SDM Madrid 2011

Nejdříve se můžete naladit shlédnutím sestřihu SDM s hymnou Romereports.com

Den první – požehnání na cestu

Před odjezdem slavkovských a šlapanických mladých se svými faráři o. Milanem a o. Milošem jsme slavili v 17,30 hodin mši svatou ve slavkovském kostele.

Mši svatou celebroval o. Milan: „Vydáváme se na pouť za papežem a mladými celého světa, za Kristem, abychom upevnili svou víru, ale také cesta do vlastního srdce“. Požehnání na cestu vyprošoval poutníkům o. Miloš Mičánek.. Ze slavkovské farnosti vycestovalo na 6100 km dlouhou pouť do Španělska v pondělí 8. srpna 27 poutníků, dalších 5 bylo z farností Bučovice, Dražovice a Křenovice a 17 ze Šlapanic.

Den druhý – Aneccy

V úterý 9. srpna jsme dojeli do francouzského města Aneccy a byli jsme přijati místními farníky.

Někteří se koupali v jezeře nebo si prohlédli historické jádro města.

Navštívili jsme baziliku s ostatky sv. Františka Saleského a sv. Jany Františky de Chantal. Večer nás místní farář poutavým a vtipným způsobem seznámil s životem sv. Františka Saleského. Duchovní myšlenkou dne bylo Františkovo heslo: „Každý se může stát svatým, každý je milován Bohem“.

Den třetí – Tarragona a pláž

Na týdenní předprogram v Tarragoně na pobřeží středozemního moře jsme dorazili ve středu 10. srpna, kdy jsme se ubytovali ve dvou církevních školách.

V areálu této školy probíhal programy Českého národního centra a mše svaté.

Dlouhá cesta byla korunována koupáním na krásné tarragonské pláži.

Den čtvrtý – prohlídka města

Čtvrtek 11. srpna jsme prožili jako volný den k návštěvě malebného města s historickým jádrem, které má pozůstatky římského opevnění a staveb.

Mohli jsme navštívit zdarma muzea, římské stavby a barokní rodinné paláce.

Zvláště mnoho klenotů bylo možné spatřit v diecézním muzeu v gotické rajské zahradě. Ve dne bývá mezi 35 a 40 stupni, v noci kolem 30 stupňů.

Odpoledne jsme opět využili k ochlazení v mořských vlnách, na pláži a ve vodě bylo snad dva tisíce českých a moravských poutníků. Večerní mše svatá nás obohatila myšlenkou svaté Kláry Luce z Itálie, která zemřela na těžkou nemoc v r 1991. Ve chvíli, kdy se dozvěděla o své nemoci, zůstala v zamyšlení a po chvíli řekla: „Když to chce Ježíš, chci to i já“.

Protože byla stále studená strava, zabrali jsme večer v restauraci několik stolů a ochutnali španělské speciality, jako paellu, jehněčí a tortilu. Bylo veselo, zvláště při objednávání a placení, španělé neumí nic, než svou rodnou řeč, navíc se tu mluví i katalánsky.

Den pátý – představení farnosti

Páteční den 12. srpna byl nazvaný Den farnosti. Dopoledne nás seznámili s historií města z doby římské říše.

Následovala prohlídka města s výkladem. Po odpoledním koupání v moři následoval večer vzájemného představení kulturních vystoupení.

Španělé představili ukázku vystoupení loutek v nadživotní velikosti s kapelou hrající na píštaly a bubny. Naše národní tradice jsme představili vystoupením souboru Dúbravanka s cimbálkou.

Večerní mši sloužil místní arcibiskup Jakub a kázal o umučení svého předchůdce, tarragonského biskupa Fructuosa a jeho dvou jáhnů Auguria a Eulogia, kteří byli upálení zaživa v roce 259 v římském amfiteátru. Znovu nám tito mučedníci připomenuli heslo letošních dnů a téma hymny: „Pevní ve víře, pevní ve víře…“

Den šestý – Barcelona a Katalánsko

V sobotu 13. srpna jsme brzy ráno odjeli autobusy do Barcelony, kde jsme slavili na výstavišti Espacio Forum mši svatou se 40 tisíci mladými, kteří přijeli na předprogram do Katalánska.

Cestou ulicemi jsme zažili první velké setkávání se skupinami různých národností s vlajkami. Ozývalo se mnoho zpěvu a pokřiků, tak jsme se připojili s našimi národními písničkami. Arcibiskup Barcelony kázal o zázraku v Káně: „Všímejte si svého okolí jako Maria, která se dívá kolem sebe a dělá, co je potřebné. Buďte takoví i vy!“

Oltář byl umístěný na cípu výstavní plochy, která vyčnívala vedle přístavu s loděmi do moře, atmosféra byla velmi radostná, avšak horko bylo těžko snesitelné.

Milá byla setkání s mladými různých národů.

Zážitkem byla prohlídka chrámu Sagrada Familia, slavného architekta Antonia Gaudího. Nádhera chrámu a zvláštní sloh nás uchvátily hned po vstupu.

Bylo možné navštívit také střed Barcelony s gotickou katedrálou, park se stavbami Gaudího nebo fanoušci fotbalu obdivovali nový stadion Nou Camp.

Večer se pak barcelonské Forum rozeznělo tóny hudební skupiny Clones de U2 a slavkovští zaujali místo co nejblíž k pódiu, kde bylo husto a při tanci stoupala teplota a vlhkost vzduchu jako v sauně.

Den sedmý – představení diecéze

Neděle 14. srpna byla ve znamení diecéze v Tarragoně s nabídkou přednášky „7 poselství Ježíše“, v románském amfiteátru divadelní zpracování umučení sv. Fructuosa, v novém amfiteátru evangelizační koncert. V jednom z kostelů byl představen velikonoční cyklus několika sousoší křížové cesty, které se nosí o velikonocích v průvodu městem.

Hostitelská diecéze Tarragona se večer rozloučila se svými mladými návštěvníky v obrovské kruhové Tarraco aréně velkolepou animovanou mší, které se zúčastnilo na 14 tisíc poutníků z různých zemí včetně České republiky.

Sloužil ji tarragonský arcibiskup Jaume (Jakub). Zvláště působivý byl zpěv Aleluja k evangeliu, kdy arénu rozzářily zapálené svíce tisíců mladých a „ohňostroj z konfet“ po mši.

Následovalo divadelní představení o dějinách křesťanství v Tarragoně a zlatý hřeb, stavění lidských hradů, známé jako „castellers“. 

Jde o tradici katalánců od 18. století, kteří se snaží stojíce na sobě vystavět nejvyšší a nejsložitější lidské věže či hrady, někdy i osmipatrové. Při koupání v moři, které bylo dnes poslední, jsme se ve vodě pokoušeli po vzoru katalánců postavit takové „castellers“, podařilo se nám třípatrové.

Můžete se podívat na živé castellers nebo s pádem.

Zajímavé vícestupy castellers.

Den osmý – vyslání do Madridu

V pondělí 15. srpna jsme se rozloučili s Tarragonou mší sv. o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie s vysláním mládeže do Madridu. Sloužil ji biskup František Radkovský a poděkoval poutníkům za to, že se na pouť vydali a dodal: „Vydržte, to hlavní teprve začne v Madridu.“

Den devátý – uvítání v Madridu

Česká skupina se přesunula do Madridu, kde byly v úterý 16. srpna 2011 oficiálně zahájeny Světové dny mládeže. 

Po ubytováni ve velké tělocvičně pro 600 poutníků jsme se vydali do města, kde nás na Plaza Cibeles srdečně přivítal arcibiskup Madridu: „Drazí mladí přátelé z celého světa, vítejte ve Španělsku!“ Potom sloužil mši svatou ke cti blahoslaveného Jana Pavla II., který v roce 1985 tradici Světových dnů mládeže založil. Na pultíku s evangeliem byl umístěn relikviář s kapkou jeho krve. Ten den bylo v Madridu již 450 tisíc mladých ze 193 zemí.

Den desátý – památky a festival

Ve středu 17. srpna a následující dny v Madridu jsme se účastnili dopoledních programů v českém národním centru s katechezemi biskupů a mší svatou.

Odpoledne jsme vyhledali některou z tisíce restaurací, kde jsme si mohli dát poutnické menu. V jedné polské restauraci to bylo luxusní o několika chodech.

Pokud ovšem bylo ve frontě 150 lidí, bylo výhodnější cestovat metrem na periferii města, kde bylo volněji. Přesto trvalo zajištění oběda i dvě a půl hodiny.

Z nabídky odpoledního Festivalu mladých, který probíhal na různých místech města, jsme si mohli vybrat návštěvu muzeí, koncertů, divadel, vystoupení, přednášek i adorací.

Navštívili jsme katedrálu Panny Marie Almudenské, jejíž socha je uctívaná na bočním oltáři. V katedrále je také krásná eucharistická kaple, vyzdobená Rupnikovými mozaikami.

Naproti katedrály se rozprostírá královský palác Palacio real, oficiální sídlo španělského krále, který zde ale nebydlí a je možné navštívit jeho komnaty.

Někteří sportovně ladění účastníci setkání, po předchozí návštěvě fotbalového stadionu v Barceloně „Nou Camp“, neodolali a navštívili i v Madridu fotbalový stadion, neméně slavný než ten barcelonský, totiž Santiago Bernabeu, kde hraje svá utkání slavný Real Madrid.

Na tomto stadionu ke svému překvapení zjistili, že i zde probíhá festival mladých. V době jejich přítomnosti zde byl koncert 5ti členné hudební skupiny, na který navazovala krátká adorace a Svátostné požehnání. Zažili tedy skutečně Náboženství uprostřed náboženství. Pro mnoho Španělů je totiž fotbal opravdu náboženstvím s fotbalový stadion chrámem, kam pravidelně přicházejí.

Světové setkání vrcholí poslední čtyři dny ve společenství se Svatým otcem. Přivítání sv. Otce ve čtvrtek, křížová cesta v pátek, přesun na letiště a vigilie v sobotu a společná mše sv. v neděli.

Den jedenáctý – vítání papeže

Ve čtvrtek 18. srpna v poledne přiletěl Svatý otec a v podvečer zahájil na madridském náměstí 26. Světové dny mládeže.

V doprovodu několika mladých, zastupujících všech pět světadílů, zasadili u oblouku Puerta de Alcalá olivovník, jako symbol hesla SDM: „V Kristu zapusťte kořeny… “ Papež řekl: „Drazí mladí, naslouchejte doopravdy Pánovým slovům, aby se ve vás stala „duchem a životem“ (Jan 6, 63), aby se stala kořeny, které budou živit vaši existenci…“

Den dvanáctý – křížová cesta

V pátek 19. srpna dopoledne navštívil papež krále Juana Carlose.

Dva tisíce mladých řeholnic z celého Španělska se setkaly s papežem v klášteře v Escorialu, asi 50 km od Madridu. „Církev potřebuje vaši mladou věrnost, zakořeněnou a založenou v Kristu,“ řekl mladým řeholnicím papež.

Večer jsme se mohli účastnit křížové cesty, byli jsme rádi, když jsme se dostali k obrazovkám a sledovali ji aspoň ve stoje přes bolest nohou. Pro jednotlivá zastavení byla použita sousoší z různých částí Španělska.

Papež vyzval mladé, aby nebyli lhostejní lidskému utrpení, ale zůstávali nablízku těm, kdo jsou méně obdařeni a nabídli jim to nejlepší: svoji schopnost milovat a soucítit.

Po 21 hodině jsme se setkali s potlačením demonstrace, které probíhala v boční ulici. Demonstranty jsme neviděli, byli v dálce, kolem nás projížděly přes celou ulici seřazené policejní dodávky. O půlnoci zůstalo v ulicích na sto tisíc lidí, přenášelo se v procesí s kapelou poslední zastavení „Matky osamělé“, je to socha smutné Panny Marie, když se vrátila na Velký pátek z Golgoty.

Den třináctý – vigilie a déšť

V sobotu 20. srpna jsme vyšli po poledni z českého centra pěšky směrem na letiště Quatro Vientos.

Kolem 16 hodiny jsme došli do areálu letiště, kde jsme zjistili, že náš sektor D5 je zcela zaplněný. Ubytovali jsme se tedy na trávě mimo sektory, vzadu u sanitek. Hasiči nás chladili proudem vody.

Večer po 20 hodině jsme jej mohli radostně přivítat mezi námi. Obloha se mezitím zatáhla a jak víte, uprostřed vigilie přišel vichřice a déšť. I když na obrazovkách bylo vidět jásající davy, u nás vzadu to vypadalo děsivěji. Zakrývali jsme batohy a schovávali se pod chatrné deštníky, které nám bral vítr. 

Když déšť a vítr po 20 minutách zeslabil, přišel teplý vánek a osušil nás. Bylo možné pokračovat, Svatý otec nám poděkoval za radostnou vytrvalost: „Vaše síla je silnější než déšt!“

Po výzvě k eucharistické adoraci dvoumilionový zástup stichl … Třímetrová monstrance z katedrály v Toledu skrývala eucharistii, největší návštěvu večera mezi námi. Na závěr Svatý otec zasvětil mladé Kristovu Srdci. Rozloučil se s námi: „Zažili jsme spolu dnes dobrodružství. Pevni ve víře jste odolali dešti. Děkuji vám. Odpočiňte si. Dobrou noc.“ O půlnoci jsme si udělali malý výlet po areálu k tribuně a sledovali atmosféru této velké noclehárny – jedni uléhali ke spánku, jiní tancovali při kytaře…

Den čtrnáctý – eucharistie národů

V neděli 21. srpna kněží brzy po 4 hodině vstali a odešli do

sákristie pro ornáty, které jsme si mohli odvést jako památku domů. Po páté hodině seděli o. Milan a o. Miloš v druhé řadě před tribunou, přesto postava Svatého otce byla fyzicky vzdálená. „Mnoho jsem na vás myslel v těch hodinách, co jsme se neviděli. Doufám, že se vám – navzdory nevlídnému počasí – podařilo aspoň trochu zdřímnout. Bůh dokáže všechno obrátit v dobré. V této důvěře, s vědomím, že Pán nás neopouští, začněme naší eucharistickou slavnost, s entusiasmem a upevněni ve víře“.

Po mši svaté jsme vyšli z areálu jako první a tím přišli neuvěřitelně rychle, asi po hodině a půl, na ubytovnu. Tam nás čekaly vodotrysky a zchlazení v jejich proudech.

Navečer kolem 20 hodiny jsme opouštěli Madrid, abychom se druhý den setkali ve Francii ve Versailles.

Den patnáctý – Versailles

Zde jsme v pondělí 22. srpna odpočívali, prohlíželi zámek a parky a den ukončili mší svatou na poděkování s novokněžími.

Den šestnáctý – opět doma

V úterý 23. srpna odpoledne před 15 hodinou jsme v očekávání přijeli domů.

Napsal jsem pěkné zážitky z Madridu. A na závěr něco z druhé strany: první týden studená strava, neustálé sladké bagety s umělým salámem, rajčatová polévka Salmorecho, kterou všichni vraceli, celodenně uzavřená ubytovna do pozdních hodin, dlouhé kilometry chůze po městě, přesuny zaplněným metrem, dlouhé čekání na obědy a večeře, déšť a vichřice při vigilii se Svatým otcem na Kvatro Vientos, horké dny a noci, na hlavní mši sv. se sv. otcem bez sv. přijímání, spánek na zemi v tělocvičnách, proslovy Svatého otce bez překladů. Toto všechno jsme také prožili a věříme, že jsme o to víc pevní ve víře.