Sexuální výchova na školách

PROTEST PROTI STÁTNÍ SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ
Internetové stránky zde.

První školní příručka o sexu vydaná Ministerstvem školství pomalu mizí ze scény

Zdroj:     NOVA

Datum vydání:     6.8.2010

Autor:     Adam Halmoši

Moderátor:     Lucie Borhyová, Ray Koranteng

Relace:     Televizní noviny

Čas vysílání:     19:39:42

Rozsah:     00:02:00

Pořadí:     7

Oblast:     Televize

Moderátor

První školní příručka o sexu vydaná Ministerstvem školství pomalu mizí ze scény. Po dnešním jednání ministra se zástupci části rodičů, kteří mají k metodické příručce výhrady, bude stažena z internetu. Jednání sledoval Adam Halmoši. Adame, proč ministerstvo příručku stáhne?

Autor

Ministerstvu vadilo nejvíce to, nebo protestoval proti ní výbor na obranu rodičovských práv a právě jemu vadilo nejvíce to, že rodiče nejsou dopředu informováni o tom, o čem a jakou formou se děti ve škole o sexu učí. Výsledek jednání je tedy ten, že ministerstvo už dnes navečer stáhlo ze svých stránek celou příručku a ministr připustil, že je ještě ochoten měnit její obsah. Zatím ale neupřesnil jak. Od nového školního roku také budou muset ředitelé dopředu informovat rodiče, že se podlé toto příručky jejich děti můžou o sexu učit a rodiče s tím musí souhlasit. Dodám, že ministerstvo pustilo příručku do škol v dubnu letošního roku. Za 4 měsíce proti ní protestovala Česká biskupská konference a ministr se kvůli tomu musel sejít dokonce i s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Dodám, že celá příručka je už teď ke stažení na našem webu tn.cz

Josef Dobeš /VV/, ministr školství:

Autorská příručka, ta co vyvolala tu vlnu, ta bude stažena z webu Ministerstva školství a současně půjde doporučující dopis všem ředitelům, aby, jak začne školní rok, seznámili rodiče s tou rámcovým vzděláváním v té sexualitě, v té oblasti, jakou formou to probíhá.

Anna Brychtová, Výbor na obranu práv dítěte:

Úplný úspěch by byl takový, kdyby sexuální výchova byla volitelný předmět.

Lenka Kubrichtová, spoluautorka příručky:

Některé školy ji mají, některé ji nemají. Neměla jsem jeden jedinej negativní názor, naopak říkali, že je fajn, že nemusí nikde nic hledat, že si to tam přečtou.

Radim Uzel, sexuolog:

Se jedná o jedno takové velké nedorozumění. Pár náboženských fanatiků prostě zorganizovalo jakousi podpisovou akci proti sexuální výchově, která je normální součástí školního vzdělávání snad ve všech evropských zemích.

Sexuální výchova s kondomem na ruce?

Příloha Doma 20/2010

Nedostatečně konzultovaná s pedagogy i rodiči, v některých pasážích dokonce ohrožující mravní výchovu mládeže. Taková je podle České biskupské konference metodická příručka Sexuální výchova – vybraná témata, kterou do škol distribuuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Sexuální výchova by měla podle ministerstva respektovat osobnost a zralost dítěte, ale začít s ní je prý možné hned v první třídě základní školy. Některé motivační hry, které ministerstvo kantorům v rámci sexuální osvěty doporučuje, jsou skutečně šokující. Třeba takový Kompot, kdy si žáci na židlích postavených v kruhu vyměňují místa podle svých sexuálních zkušeností. „Vymění si místa všechny ty, které už měly menstruaci. Ti, kteří už někdy onanovali. Ti, kterým roste ochlupení. Ti, kteří už někdy viděli porno (na internetu, v časopise, na DVD),“ doporučuje příručka. Jiná hra se jmenuje Sexuální slovník. Žáci jsou při jejím hraní rozdělení do dvou skupin (například chlapci a děvčata) a během časového limitu mají napsat co největší počet jakýchkoliv (!) výrazů pro mužský a ženský genitál. Poté skupiny své výtvory přečtou a „rozdělí je na vulgarismy, lidové výrazy, rodinný nebo dětský slovník, výrazy milenecké, výrazy regionální, slovník lékařský (odborný) a slova jazykově neutrální“. Hra s kondomem je vysloveně absurdní: vyučující má žáky přivítat na hodině podáním ruky, na které má kondom mít navlečený! Skutečnost, že vydání sedmdesátistránkové příručky nepředcházela diskuse, potvrzuje i samotné ministerstvo. Podle ministryně školství Miroslavy Kopicové je smyslem příručky upozornit na sociální, psychologické, biologické i etické aspekty souvislosti sexuální výchovy a předejít tomu, aby děti získávaly informace o sexualitě především od kamarádů, jak je tomu dosud. Některé pasáže příručky jsou podle mluvčí ČBK Ireny Sargánkové nejen nevhodné, ale přímo necitovatelné. Svůj nesouhlas s takto pojatou výchovou vyslovilo i Hnutí Pro život ČR. Postup ministerstva je podle něj v rozporu s přirozeným mravním zákonem. Hnutí vyzývá učitele a rodiče, aby proti materiálu aktivně protestovali. „Věrnost je uvažována pouze jako prostředek uchránění se sexuálně přenosných nemocí,“ uvádí například Hnutí Pro život ve svém stanovisku.

ČBK k sexuální výchově na školách:

Čeští a moravští biskupové na svém zasedání zhodnotili materiály Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MMT) vydané k realizaci koncepce podpory a ochrany zdraví ve školách, jmenovitě Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách (dále Doporučení) a metodickou příručku Sexuální výchova – vybraná témata (2009) (dále Příručka) – a zveřejnili následující prohlášení: Biskupové vnímají závažnost zmíněných materiálů, které jsou podle vyjádření autorů počátkem pro vytváření jednotné strategie rámcového vzdělávacího programu a odborné formace vyučujících. ČBK považuje za nezbytné, aby tak závažnému kroku předcházela diskuse pedagogů s dalšími zainteresovanými skupinami, k nimž v prvé řadě patří rodiče dětí. Nic takového se dosud nestalo. Přitom platná novela tzv. školského zákona zakládá právo zákonných zástupců vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání. S uplatněním tohoto práva Doporučení nepočítá. Za nepřípustné považujeme vyznění metodické Příručky, které diskriminujícím způsobem zvýhodňuje výchovu výlučně zaměřenou na individuální prospěch jednotlivce. Nabízené didaktické náměty nejenže popírají záměr Doporučení, aby si žáci „osvojili a kultivovali odpovědné chování, rozhodování a komunikaci v situacích souvisejících s reprodukčním zdravím, partnerskými vztahy, rodinným životem a rodičovstvím“, ale doporučují takové formy a metody, které ohrožují mravní výchovu mládeže, což je jednání, které má trestněprávní charakter. Při aplikaci zmíněných postupů způsobem uvedeným v Příručce lze očekávat, že bude zraňována důstojnost dětí i samotných pedagogů. ČBK podporuje snahu podávat dětem i mládeži dostatek informací, které by posloužily pro utváření zralé lidské osobnosti. Je však přesvědčena, že by se tak mělo dít s respektem ke kulturnímu, sociálnímu a rodinnému kontextu.

Převzato z KT