Význam mozaiky na Lutrštéku
Návrh výzdoby je zvolen tak, aby bylo v prvním plánu možné zahlédnout tajemství Velikonočního tridua, vysvětluje autor oltáře, arch. Jiří Šťasta.
Na původním oltářním obrazu je událost Velkého Pátku – Matka Boží drží zmučeného syna.
Na novém oltáři na přední straně je obraz sestoupení do pekel, část z tajemství víry – Kristus Pán sestupuje do šeolu, aby rozkročený na zkřížených dveřích za ruku vytáhl padlého Adama a Evu z tlamy hříchu a smrti.
A na ambonu je událost velikonoční neděle – Anděl posazený na kamení říká příchozím ženám: Není tu, byl vzkříšen. Zaznívá tak poprvé Evangelium, radostná zvěst o Vzkříšeném.
Na zadní straně oltáře jsou znázornění emauzští učednící a uprostřed nich Pán Ježíš, jak láme chléb. Když chléb rozlomí, emauzští učedníci jej najednou poznávají jako svého Pána. Také my, když slavíme tajemství Eucharistie, poznáváme skrze jeho Tělo a Krev, že on je skutečným Pánem.
Na bočních stranách oltáře jsou dva motivy spojené s bolestmi Panny Marie – Uvedení Páně do chrámu a Ukřižování. Na jedné straně Matka Boží předává svého Syna v Chrámu do rukou proroka Simeona.
Na druhé straně stojí Matka Boží, obraz Církve, pod křížem a sbírá do kalicha Kristovu životadárnou Krev. Kristus na kříži je zobrazen jako Velekněz s tzv. Efodem na prsou, jak přináší v oběť sám sebe. Je znázorněn s otevřenýma očima, tedy jako živý, jako ten kdo přemohl smrt.