První školení varhaníků slavkovského děkanství

Setkání se konalo pod záštitou pana děkana Milana Vavra, který osobně v příjemném prostředí místní fary přivítal asi 2 desítky varhaníků všech věkových kategorií. V krátkém úvodu vzdal hold všem varhaníkům, kteří v rámci své odpovědné služby významně přispívají ke slavení liturgie a objasnil důležitost pravidelného setkávání se, které přispěje k vzájemnému poznávání, vzdělávání se, výměně zkušeností a k zmapování úrovně zajišťování chrámové hudby na kůrech našeho děkanství.

Po úvodním přivítání následovalo představení jednotlivých účastníků, které ukázalo, že většina varhaníků hraje s pedálem, zpívá liturgický repertoár a pro doprovod využívá různé verze varhanních doprovodů jednotného Kancionálu, nejčastěji je však používán snadný varhanní doprovod. Co se týká hudebního vzdělání, téměř všichni jsou amatérští varhanící, kteří navázali na základní hudební vzdělání získané na umělecké škole a nemají kvalifikaci kantora. Bez ohledu na věk a odbornou úroveň účastníků je třeba poznamenat, že všichni se během své dosavadní praxe setkali s nějakými obtížemi a způsob, s jakým se s nimi vypořádávají, je mnohdy obdivuhodný.

Poté se slova ujal odborný garant setkání PhDr. Ing. Mgr. Karol Frydrych, český muzikolog, sbormistr, pedagog a organizátor hudebního života, který již deset let působí ve Slavkově u Brna a seznámil všechny přítomné s programem.

Úvodem jsme se dozvěděli zajímavé informace o vydávání kancionálů v průběhu 20. století, za zmínku stojí zejména brněnský kancionál Cesta k věčné spáse, obsahující preludia dómského varhaníka Františka Musila, který byl na přelomu 19. a 20. století po Leoši Janáčkovi druhým největším brněnským hudebníkem. Zajímavý je také poměrně mladý zpěvník Gotteslob (Chvála Bohu) vydaný v roce 2013 pro německy mluvící země, který jak z hlediska textu, tak i z hlediska hudebního odpovídá současnému vnímání hudební složky slavení liturgie a mohl by být i pro nás inspirující.

Následovalo zhodnocení všech vydání varhanních doprovodů jednotného Kancionálu z let 1980, 1992, 2000 a 2004 a s ohledem na jejich hudební úroveň použité harmonizace i doporučení pro jejich aktivní využívání. A právě v souvislosti s tímto doprovodem jsme byli upozorněni na tiskové chyby vyskytujícími se jak v notových zápisech, tak i v textu písní a žalmů. Zajímavostí je mimo jiné i např. skutečnost, že autorem portugalského vánočního hymnu Adeste fideles není zmiňovaný John Reading, ale pravděpodobně John Francis Wade.

Další část prezentace se týkala liturgického repertoáru po Druhém vatikánském koncilu, který, jak víme, zahájil liturgickou obnovu a podtrhl důležitost zapojení lidu do slavení liturgie. Tomu odpovídají i současné liturgické zpěvy určené pro konkrétní části mše svaté jako jsou ordinária, žalmy, zpěvy před evangeliem, písně, sekvence a antifony. Překvapením pro většinu z nás bylo zjištění, že při svatbě odpadá první část ordinária Kyrie.

Mezi neopominutelné úkoly varhaníka patří společný nácvik nových písní tak, aby se hudební repertoár ve farnosti neomezoval pouze na pár oblíbených písní, ale aby byly zpívány i písně další, které svým obsahem vhodně doplňují konkrétní liturgickou dobu nebo svátek. Velmi užitečné se jeví doporučení s nácvikem nespěchat, krátké úseky písně i několikrát opakovat a celková doba nácviku by neměla přesáhnout 5 minut.

V průběhu večera byla také zmíněna potřebná vybavenost kůru, kde by neměl chybět varhanní doprovod kancionálu, žaltář, direktář pro varhaníky, liturgický kalendář a digitální číselník. Je třeba pamatovat i na zdraví varhaníka a pro zimní měsíce, které se na našich kůrech obvykle protáhnou až do pozdního jara, mít instalované lokální topidlo nebo alespoň vyhřívanou dečku.

Možným zdrojem získávání praktických informací mohou být webové stránky, jako např. web jednoty Musica Sacra, existuje hned několik stránek, na kterých je k dispozici liturgický kalendář, velmi užitečný je i odkaz na web souboru Collegium musicale bonum, jehož součástí je i notový materiál volně ke stažení. Z bohatého repertoáru tohoto tělesa nám bylo poskytnuto hned několik zpracování zpěvů před evangeliem Alleluia pro všechny nejvýznamnější církevní svátky, zpěv Chvála tobě, Kriste věčné slávy určený pro dobu postní (vše zhudebněné panem Frydrychem) a také Antifona Vidi aquam s textem na Bílou sobotu od P. Josefa Olejníka.

Závěrečný bod programu byl věnován pozvánce na Tříletý kurz pro chrámové varhaníky organizovaný zmiňovanou jednotou Musica Sacra, který na solidní úrovni poskytuje potřebné vzdělání v oblasti hudební nauky, gregoriánského chorálu, dějin hudby, hry na varhany, řízení sboru i v oblasti znalosti liturgie. V červnu bude ukončen Tříletý kurz pro chrámové varhaníky v Břeclavi, začátek dalšího tříletého kurzu je naplánovaný na říjen 2019, tentokráte ve Žďáru nad Sázavou. Výbornou zprávou je, že právě probíhající 3. ročník v Břeclavi navštěvují i zřejmě nejmladší varhanice našeho děkanství a také účastnice setkání, žákyně osmé třídy ZŠ Brankovice Kristýna Kalfasová a Klára Paulíková.

První společné dvouhodinové setkání bylo zakončeno závěrečným slovem brankovického faráře ICLic. Mgr. Miroslava Slavíčka, který se také se zájmem účastnil a jehož záměrem a přáním bylo zorganizovat podobné setkání pro varhaníky své farnosti již před 3 lety.

Velké poděkování patří všem organizátorům setkání, panu děkanovi za povzbuzující slova, příjemně vytopený farní sál, dataprojektor i občerstvení, panu Frydrychovi za skutečně zajímavou a motivující prezentaci doplněnou o osobní zkušenosti z varhanické praxe a otci Miroslavovi za závěrečnou modlitbu a požehnání na cestu zpět do našich farností.

Marcela Dřímalová, farnost Bučovice