Co nás čeká o Lidových misiích?

09.10.2009, článek vložil P. Milan Vavro

Páteří lidových misií je denní mše svatá s misijním kázáním, mše svatá pro děti a pro mládež a stavovská promluva. Navštěvují se nemocní a staří lidé. Významnými vrcholy je kající průvod, svátost smíření, slavnost misijního kříže.

Mše svatá s misijním kázáním
je každý večer v každém kostele.

misijní kázání

Mše svatá pro děti a pro mládež

je také každý den, na jiném místě.

mše pro děti

Stavovská promluva

pro  muže

V programu lidových misií se objevuje pozvání na stavovské promluvy. Jakých stavů se týkají tyto promluvy? Našeho základního povolání, to je být dobrým křesťanem – dítětem Božím. Každý z nás je jiný, cesta k Bohu je pro každého jiná, ale životní úkoly máme společné nebo podobné – jiná je cesta muže, ženy, rodičů a manželů. Na tyto čtyři stavy jsou zaměřeny promluvy, které začínají v pondělí, úterý a ve čtvrtek vždy po večerní mši svaté a na které Vás zveme.

jáhen Ladislav Kinc

Návštěvy nemocných

návštěvy nemocných

svátost nemocných

Udílení svátosti nemocných společně v kostele.

Kající procesí

kající procesí

Prvním vrcholem lidových misií je kající procesí. Ve Slavkově a v Němčanech bude ve středu 21. 10., v Hodějicích a v Heršpicích v úterý 20. 10. Bývá zvykem, že při lidových misiích se mají lidé zamyslet nad tím, co kazí kvalitu jejich života. To, co se na první pohled může zdát jako nejhorší, nemusí být zlé. Skutečným zlem jsou hříchy – např. nenávist, neodpuštění, msta, nedodržení slibu, zanedbávání vztahu k nejbližším, narušování rodinného pokoje, neláska mezi lidmi, sobectví a chamtivost, která někdy jde až za hrob. Ve výčtu těchto a podobných hříchů bychom mohli ještě dál pokračovat. Každý z nás už byl určitě některou z těchto hrozných skutečností zasažen. Po pravdě jistě musíme přiznat, že i my jsme svými hříchy přispěli k šíření zla ve světě. Rostoucí zlo přináší své „ovoce". Kde se člověk vědomě nezřekne zla, nezaujme postoj kajícnosti a nesnaží se odčinit to, co způsobil, tam se zlo stále rozrůstá. Při lidových misiích by se aspoň někteří měli vědomě rozhodnout, že přetnou tento řetězec zla a znovu vezmou věci za správný konec.

Při kajícím procesí půjdeme od kostela průvodem k jednomu z křížů a budeme u něj odprošovat za hříchy, které se udály ve Slavkově a v obcích od posledních lidových misií (a to už je pěkných pár desítek let). Budeme odprošovat jménem svým i jménem těch, kteří už nejsou mezi živými anebo se z různých důvodů průvodu nezúčastní. I oni přispěli svým podílem a svým hříchem. Nastávající šero znázorňuje tmu hříchu, která se vkrádá do tohoto světa. Přineste si s sebou, prosím, svíce a pochodně. Během cesty se budou zpívat starobylé kající žalmy z Bible.

o.Milan Plíšek

Svátost smíření
je možné přijmout od čtvrtka podle rozpisu.

Je jasné, že kněží nejsou zázračné bytosti, které znají odpovědi na všechny otázky. Ve svátosti smíření (svaté zpovědi) jde ještě o něco jiného, než vyřešení situace. Především je zde nabízeno zvláštní občerstvení, jinde nedosažitelné. Prostým slovem kněze se zde rozpouštějí kořeny zla a smutku, které ohrožují náš život. Odpuštění hříchů je něco, co může unikat našim pocitům, co ale přesto může zcela nečekaně a postupně nasměrovat náš život směrem k radosti. Oby-čejné vyznání chyb, prostá lítost a obyčejný kněz mohou otevřít cestu k „nevý-slovné radosti".

Snad každý hledá odpovědi na určité problémy, které jeho život znejišťují. Jak může v tomto hledání pomoci kněz? Je zjištěno, že i ten největší odborník na duchovní život je obvykle bezradný, má-li poradit sám sobě. Potřebujeme slyšet názor druhého člověka. U kněze je jisté, že si naše problémy nechá pro sebe, že nám poradí z pohledu hlubšího, než je světská psychologie a že je pravděpodob-ně v řešení podobných otázek zkušenější než jiní lidé.

Svatá zpověď, zkrátka „svátost smíření", nás otvírá nás Bohu, který je štěstím našeho života a upravuje náš postoj k němu i k lidem.

otec Leo Zerhau

Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Pane? Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň. Bible, Žalm 130, 3 - 4

V Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Na místě Kristově vás vyzýváme: nechte se smířit s Bohem! Bible, 2 Korinťanům 5,19 - 20




svátost smíření

Příprava ke svaté zpovědi po letech

Pomůckou pro zamyšlení při přípravě na svátost smíření mohou být tyto body:

•     počítal jsem ve svém životě s Bohem? (pravidelná modlitba)

•     prožíval jsem správně neděli? (neúčast na bohoslužbách, práce v neděli)

•     jaké vztahy jsem měl s rodiči? (dokud žili)

•     vychovával jsem křesťansky své děti?

•     ublížil jsem někomu, nezničil jsem klíčící život (potrat), pomáhal jsem vždy druhým, poškozoval jsem si zdraví? (kouření, alkohol, drogy)

•     byl jsem nevěrný v manželství, žiji v manželství uzavřeném před církví?

•     nepřispěl jsem k rozpadu cizího manželství, co čtu a na co se dívám v televizi, nevedu nemravné řeči?

•     kradl jsem, získal jsem majetek nepoctivým způsobem? (i ze společného)

•     ublížil jsem lží, pomluvou, podváděl jsem?

Další pojednání o svátosti smíření najdete v Kancionálu (modrý zpěvník v kostele) na straně 67.

Ty jsi Pane dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě volají, jsi nejvýš milosrdný.

Bible, Žalm 86, 5


Slavnost misijního kříže
misijní kříž

misijní kříž

Misijní kříž nás provází misiemi a je po celou dobu vystavený v kostele u oltáře jako znamení naší spásy a jeho postavení je vyvrcholením misijního týdne. Je památkou na letošní misie a nese i datum 1935, připomínku posledních lidových misií.

Slavkovský kříž je z dubového dřeva výšky 2,2 metru a bude postavený na kamenném podstavci z božanovského pískovce výšky 80 cm. Je pojatý jako sochařské dílo. Navrhl jej výtvarník Milivoj Husák z Lelekovic a realizoval jej sochař Vladimír Matoušek z Brna.

misijní kříž

On sám na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom byli mrtvi hříchům a žili spravedlivě.

Bible, 1Petr 2,24

Svatý otec Benedikt XVI. požehnal misijní kříž

Při návštěvě Brna 27. září 2009 papež Benedikt XVI. spolu se základními kameny nových církevních staveb požehnal i slavkovský misijní kříž a zároveň požehnal všem, kteří se budou misií účastnit. Získali jsme tak duchovní dar – požehnání pro misie, ale také svým způsobem jedinečnou památku požehnanou papežem, jako vzpomínku na jeho návštěvu v našem kraji.

Benedikt XVI. žehná

Fotografie závěrečného požehnání papeže v Brně (foto Filip Kábrt)

„Moji milovaní, je pro mě velikou radostí být dnes s vámi zde v Brně, v srdci Moravy. Prosím vás všechny o vzpomínku v modlitbě, tak jako já vás ujišťuji svou duchovní blízkostí. Nechť vás všemohoucí Bůh zahrne hojnými nebeskými milostmi a požehnáním!"

(Benedikt XVI., Brno 27. 9. 2009)

Misijní kříž z r. 1935

u slavkovského kostela, který byl zřejmě pro svou sešlost odstraněn při opravách fasády v 70. letech a o jeho osudu nevíme.

Misijní kříž z r. 1935

P. Mgr. Milan Vavro, farář


 


Komentáře k článku:

K tomuto článku nebyl vložen žádný komentář.
Buďte první, kdo napíše svůj názor !