Relikviář s ostatky mučedníka sv. Felicia

700. výročí kostela sv. Jakuba (10)

Relikviář s ostatky mučedníka sv. Felicia

Ještě se jednou zastavíme u malé barokní skříňky, umístěné na bočním oltáři v kostele. Tato nenápadná památka v sobě ukrývá ostatky mučedníka sv. Felixe (Felicia). Předpokládal jsem, že jde o neznámého mučedníka z římských katakomb z 2. až 3. století. Také jsem pátral po nějaké zprávě s potvrzením, které se dříve do takových relikviářů vkládalo.  V den Jubilea, kdy jsme připravovali přenesení schránky ke mši s nunciem, jsem si všimnul jednoho detailu – schránka má dvojí dno. Lebka a kosti světce jsou na desce, uložené na nosnících, pod kterým je malý prostor. A zde byla viditelná listina s pečetí, upevněná čtyřmi hřebíky. Bude tajemství odhaleno?

Po vyjmutí ostatků se nám naskytl pohled na listinu, napsanou zdobným latinským písmem. Překlad zní takto:

„Větší část těla svatého Felixe, mučedníka, vyjmutého z pohřebiště svaté Cyriaky a od důstojného pana arcibiskupa Jana Antonína Devia, biskupa z Rimini, apoštolského nuncia ve Vídni, rozpoznáno a osvědčeno. Roku 1703, měsíce srpna. A do této schránky znovu uloženo.“ Potvrzeno biskupskou pečetí.

Nejdůležitější zmínkou na listině je pohřebiště svaté Cyriaky. Nacházelo se na Via Tiburtina v Římě a podle prastaré tradice byla vdovou, která pohřbila sv. Vavřince (umučeného 6. srpna 258) na svém pozemku „in agro Verano“. Tato katakomba měla ustoupit modernímu hřbitovu San Lorenzo a značně tuto památku poškodilo. Zmiňují se nálezy zajímavých a důležitých epitafů ze čtvrtého a pátého století, včetně pohřbení některých papežů v 5. století. Lze tedy usuzovat, že zmíněná relikvie pochází z doby pronásledovaných křesťanů v Říme v polovině třetího století.

Jak se dostaly ostatky světce do Slavkova? V barokní době si přáli papežové, aby větší kostely požádaly o ostatky zapomenutých mučedníků k uctívání a pro povzbuzení víry.  Při rušení katakomby byly zřejmě také tyto ostatky nabídnuty. Kdo požádal o ostatky pro Slavkov a sponzoroval cestu do Říma, zatím není známo. Tato relikvie je nejstarší přivezená památka ve Slavkově, pocházející z prvokřesťanské doby.

Další údaj osvětluje osobu arcibiskupa Devia, který byl titulárně biskupem v Rimini, zastával však během svého dlouhého života funkci papežského nuncia v Německu, Polsku a u císařského dvora ve Vídni. Dožil se 80 roků a byl přítomen při volbě tří papežů.

V bučovické děkanské kronice nacházíme stopu této památky: „4. října 1729 bylo se slavným procesím a místní dechovou hudbou do farního kostela k novému oltáři sv. Jana Nepomuckého přeneseno posvátné tělo svatého Felixe, kněze a mučedníka. Tento oltář jsem já, níže podepsaný, požehnal gregoriánskou vodou, vedl jsem procesí a nechal jsem čtyři kněze oděné ve vyzdobených kněžských rouchách, aby toto posvátné tělo nesli. Po posvátném zpěvu za přítomnosti nejjasnějšího a nejznamenitějšího pána, pana Oldřicha Maximiliána hraběte z Kounic-Rittbergu, nejvyššího okresního hejtmana, jeho nejjasnější a nejznamenitější paní a celé jeho slavné rodiny i mnoha jiných pánů hrabat, baronů a pozvaných hostů jsem to vykonal já, děkan Jan Filaxin ze Schönbergu, císařský dvorní kaplan.“

Tutéž událost popisuje také Wolny v Topografii moravské: „Ještě roku 1729 uložil s velkou slávou na boční oltář sv. Jana Nepomuckého kučerovský farář a děkan bučovický relikvie sv. Felixe, mučedníka, i když v té době byl kostel již značně zchátralý a pro jeho opravy se nic nepodnikalo“.

Z pramenů a archivních materiálů uspořádal P. Milan Vavro.