Velikonoční zamyšlení

Velikonoční zamyšlení

Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům liturgického roku. Připomínají nám utrpení, smrt i zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Podstatou Velikonoc je však především láska – největší dar, který člověk od Boha dostává. Ježíš měl možnost volby, a přesto se rozhodl pro nás. Přijal svou křížovou cestu a skrze ni nám otevřel cestu k novému životu.

„Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16)

Smrt, bolest i utrpení jsou součástí lidského života. Nikdo z nás si je nevybírá – přicházejí nečekaně a často jim nerozumíme. Někdy svádíme boje, které se mohou zdát marné a zbytečné. Jindy však odcházíme posíleni, jako vítězové, a tyto zkušenosti nás formují a dávají našemu životu hlubší smysl. Proto se nebojme svěřit se do Boží náruče. On nám může ukázat správnou cestu i v okamžicích, kdy tápeme. Neuzavírejme se do sebe a nesnažme se být silní za každou cenu. Nejsme povoláni k tomu, abychom všechno zvládali sami. Otevřeme se těm, kteří nám chtějí být nablízku, sdílet s námi naše radosti i starosti a být tu pro nás celým svým srdcem.

Velikonoční poselství nám připomíná, že na své pády ani radosti nejsme sami. Bůh je přítomný mezi námi – v každodenních setkáních, v lidech kolem nás i v drobných projevech dobra. Buďme proto i my nositeli této lásky. Stačí někdy málo: úsměv, vlídné slovo, ochota naslouchat nebo pozvání ke společnému setkání.

Přeji vám, aby velikonoční radost a naděje naplnily vaše srdce a provázely vás v každodenním životě.

                                                                                                                                     P. Jiří Janoušek