Šmoulézní dovolená rodin

Fotografie z dovolené Vrby.

Těmito slovy začínala v mládí hymna našeho společenství. Od té doby uplynulo několik let, vdaly jsme se, oženili, měli děti. Některé rodiny se odstěhovaly, některé přistěhovaly. Stalo se z nás společenství rodin. Na letošní prázdniny jsme se po mnoha letech domluvili na společné dovolené. Mělo nás být pět rodin a v průběhu týdne se přidat ještě tři další a otec Milan. Cílem byla Valašská Bystřice – nejdelší vesnice v republice, kde lišky a jeleni dávají dobrou noc (doslova). Chalupa na konci světa, v lese, kde si děti mohly křičet, jak chtěly a nikomu to nevadilo.

Byli jsme šťastni, že se většině podařilo odjet, že nikdo neonemocněl. Celý týden probíhala šmoulí etapová hra o záchranu Taťky Šmouly, kterého unesl zlý čaroděj Gargamel. Byli jsme rozděleni na šmoulí rody: Šprýmaři, Kutilové, Siláci, Mlsouni a Koumáci. Vymysleli jsme originální pokřiky a zpívali šmoulí hymnu. Nejčastější otázka od dětí v průběhu týdne zněla: „Kdy už uvidíme Gargamela??“.

Podnikali jsme různé výlety, navštívili jsme rožnovský skanzen a dokonce jsme vyšplhali na Radhošť ke kapli sv. Cyrila a Metoděje.

Ve středu za námi dorazil otec Milan, který mezi nás ihned zapadl, pozvedl duchovní úroveň celé akce a také zazářil v roli uvězněného Taťky Šmouly. Casting na roli Gargamela vyhrál tatínek od Kutilů a byl opravdu přesvědčivý. Mimo vlastních dětí vyděsil při závěrečné etapovce i mnoho dospělých .

A protože žádná dobrá věc se neobejde bez úskalí, nebyli jsme ani my ušetřeni. Postihla nás zákeřná střevní viróza neznámého původu, které padlo (a dosud padá) za oběť nemálo dětí i dospělých. Proto se také tři rodiny, které měly dorazit později, rozhodly, že mezi nás nepřijedou. Nelze se tomu divit, ale my co jsme tam byli, jsme moc rádi, že jsme spolu vytrvali v dobrém i zlém.

Díky všem šmoulům a šmoulatům za celý týden, hlavně za jejich statečnost, obětavost a optimismus.

Za všechny šmouly máma od Koumáků