chování, podle ovoce jeho skutků.“
Dejme si pozor na to, co může vysušit naše srdce v suchopár a může mít za následek odstoupení od Hospodina. Chraňme se před tvrdostí srdce, které nepovoluje vstup Božímu milosrdenství.
Pátek, 26. únor 2016
Ježíš jim řekl: „Nečetli jste nikdy v Písmu: `Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné‘?
Ježíš byl považován za zločince, stal se však Spasitelem všech. Přiznávám-li Bohu v pokoře také já své slabosti a neúspěchy, s Boží pomocí se z nich může stát něco velkého.
Sobota, 27. únor 2016
Lk 15,1-3.11-32
Jeden člověk měl dva syny. Mladší z nich řekl otci: `Otče, dej mi z majetku podíl, který na mě připadá.‘ On tedy rozdělil majetek mezi ně. Netrvalo dlouho a mladší syn sebral všechno, odešel do daleké země a tam svůj majetek rozmařilým životem promarnil. Když všechno utratil, nastal v té zemi velký hlad a on začal mít nouzi. Šel a uchytil se u jednoho hospodáře v té zemi. Ten ho poslal na pole pást vepře. Rád by utišil hlad lusky, které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával. Tu šel do sebe a řekl: `Kolik nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já tady hynu hladem! Vstanu a půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už si nezasloužím, abych se nazýval tvým synem. Vezmi mě jako jednoho ze svých nádeníků!‘ Vstal a šel k svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho uviděl a pohnut soucitem přiběhl, objal ho a políbil. Syn mu řekl: `Otče, zhřešil jsem proti Bohu i proti tobě. Už si nezasloužím, abych se nazýval tvým synem.‘ Ale otec nařídil služebníkům: `Honem přineste nejlepší šaty a oblečte ho, dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy! Přiveďte vykrmené tele a zabijte ho! A hodujme a veselme se, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zas nalezen!‘ A začali se veselit.
Bůh nás očekává. Nechce nic víc, než nás obejmout a říct: Synu, dcero, miluji tě.
Neděle 3. postní, 28. únor 2016
Ex 3,1-8a.13-15
Hospodin viděl, že se (Mojžíš) přichází podívat, zavolal ze středu keře: „Mojžíši, Mojžíši!“ A on odpověděl: „Tady jsem!“
Bůh také mne oslovuje jménem každý den. Jaká je moje odpověď?
Lk 13, 1-9
„Jeden člověk měl na své vinici zasazený fíkovník a přišel na něm hledat ovoce, ale nic nenašel. Proto řekl vinaři: `Hle, už tři léta přicházím hledat ovoce na tomto fíkovníku, a nic nenacházím. Poraz ho! Proč má zabírat půdu?‘ On mu však odpověděl: `Pane, nech ho tu ještě tento rok. Okopám ho a pohnojím, snad příště ovoce ponese. Jestliže ne, dáš ho pak porazit.'“
Bůh je přítomen ve velkých i malých událostech našeho života a trpělivě s námi putuje. Bůh je trpělivý. Nikdy jej neunaví otevírat dokořán bránu svého srdce, aby nám opakoval, že nás má rád a chce s námi sdílet svůj život.
Pondělí, 29. únor 2016
Ž 42,3
Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu.
Po čem dnes toužím, co si přeji? Směřují mé různé touhy k jedné touze, vyjádřené v žalmu?
Úterý, 1. březen 2016
Mt 18,21-35
Petr přistoupil k Ježíšovi a zeptal se: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíc sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale (třeba) sedmdesátsedmkrát.“
Bůh je všemohoucí, ale i jeho milosrdenství se zastaví před uzavřeným srdcem, které nechce odpustit.
Středa, 2. březen 2016
Mt 5,17-19
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem zákon zrušit, ale naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko nestane.“
Evangelium křesťana nezotročuje, ale otevírá jeho srdce přikázání lásky, prožívané v radosti a svobodě. Co už v životě dělám rád a svobodně?
Čtvrtek, 3. březen 2016
Žl 95,7c
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: „Nezatvrzujte svá srdce!“
Lk 11,14-23
Kdo není se mnou, je proti mně.
Křesťan nemůže jít cestou kompromisu. Buď je na cestě lásky, nebo na cestě pokrytectví. Kde nebo při čem se mi dnes podařilo být s Kristem?
Pátek, 4. březen 2016
Mk 12,28b-34
Jeden z učitelů Zákona přistoupil k Ježíšovi a zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“ Ježíš odpověděl: „První je toto: `Slyš, Izraeli! Hospodin, náš Bůh, je jediný Pán. Proto miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘
Bůh je první, kdo plní přikázání lásky. Miluje nás celým srdcem.
Sobota, 5. březen 2016
Lk 18,9-14
Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství: „Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus a druhý celník. Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých příjmů.‘ Celník však zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: `Bože, buď milostiv mně hříšnému!‘ Říkám vám: Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
Celník pokorně uznává, že potřebuje Boha a jeho milosrdenství. Jaká je moje modlitba?
Neděle 4. postní, 6. březen 2016
Lk 15,1-3.11-32
Když byl ještě daleko, otec ho uviděl a pohnut soucitem přiběhl, objal ho a políbil. (celé evangelium bylo v sobotu 27.2.)
Náš Otec se nikdy neunaví odpouštěním a jeho oči nikdy neztěžknou, když vyhlížejí, zda se domů nevrací syn, který odešel a ztratil se. Náš otec nás očekává. Chval jej a děkuj mu za to, jaký je vůči nám – i tobě.
Pondělí, 7. březen 2016
Jan 4,43-54
Královský úředník mu odpověděl: „Pane, přijď, než moje dítě umře!“ Ježíš mu řekl: „Jen jdi, tvůj syn je živ.“ Ten člověk uvěřil tomu slovu, které mu Ježíš řekl, a šel. Když ještě byl na cestě, přišli mu naproti jeho služebníci a hlásili: „Tvůj syn je živ!“ Zeptal se jich tedy na hodinu, kdy mu začalo být lépe. Odpověděli mu: „Včera v jednu hodinu odpoledne mu přestala horečka.“ Poznal tedy otec, že to bylo právě v tu chvíli, kdy mu Ježíš řekl: `Tvůj syn je živ.‘ A uvěřil on i všichni v jeho domě.
V evangeliu máme mnoho Ježíšových slov. Postupně se učíme je poznávat a věřit tomu, co Ježíš říká. Podle tohoto evangelia věřit znamená dělat prostor Boží moci. Věřím, že pro mne, ale také se mnou samým Ježíš může něco učinit?
Úterý, 8. březen 2016
Ez 47,1-9.12
Anděl mě zavedl ke vchodu do chrámu, a hle – pod chrámovým prahem prýštila voda směrem na východ – na východ totiž bylo chrámové průčelí – voda stékala pod pravou chrámovou stranou na jih od oltáře. (…) Kamkoli se řeka dostane, oživnou všichni živočichové, kteří se v ní hemží; velmi mnoho ryb bude tam, kam se dostane tato voda, a vše se uzdraví. Nad řekou pak, na jejím břehu z obou stran vzroste všeliké ovocné stromoví; neopadne jeho listí, nepřestane jeho ovoce; každý měsíc ponese čerstvé plody, neboť jeho voda bude vytékat ze svatyně: jeho ovoce bude pokrmem, lékem jeho listí.
Ta voda je znamením Ježíšovy milosti. Dává mi ji zvláště ve svátostech k uzdravení, očištění a posílení. Děkuj za tyto dary. V čem jej mohu dnes prosit, aby mě uzdravil, posvětil, očistil a posílil k nesení plodů v mém životě?
Středa, 9. březen 2016
Iz 49,8-15
Jásejte, nebesa, plesej, země, radostně se veselte, hory, neboť Hospodin těší svůj národ, smilovává se nad svými ubožáky. Sión řekl: `Hospodin mě opustil, Pán na mě zapomněl.‘ Copak může zapomenout žena na své nemluvně, není jí líto plodu vlastního těla? I kdyby ona zapomněla, já přece nezapomenu!“
Učíme se chválit Boha a děkovat mu za to, jak nás utěšuje a smilovává se. Mohu jej dnes chválit za tyto vlastnosti. Mohu si vzpomenout si na ty chvíle, kdy jsem se cítil v opuštěnosti vvložit se do jeho náruče.
Čtvrtek, 10. březen 2016
Jan 5,31-47
Právě ty skutky, které konám, svědčí pro mne, že mě Otec poslal.
Víra, která nepřináší skutky, není vírou. Jak se moje víra projevuje v modlitbě, v postním snažení o obrácení a ve skutcích milosrdenství pro druhé?
Pátek, 11. březen 2016
Mdr 2,1a.12-22
Bezbožní, kteří smýšlejí zvráceně, praví toto: „Číhejme na spravedlivého, je nám k ničemu a staví se proti našim skutkům, vytýká nám přestoupení zákona, předhazuje nám provinění proti mravům. Chlubí se, že zná Boha, nazývá se dítětem Páně. Je výčitkou našemu smýšlení, i dívat se na něho je k nesnesení. Vždyť jeho život se nepodobá jiným, jeho chování je přemrštěné! (…) Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme ho soužením a trápením, abychom poznali jeho mírnost a přesvědčili se o jeho trpělivosti.
Cesta za Ježíšem vede často přes pronásledování. Pokud jsem něco z tohoto čtení na sobě prožil, není to pro mne v Božích očích mínus, ale vyznamenání.
Sobota, 12. březen 2016
Jan 7,40-53
Když někteří ze zástupu slyšeli Ježíšova slova, říkali: „To je skutečně ten Prorok!“ Druzí zase: „To je Mesiáš!“ Ale jiní namítali: „Copak přijde Mesiáš z Galileje? Neříká Písmo, že Mesiáš vzejde z potomstva Davidova a z vesnice Betléma, odkud David pocházel?“ Proto kvůli němu došlo v zástupu k roztržce. Někteří z nich ho chtěli zatknout, ale nikdo na něho nevztáhl ruku. Služebníci (velerady) se vrátili k velekněžím a farizeům a ti se jich zeptali: „Proč jste ho nepřivedli?“ Služebníci odpověděli: „Žádný člověk nikdy tak nemluvil.“
Jedině Ježíš má slova milosrdenství, která mohou hojit rány našich srdcí. On má slova věčného života.
Neděle 5. postní, 13. březen 2016
Jan 8,1-11
Ježíš odešel na Olivovou horu. Ale brzo ráno se zase objevil v chrámě a všechen lid přicházel k němu. On se posadil a učil je. Tu k němu učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed a řekli mu: „Mistře, tato žena byla dopadena v cizoložství při činu. Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?“ Tou otázkou ho chtěli přivést do úzkých, aby ho měli z čeho obžalovat. Ježíš se však sehnul a psal prstem na zem. Když na něj nepřestávali dotírat otázkami, vzpřímil se a řekl jim: „Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem první.“ A sehnul se opět a psal na zem. Když to uslyšeli, jeden za druhým se vytráceli, starší napřed, až zůstal on sám a žena před ním. Ježíš se vzpřímil a řekl jí: „Ženo, kam se poděli? Nikdo tě neodsoudil?“ Odpověděla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš!“
Bůh nemá slova odsouzení. U Ježíše neslyšíme slova pohrdání, odsouzení ale pouze slova lásky a milosrdenství, která vybízejí ke konverzi – obrácení. Odpuštění je síla, která křísí k novému životu a vlévá odvahu hledět do budoucnosti s nadějí. (papež František)
Jaká slova mám já vůči hříchům druhých?
Pondělí, 14. březen 2016
Jan 8,1-11
Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa“.
Následujme Ježíše a odrážejme jeho světlo a vřelost na lidi, kteří procházejí chvílemi nesnází a vnitřní temnoty. Kolik takových příležitostí mám právě dnes?
Úterý, 15. březen 2016
Jan 8,21-30
Ježíš jim řekl: „Až povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že jsem to já a že sám ze sebe nic nekonám, ale tak mluvím, jak mě naučil Otec. A ten, který mě poslal, je se mnou. Nenechal mě samotného, protože já stále konám to, co se mu líbí.“ Když tak mluvil, mnozí v něho uvěřili.
Kristovo slovo je mocné. Není to moc tohoto světa, ale moc slabosti a lásky. To je síla, která mění svět. Chci denně slyšet Ježíšovo slovo z Písma k posile víry.
Středa, 16. březen 2016
Jan 8,31-42
Ježíš řekl židům, kteří v něho uvěřili: „Když vytrváte v mém slovu, budete opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí.“
Vytrvat v Ježíšově slovu, nechat se jím formovat navzdory tlaku slov a způsobů života nabízené tímto světem, je pro dnešního křesťana to velmi důležité. Vytrvalost se nám podaří jen díky milosrdenství, ve které nám Pán odpouští naše nevěrnosti a slabosti a dává nám možnost být opět jeho učedníky.
Čtvrtek, 17. březen 2016
Jan 8,51-59
Ježíš řekl židům: „Kdybych oslavoval sám sebe, moje slova by nic neznamenala. Je to můj Otec, který mě oslavuje, o kterém vy říkáte: `Je to náš Bůh!‘ Vy jste ho nepoznali, já však ho znám; a kdybych řekl, že ho neznám, byl bych lhář stejně jako vy. Ale znám ho a zachovávám jeho slovo. Váš otec Abrahám zajásal, že uvidí můj den. Uviděl ho a zaradoval se.“ Židé mu namítli: „Není ti ještě ani padesát let – a viděl jsi Abraháma!“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Dříve než byl Abrahám, já jsem.“ Tu popadli kameny, aby po něm hodili. Ježíš se však skryl a vyšel z chrámu.
Boží slovo vždycky vyvolává rozdělení. Jsme povoláni vyjít ze svých ohrádek a nést všem Boží milosrdenství.
Pátek, 18. březen 2016
Jer 20,10-13
Slyšel jsem nepřátelské umlouvání mnohých: „Hrůza ze všech stran! Udejte ho! Udáme ho!“ I ti, kteří se mnou žili v přátelství, číhají na můj pád: „Snad se dá svést a zmocníme se ho a pomstíme se na něm!“ Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník.
Být s Kristem nese sebou protivenství. Nechme se přesvědčit o tom, že on nás nenechá samotné, když mu budeme věrní.
Sobota, 19. březen 2016
Ez 37,21-28
Tak praví Pán, Hospodin: „Hle, vezmu izraelské syny z národů, ke kterým šli, a shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich vlasti. Udělám z nich jeden národ na zemi, na izraelských horách; všichni budou mít jednoho krále, nebudou již dvěma národy, nebudou již rozděleni na dvě království. Už se neposkvrní svými modlami a bůžky, všemi svými hanebnostmi; a až je vysvobodím ze všech jejich nevěrností, kterými se prohřešili, očistím je a budou mým lidem a já budu jejich Bohem. Můj služebník David jim všem bude králem a jediným pastýřem; budou následovat má nařízení, mé zákony budou zachovávat a plnit.“
Připravujeme se na svátost smíření. Kéž nám Pán dá uvidět naše poskvrnění, které nás od něj vzdaluje, sílu k lítosti a vyznání hříchů a radostné následování v plnění jeho slova v evangeliu!
Neděle květná, 20. březen 2016
Flp 2,6-11
Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.
V tomto týdnu, Svatém týdnu, který nás přivádí k Velikonocům, půjdeme touto cestou Ježíšova ponížení. A jedině tak se také pro nás tento týden stane „svatým“! Budeme vnímat pohrdání starších jeho lidu a úskoky, jimiž jej chtěli přivést k pádu. Budeme svědky Jidášovy zrady, jednoho z Dvanácti, který jej prodá za třicet stříbrných.
Uvidíme Pána zatčeného a uvězněného jako zločince, opuštěného od učedníků, vlečeného před veleradu, odsouzeného na smrt, bitého a tupeného. Uslyšíme, jak jej Petr, „skála“ učedníků, třikrát zapře. Uslyšíme křik davu, navedeného představenými, aby žádal propuštění Barabáše a pro něj smrt na kříži. Spatříme, jak je tupen vojáky, oblečen do purpuru a korunován trním. A potom na bolestné cestě a pod křížem uslyšíme nadávky lidu a jeho předáků, kteří se vysmívají tomu, že je Králem a Božím Synem.
Pomysleme také na ponížení mnoha lidí, kteří jsou diskriminováni a osobně platí za to, že jednají věrně podle evangelia. Pomysleme na naše bratry a sestry, kteří jsou pronásledováni, protože jsou křesťany, mučedníky dneška. (Papež František)
Pondělí, 21. březen 2016
Jan 12,1-11
Marie vzala libru drahocenného oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a utřela mu je svými vlasy. Dům se naplnil vůní toho oleje.
Tento týden se nabízí otázka: Které z postav Svatého týdne se podobám? Marii? Petrovi? Jidášovi? Ježíšovi?
Úterý, 22. březen 2016
Jan 13,21-33.36-38
Šimon Petr se ho zeptal: „Pane, kam jdeš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam za mnou teď nemůžeš jít; půjdeš však za mnou později.“ Petr mu řekl: „Pane, proč nemohu jít za tebou už teď? Svůj život za tebe položím!“ Ježíš mu odpověděl: „Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“
Velkým nepřítelem víry je strach. Když máme příliš důvěry v sebe, jsme nejkřehčí – jako apoštol Petr (svůj život za tebe položím…).
Středa, 23. březen 2016
Mt 26,14-25
Jeden z Dvanácti – Jidáš Iškariotský – odešel k velekněžím a zeptal se jich: „Co mi dáte, když vám ho zradím?“ Oni s ním smluvili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.
Připoutanost k penězům je modloslužba, která člověka izoluje a znemožňuje mu prožívat život jako dar druhým. Co všechno mne oddaluje od mých blízkých?
Zelený čtvrtek, 24. březen 2016
Jan 13,1-15
Ježíš řekl učedníkům: „Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy.“
Pokaždé, když přijímáme Pána v Eucharistii, měli bychom mít upřímnou ochotu milovat jako Ježíš.
Velký pátek, 25. březen 2016
Jan 18,1-19,42
Dokonáno jest!
Ježíš svojí obětí na kříži přetvořil tu největší špatnost na největší lásku. Odrážíme aspoň paprsek této lásky?
Bílá sobota, 26. březen 2016
Dnes se mohu rozhodnout jít na chvíli do kostela k Božímu hrobu a tam se ztotožnit s Marií. V temnotě víry učedníků, kdy Ježíš leží v hrobě, ona jako jediná stále drží plamen víry a proti vší naději doufá v Ježíšovo zmrtvýchvstání.
Neděle Zmrtvýchvstání, 27. březen 2016
Jan 20,1-9
Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.
Přijmi zmrtvýchvstaléhjo Ježíše, aby vstoupil do tvého života, přijmi jej s důvěrou jako přítele. On je život! Pokud jsi byl od něho doposud daleko, učiň malý krok, a přijme tě s otevřenou náručí. (Papež František)